Úvod
Revizor je satirická komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola, která se s břitkým humorem zaměřuje na kritiku korupce, byrokracie a hlouposti ruské společnosti 19. století. Děj se točí kolem záměny identity, kdy je bezvýznamný úředník Chlestakov omylem považován za vládního revizora, což vede k sérii groteskních situací.
Dílo vzniklo v době carského Ruska Mikuláše I. a představuje nadčasový obraz mravního úpadku, úplatkářství a podlézavosti. Tento rozbor detailně prozkoumá literární kontext, kompozici, postavy a jazyk, aby odhalil hlubší smysl Gogolovy ostré satiry.
Literární druh a žánr
Revizor je literárním dílem spadajícím do dramatu, konkrétně se jedná o divadelní hru ve formě prózy.
Jeho žánrové zařazení je satirická komedie s výraznými prvky kritického realismu. Komedie využívá humoru a grotesky k zesměšnění společenských neduhů. Zároveň dílo funguje jako alegorie, kde postavy a jejich jednání symbolizují obecné lidské a společenské nedostatky, jako je tupost úředníků a všudypřítomná korupce.
Hlavní téma, myšlenky a záměr autora
Hlavním tématem díla Revizor je ostrá kritika ruské společnosti, zejména korupce, byrokracie, úplatkářství, hlouposti a podlézavosti státních úředníků.
Autorova hlavní myšlenka a poselství je shrnuta v úvodním mottu: „Nevrč, brachu, na zrcadlo, máš-li hubu křivou.“ Gogol ukazuje, že lidé jsou snadno ovlivnitelní mocí a penězi, což vede k mravnímu úpadku a ztrátě duchovních hodnot.
Záměrem autora bylo podle jeho vlastních slov: „Rozhodl jsem se shrnout v Revizoru na jednu hromadu vše, co je v Rusku špatné, o čem jsem věděl, a současně se všemu vysmát.“ Reagoval tak na reálné poměry carského Ruska 19. století, kde bylo úplatkářství a byrokracie běžnou součástí života. Námět údajně pochází od Puškina, který Gogolovi vyprávěl příběh o záměně úředníka.
Klíčové motivy:
- Záměna identity: Chlestakov je omylem považován za revizora.
- Korupce a úplatkářství: Úředníci se snaží podplatit domnělého revizora.
- Podlézavost a pokrytectví: Snaha úředníků zalíbit se, maskování nedostatků.
- Hloupost a omezenost: Charaktery mnoha představitelů města.
- Byrokracie: Způsob fungování státní správy.
Kompozice
Dílo Revizor je členěno do pěti dějství, která sledují události v chronologickém pořadí. Poslední dějství je nejkratší a přináší závěrečné rozuzlení.
Vyprávění je chronologické, děj plyne lineárně od počátečního varování před revizorem až po konečné odhalení a šok. Dílo se odehrává v průběhu přibližně 24 hodin.
Zvláštní kompoziční prvky zahrnují gradaci napětí, které vrcholí v závěrečné scéně. Dílo má uzavřený konec, který nechává postavy v momentě naprostého zděšení a šoku z příchodu skutečného revizora.
Časoprostor
Děj Revizora se odehrává v malém, blíže neurčeném ruském městečku, konkrétně v hostinci, v hejtmanově domě a na poštovním úřadě. Symbolickým prostorem je zde korupcí prolezlá společnost provincie, kde vládne nepořádek v nemocnici, škole i na soudě.
Časově je děj zasazen do 19. století, za doby vlády cara Mikuláše I. Celý příběh se odehraje během jednoho dne.
Prostředí malého města má zásadní význam pro děj a atmosféru. Jeho omezenost a izolovanost umocňuje strach z vnější kontroly, umožňuje rychlé šíření drbů a odhaluje malost a omezenost jeho obyvatel, kteří jsou zvyklí na své zavedené zvyklosti a nepořádek.
Jazyk a vypravěč
V dramatu Revizor je vypravěčem autor, který se projevuje prostřednictvím scénických poznámek a úvodních pasáží. Primárním vyprávěcím způsobem jsou však dialogy a přímá řeč postav, které posouvají děj vpřed.
Jazykový styl je hovorový až nespisovný, postavy často mluví v dialektech, což dodává hře autentičnost a podtrhuje jejich charakter. Gogol využívá i stylově zabarvená, často pejorativní slova, jako jsou „křupan“, „huso“ či „mizera“, která podporují duševní stav postav a jejich groteskní povahu.
Mezi výrazné jazykové prostředky patří:
- Přirovnání: například „zavřu tě, až budeš černý“.
- Metafora: „v žilách oheň, mráz“.
- Oslovení: „pánové“.
- Satira a ironie: Jsou základem celého díla a slouží k zesměšňování společenských neduhů.
- Groteska: Zesiluje a deformuje charakteristické znaky postav pro komický efekt.
Hlavní postavy
Postavy v Revizorovi jsou budovány na principu grotesky, čímž Gogol zesiluje jejich charakteristické rysy a kritizuje společenské typy.
- Anton Antonovič Meluzin-Vichurovskij (Hejtman): Velitel policejního sboru. Bezcharakterní, úplatkářský a podlézavý. Chová se tvrdě k obyvatelům, ale sám je hloupý, a přitom obratný v tom, jak se obohatit. Zpráva o revizorovi ho silně znepokojuje a snadno se nechá napálit.
- Ivan Alexandrovič Chlestakov: Drobný, třiadvacetiletý úředník z Petrohradu. Je podvodníček, vychytralý a bezcharakterní. Rád se chvástá, jedná impulsivně a využívá omylu ve svůj prospěch, i když mu zprvu nedochází. Je to lehkomyslný lhář a povaleč.
- Osip: Chlestakovův starší sluha. Mazaný, chytřejší než jeho pán, protřelejší a drzejší. Ke svému pánovi nechová velkou úctu, ale snaží se ho chránit před následky jeho činů.
- Anna Andrejevna: Hejtmanova manželka. Zvědavá, vychloubačná žena z lepší rodiny. Chová se přezíravě ke svému muži a komanduje dceru. Je zcela uchvácena Chlestakovem a jeho domnělým postavením.
- Marie Antonovna: Hejtmanova dcera. Zpočátku působí jako nejrozumnější postava, i když je matkou neustále komandována. Chlestakov ji požádá o ruku.
- Ljapkin-Tjapkin (Soudce): Vzdělaný, namyšlený, ale omezený. Nebereme peněžité úplatky, ale za štěňata loveckých psů by změnil rozsudek. Snaží se působit chytře.
- Arťomij Filipovič Zemljanikov (Správce chudobince): Ochotný, neposedný, mazaný donašeč a taškář. Umí skvěle podlézat a využít situaci ve svůj prospěch.
- Luka Lukič Chlopov (Školní inspektor): Neprůbojný, ustrašený člověk, který má z revizora největší strach a při rozhovorech se třese a koktá.
- Ivan Kuzmič Špekuj (Poštmistr): Naivní, prostoduchý, často opilý. Jeho jedinou zábavou je tajné rozlepování a čtení cizích dopisů, což se stane klíčovým pro odhalení podvodu.
- Petr Ivanovič Bobčinskij a Petr Ivanovič Dobčinskij: Postarší zemani. Oba jsou si podobní, hloupí a prospěcháři, kteří do všeho strkají nos a jsou zodpovědní za mylnou identifikaci Chlestakova.
Shrnutí děje
Děj Revizora začíná v malém ruském městečku, kde hejtman Anton Antonovič obdrží zprávu od přítele o blížícím se příjezdu tajného revizora z Petrohradu. Hejtman, obávající se odhalení všudypřítomné korupce a nepořádku, svolává své úředníky a rozdává jim uspěchané příkazy k maskování nedostatků.
Zvědaví zemani Bobčinskij a Dobčinskij vzápětí přinesou zprávu, že v místním hostinci se ubytoval podezřelý muž, který už dva týdny neplatí a vypadá jako revizor. Tímto mužem je ve skutečnosti Ivan Alexandrovič Chlestakov, drobný úředník z Petrohradu, který se vrací domů a je na mizině.
Hejtman se s ostatními úředníky vydává do hostince, aby si domnělého revizora udobřil. Chlestakov je zprvu zmatený, ale rychle pochopí situaci a rozhodne se ji využít. Přijímá hejtmanovu nabídku na ubytování v jeho domě, kde se začne dvořit jak hejtmanově manželce Anně Andrejevně, tak i dceři Marii Antonovně. Současně přijímá od úředníků „půjčky“, které jsou ve skutečnosti úplatky, a chvástá se svým domnělým významným postavením v Petrohradě. Dokonce požádá Marii o ruku, což rodina s nadšením přijme.
Chlestakovův sluha Osip si uvědomuje neudržitelnost situace a přesvědčí svého pána k rychlému odjezdu. Chlestakov v utajení opouští městečko, ale předtím ještě napíše dopis svému příteli, v němž líčí celou groteskní příhodu a s posměchem popisuje představitele města.
Odhalení podvodu přijde, když poštmistr Špekuj, který má ve zvyku rozlepovat cizí dopisy, přečte Chlestakovův dopis. Celé městečko se tak dozví pravdu o Chlestakovovi a s ním i o své vlastní hlouposti a zkaženosti. Všichni jsou rozzlobeni a poníženi.
Hra vrcholí ve chvíli, kdy do této zdrcující atmosféry vstoupí četník s šokující zprávou: do města právě dorazil pravý revizor. Dílo končí slavnou „němou scénou“, kdy všichni zůstanou stát jako opaření, s vědomím, že je čeká skutečný soud.
FAQ – Často kladené otázky
Proč je Revizor považován za satirickou komedii?
Revizor je satirická komedie, protože Gogol v díle s humorem a nadsázkou zesměšňuje nešvary ruské společnosti 19. století. Zaměřuje se na typické charaktery a situace, jako je úplatkářství, podlézavost a byrokracie, čímž kritizuje morální úpadek prostřednictvím komických prvků a grotesky.
Jaký je hlavní autorův záměr v díle Revizor?
Gogolův hlavní záměr byl ukázat a zesměšnit vše špatné, co v Rusku viděl, a to formou komedie. Kritizoval korupci, hloupost úředníků a pokřivenou peněžní morálku, aby nastavil zrcadlo tehdejší společnosti a přiměl ji k zamyšlení nad vlastními nedostatky.
Co symbolizuje postava Chlestakova a proč se jí úředníci bojí?
Chlestakov symbolizuje průměrného člověka, který je lhář a povaleč, ale zároveň je nástrojem pro odhalení hlouposti a korupce ostatních. Úředníci se ho bojí ne proto, že by tušili jeho podvod, ale ze strachu z autority, ze ztráty postavení a z odhalení vlastních nekalých praktik, což pramení z jejich špatného svědomí.
Jakou roli hraje korupce v městečku, kde se děj Revizora odehrává?
Korupce je ústředním motivem a hnací silou děje. Ovládá všechny úrovně správy městečka – od hejtmana přes soudce, správce chudobince až po školního inspektora. Strach z jejího odhalení nutí úředníky k absurdnímu chování a úplatkům, což tvoří jádro celé komedie.
Jaký význam má závěrečná scéna s příchodem pravého revizora?
Závěrečná scéna, kde přichází pravý revizor, má klíčový význam. Přivádí na scénu skutečnou autoritu, před kterou už není úniku, a odhaluje plnou tíhu a důsledky chování postav. Scéna s jejich strnulým zděšením je symbolickým vyvrcholením Gogolovy kritiky a ukazuje nevyhnutelnost spravedlnosti.