Jan Drda - Němá barikáda

Podcast

Rozbor u maturity: Drda a Čapek0:00 / 8:55

0:001:00 zbývá

1x

„Němá barikáda“ Jana Drdy z roku 1946 je soubor válečných povídek, které bezprostředně reagují na události druhé světové války a pražského povstání. Dílo zdůrazňuje hrdinství obyčejných lidí, morální dilemata a nezlomnou vůli českého národa v boji za svobodu proti nacistické okupaci.

Rychlý přehled

Literární druh	Epika (próza)
Žánr	Soubor válečných povídek
Literární směr	Poválečná próza
Časoprostor	Protektorát Čechy a Morava, poslední dny 2. světové války a pražské povstání
Kompozice	Soubor 11 samostatných povídek, propojených válečnou tematikou, bez rámcového příběhu
Vypravěč	Er-forma (vševědoucí vypravěč)
Hlavní postavy	Obyčejní lidé, hrdinové odboje (např. kovář Martínek, profesor latiny, včelař Havlík)
Téma	Odboj proti nacistické okupaci, utrpení a hrdinství obyčejných lidí, morální dilemata
Motivy	Válka, okupace, smrt, utrpení, hrdinství, oběť, naděje, spravedlnost, dětství

Úvod

Němá barikáda je sbírka povídek Jana Drdy, která bezprostředně reaguje na válečné události druhé světové války a pražské povstání. Dílo, řadící se k první vlně poválečné prózy, zrcadlí lidské osudy, morální dilemata a hrdinství v době okupace a bojů za svobodu. Tento rozbor se zaměří na klíčové aspekty sbírky, její tematiku, kompozici a jazyk, s důrazem na její nejpodstatnější části.

Dílo vzniklo jako okamžitá reakce na válečné události a pražské povstání, což mu dodává autenticitu a naléhavost. Je významným příspěvkem k české literatuře 2. poloviny 20. století, zachycujícím atmosféru posledních dnů války. V následujících sekcích prozkoumáme jeho literární charakteristiku, hlavní myšlenky a umělecké zpracování.

Literární druh a žánr

• Literární druh: Epika
• Forma: Próza
• Žánr: Válečné povídky.

Němá barikáda je soubor jedenácti povídek, které se tematicky soustředí na události druhé světové války a pražského povstání. Každá povídka představuje uzavřený příběh, často s dramatickým dějem a silným morálním poselstvím, zachycujícím různé aspekty válečné reality.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

• Hlavní téma: Odboj proti nacistické okupaci, utrpení a hrdinství obyčejných lidí za druhé světové války, morální dilemata v extrémních situacích.

• Hlavní myšlenka / poselství: Autor zdůrazňuje odvahu, lidskost a nezlomnou vůli českého národa v boji za svobodu. Poukazuje na hrůzy války, ale zároveň vyzdvihuje sílu lidského ducha a princip spravedlnosti, který přesahuje formální zákony.

• Záměr autora: Jan Drda dílo napsal jako bezprostřední reakci na válečné události a pražské povstání. Chtěl zachytit atmosféru doby, vzdát hold obětem a hrdinům a poukázat na zrůdnost nacismu. Dílo má silný vlastenecký a protifašistický náboj.

• Klíčové motivy:

• Válka a okupace: Dominantní prostředí, které formuje osudy postav.

• Smrt a utrpení: Častý prvek, zejména vraždy dětí, znázorňující krutost konfliktu.

• Hrdinství a oběť: Zobrazení statečnosti obyčejných lidí a jejich ochoty obětovat se pro vyšší cíle.

• Naděje: Symbolizovaná například včelí královnou, představující víru v lepší budoucnost.

• Spravedlnost: Tématika pomsty a odplaty za zločiny, často vykonaná z "vyššího principu".

• Dětství: Kontrast nevinnosti a brutální reality války (povídka Zákeřník).

Kompozice

• Členění: Dílo je souborem jedenácti samostatných povídek. Každá povídka tvoří uzavřený celek.
• Chronologie vyprávění: Děj povídek se odvíjí především chronologicky.
• Zvláštní kompoziční prvky: Jednotlivé povídky jsou propojeny společnou tematikou válečných událostí a protinacistického odboje. Sbírka nemá rámcový příběh, ale ucelený tematický rámec.

Časoprostor

• KDE: Děj se odehrává především v prostředí Protektorátu Čechy a Morava, konkrétně v českých městech a vesnicích (například ulice před domem, včelařův dům, střední škola). Prostředí je konkrétní, ale zároveň symbolizuje ohrožený český domov a jeho obranu.
• KDY: Poslední dny druhé světové války, období pražského povstání a bezprostředně po atentátu na Heydricha. Doba trvání jednotlivých dějů je různá, od několika okamžiků (např. Zákeřník) po delší časové úseky (např. Třetí fronta).
• Význam prostředí: Prostředí podtrhuje tíživou atmosféru okupace, strach, ale i odhodlání k odporu. Místa jako ulice, domy a školy se stávají dějišti hrdinských činů i tragických událostí, čímž získávají symbolický význam v boji za svobodu.

Jazyk a vypravěč

• Typ vypravěče: Er-forma (vševědoucí vypravěč). Vypravěč stojí mimo děj, zná myšlenky a pocity postav a s odstupem líčí události.
• Jazykový styl: Věcný, srozumitelný a přístupný, avšak s výraznými uměleckými prvky. Drda pracuje s dynamickým jazykem, který dokáže vystihnout napětí a hrůzu válečných událostí.
• Výrazné jazykové prostředky:
• Citoslovce: ratatata (např. v Zákeřníkovi) pro zobrazení zvuků střelby a dramatičnosti.
• Zdroběliny: s lopatkou a kbelíčkem, ručičky s dolíčkem – často v kontextu dětské nevinnosti, která je kontrastována s brutalitou války.
• Hypokoristika: Helenka, Vlastička – důvěrné tvary jmen, které zvyšují emocionální dopad tragédie.
• Nadsázka: déšť zalézal až do morku kostí – pro zvýraznění intenzity jevů.
• Personifikace: slunce vyhání z dětí noční sklepní zkřehlost – oživení neživých věcí pro plastičtější popis.
• Epiteton: májové slunce, noční sklepní zkřehlost – pro přesnější charakteristiku.
• Přirovnání: rozstříknou se jako kuřata – pro názorné a živé líčení.
• Aliterace: děti doma – pro jazykovou hravost a rytmus.
• Typy promluv: Přímá řeč a pásmo vypravěče jsou rovnoměrně zastoupeny, přičemž pásmo vypravěče často slouží k popisu atmosféry a vnitřních stavů postav.

Hlavní postavy

Postavy v Němé barikádě jsou často ztělesněním určitých typů chování a morálních postojů v době války. Autor pracuje s archetypy statečných Čechů a krutých okupantů.

• Pan Martínek (povídka Zákeřník): Statečný, podezíravý a nebojácný kovář, který odhalí a přemůže německého vojáka. Ztělesňuje českou odhodlanost a sílu v boji proti okupantům.
• Helenka (povídka Zákeřník): Malá holčička, která je obětí bezohledné střelby. Její postava symbolizuje nevinnost a oběti války.
• Vlastička (povídka Zákeřník): Helenčina čtyřletá kamarádka, těžce zraněná. Reprezentuje tragické dopady války na ty nejzranitelnější.
• Zákeřník (povídka Zákeřník): Německý voják, chladný a nemilosrdný zabiják. Ztělesňuje brutalitu a nelidskost okupantů.
• Profesor latiny (povídka Vyšší princip): Třídní učitel přezdívaný „Vyšší princip“. Původně plachý a formálně se držící zákonů, se v kritické situaci postaví proti nacistické zvůli a obhájí morální spravedlnost před právní. Ztělesňuje morální odvahu a sílu mravních zásad.
• Sláva Mach (povídka Třetí fronta): Hrdinný voják, který se nevzdává boje. Hledá a nachází svou „třetí frontu“ – odpor proti nacistům v okupované vlasti. Symbol odhodlání a kontinuity odboje.
• Pan Havlík (povídka Včelař): Včelař, který ukrývá partyzány. Obyčejný člověk, který se postaví na stranu odboje a obětuje se pro svobodu. Včelí královna, kterou před smrtí zachrání, symbolizuje naději na lepší zítřek.

Shrnutí děje

Němá barikáda je soubor povídek, z nichž každá líčí jiný příběh spojený s druhou světovou válkou a pražským povstáním. Zde jsou shrnutí vybraných, klíčových povídek:

Zákeřník

Povídka začíná idylickou scénou dětí hrajících si na ulici po dešti, které lepí bábovky. Náhle idylu přeruší střelba (ratatata), která tragicky zasáhne malou Helenku a zraní Vlastičku. Místní muži, včetně statečného kováře pana Martínka, se seběhnou a snaží se vypátrat střelce. Přestože prohledají domy, nenajdou ho. Jeden z mužů se přizná, že našel stařenu a zželelo se mu jí, což ho vedlo k přehlédnutí Němce. Pan Martínek je podezřívavý a v domě stařeny odhalí skrývajícího se německého vojáka Waltera – Zákeřníka – díky nakousnutému chlebu. Přepere ho a navzdory snaze stařeny, jeho matky, ho ochránit, je Zákeřník donucen k pokoře u mrtvé Helenky. Jeho plivnutí na mrtvou dívku vyprovokuje muže k tomu, aby ho donutili „žrát“ hlínu, a poté ho předají partyzánům. Stařena nechtěně vypadne z okna.

Třetí fronta

Sláva Mach, zraněný voják, který bojoval ve Španělsku, se vrací do okupované vlasti. Nehodlá se vzdát boje a s pomocí tajné spojky se snaží dostat vlakem do zahraničí, aby mohl dál bojovat. Cestou na nádraží tramvají je však 28. října 1939 zadržen proudem nacistické okupace. Sláva si uvědomuje, že jeho boj nyní začíná přímo doma – nachází svou „třetí frontu“ v okupovaném Československu.

Včelař

Pan Havlík, obyčejný včelař, ukrývá ve svém domě tři partyzány s vysílačkou. Když se gestapo a němečtí vojáci blíží, partyzáni uprchnou. Bohužel, pan Havlík je udán a gestapo v jeho domě najde vysílačku. Včelař je smrtelně zraněn, ale v posledních chvílích sevře v dlani včelí královnu, symbol naděje na budoucí svobodu a konec nacistické tyranie.

Vyšší princip

Profesor latiny a řečtiny na střední škole, přezdívaný „Vyšší princip“ pro svůj formální a striktní přístup, čelí tragédii. Krátce po atentátu na Heydricha jsou tři jeho žáci udáni spolužákem gestapu za údajné schvalování atentátu a následně popraveni. Profesor, který se vždy snažil dodržovat zákony, se vzepře. Ve třídě nejenže odmítne označit jejich popravu za spravedlivou, ale s odkazem na „vyšší mravní princip“ souhlasí s atentátem na tyrana a prohlásí, že takový čin není zločinem. Tímto se z morálního hlediska postaví proti okupantům a jejich zvráceným zákonům.