Karel Čapek - Hordubal

Podcast

Karel Čapek: Hordubal (Rozbor díla)0:00 / 14:27

0:001:00 zbývá

1x

Karel Čapek ve svém románu Hordubal (1933) vypráví tragický příběh Juraje Hordubala, navrátilce z Ameriky, který je konfrontován s realitou domova a nakonec zavražděn. Dílo, první část noetické trilogie, zkoumá složitost lidské pravdy a viny z různých úhlů pohledu. Hlavní myšlenkou je relativita pravdy a nemožnost objektivního poznání.

Rychlý přehled

Literární druh	epika (próza)
Žánr	román
Literární směr	meziválečná literatura, noetická próza
Časoprostor	Obec Krivá na Podkarpatské Rusi, 30. léta 20. století
Kompozice	Třídílná, každá část jiný úhel pohledu (Hordubalův příběh, vyšetřování, soud)
Vypravěč	Er-forma s monology postav v ich-formě
Hlavní postavy	Juraj Hordubal, Polana Hordubalová, Štěpán Manya, Hafie Hordubalová
Téma	Návrat Juraje Hordubala z Ameriky a jeho tragický osud, otázka viny a spravedlnosti
Motivy	Návrat domů, nevěra, hledání pravdy, láska a majetek, samota, spravedlnost

Úvod

Hordubal Karla Čapka je psychologická novela, která tvoří první část autorovy noetické trilogie. Dílo se zabývá složitostí lidské pravdy a viny prostřednictvím příběhu navrátilce z Ameriky, který je konfrontován s drsnou realitou svého domova. Nabízí mnoho úhlů pohledu na jednu tragickou událost a zpochybňuje možnost objektivního poznání.

Novela vznikla ve 30. letech 20. století a je významná pro své hluboké filozofické otázky o relativitě pravdy a lidském osudu. Následující rozbor podrobněji prozkoumá její strukturu, témata, postavy a jazyk, aby odhalil, proč je Hordubal považován za jedno z klíčových děl meziválečné české literatury.

Literární druh a žánr

Hordubal je literárním dílem spadajícím do epiky, což znamená, že vypráví příběh. Jeho formou je próza.

Žánrově se jedná o novelu. Novela se vyznačuje kratším rozsahem než román, ale delším než povídka, s uceleným dějem a často s výrazným, často překvapivým rozuzlením. V případě Hordubala je děj soustředěn kolem jedné hlavní události – návratu Hordubala a jeho následné vraždy. Dílo je rovněž součástí noetické trilogie, což poukazuje na jeho filozofický podtext a zaměření na problematiku poznání a pravdy.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavním tématem díla je návrat Juraje Hordubala z Ameriky po osmi letech a jeho tragický osud, který je prozkoumáván z různých úhlů pohledu. Dílo se soustředí na střet naivních představ s realitou a na otázku viny a spravedlnosti.

Hlavní myšlenkou a poselstvím je, že pravda je relativní a subjektivní. Karel Čapek zde ukazuje, jak obtížné, ne-li nemožné, je dobrat se jedné objektivní pravdy, když je každý člověk ovlivněn svými vlastními prožitky, emocemi a úhlem pohledu. Záměrem autora bylo prozkoumat tuto noetickou problematiku – jak člověk poznává svět a jak se vytváří obraz skutečnosti. Autor reagoval na potřebu zpochybnit jednoduché a jednoznačné závěry a zdůraznit složitost lidských vztahů a motivací. Tímto dílem se zařadil mezi autory hledající filozofické a existenciální otázky, typické pro meziválečné období.

Klíčové motivy:

• Návrat domů: Motiv očekávání a následného zklamání, střet idealizované představy s realitou. Juraj Hordubal se vrací do změněného světa a ke změněné rodině.
• Nevěra a zrada: Polanina nevěra se Štěpánem, která vede k Jurajovu zániku a představuje morální dilema.
• Hledání pravdy: Celé dílo je postaveno na pokusu o rekonstrukci událostí a odhalení skutečných motivů, což je však neúspěšné.
• Láska a majetek: Prolínání citových vazeb s ekonomickými zájmy a touhou po vlastnictví.
• Samota a nepochopení: Hordubalova osamělost a neschopnost porozumět chování své ženy a okolí.
• Spravedlnost: Otázka, zda soudní systém dokáže odhalit skutečnou spravedlnost, nebo jen konstruuje svou vlastní verzi pravdy.

Kompozice

Novela Hordubal je rozdělená do tří částí, přičemž každá z nich je pojata rozdílně a představuje jiný úhel pohledu na stejnou událost. Tato kompozice je klíčová pro vyjádření noetické problematiky díla – relativnosti pravdy.

• Kniha první: Vypráví chronologicky o návratu Juraje Hordubala z Ameriky a jeho marných pokusech integrovat se zpět do rodinného a vesnického života. Zaznamenává jeho perspektivu a prožívání událostí až do momentu jeho smrti. Děj je zde převážně chronologický.
• Kniha druhá: Zaměřuje se na vyšetřování vraždy Juraje Hordubala. Představuje policejní a úřední pohled na události, soustředí se na sběr důkazů a výslechy. Vnáší do příběhu objektivnější, avšak přesto omezený, pohled.
• Kniha třetí: Zaznamenává soudní přelíčení. Zde jsou představeny různé svědecké výpovědi, které se často liší a vzájemně si odporují, což podtrhuje hlavní myšlenku o neuchopitelnosti jediné pravdy. Má uzavřený konec, kdy jsou viníci odsouzeni, ale skutečná pravda zůstává nejasná. Kompozice je sice uzavřená, ale hlavní myšlenka (pravda je neuchopitelná) zůstává otevřená interpretaci.

Časoprostor

Děj Hordubala se odehrává v konkrétním, ale zároveň symbolickém prostředí a čase:

• Prostor: Hlavním dějištěm je obec Krivá na Podkarpatské Rusi. Toto prostředí je pro děj klíčové, protože představuje odlehlý, tradiční svět, kde se setkávají archaické zvyky s moderními vlivy (Amerika, peníze). Podkarpatská Rus je zde vylíčena jako drsný, chudý kraj s vlastními pravidly a mentalitou, což kontrastuje s Hordubalovými zážitky z Ameriky. Venkovské prostředí umocňuje pocit izolace a nepochopení pro hlavního hrdinu.
• Čas: Děj není explicitně datován, ale pravděpodobně se odehrává v autorově současnosti, tj. ve 30. letech 20. století. Doba trvání děje pokrývá Jurajův návrat, několik měsíců jeho pobytu doma, vraždu a následné vyšetřování a soud. To, že čas není přesně určen, dodává příběhu univerzálnosti, ale kontext meziválečné doby je důležitý pro pochopení sociálních a existenciálních otázek, které autor pokládá.

Jazyk a vypravěč

V Hordubalovi se projevuje Čapkova mistrovská práce s jazykem a vypravěčskou technikou, která je klíčová pro noetické vyznění díla.

• Typ vypravěče: Pásmo er-formového vypravěče se prolíná s monology postav v ich-formě. Vypravěč v er-formě objektivně popisuje události a dialogy, ale často se dostává do Jurajovy mysli, čímž se přibližuje jeho vnitřnímu prožívání. Vnitřní monology Juraje Hordubala v ich-formě odhalují jeho myšlenky, pocity a vnitřní boj, což umožňuje čtenáři hlubší vhled do jeho subjektivní pravdy.

• Jazykový styl: Čapek používá spisovný, ale zároveň velmi přístupný jazyk, který je obohacen o prvky hovorové řeči a regionalismy, což dodává textu autentičnost a živost. Důraz je kladen na detailní popisy a psychologické nuance.

• Výrazné jazykové prostředky (specificky ve výňatku, ale obecně v díle):

• Slovakismy: Např. gazdovala (hospodařila) – zdůrazňují místní kolorit a původ postav.

• Anglicismy: Např. v shaftu (v šachtě) – odkazují na Hordubalův pobyt v Americe a těžkou práci.

• Hovorová a obecná čeština: Např. ženská, brachu – přispívají k autenticitě řeči venkovských postav.

• Zdroběliny: Např. kufřík, dušinko – vyjadřují emocionální zabarvení, často něžnost nebo naivitu.

• Historismy: Např. robotil (pracoval) – dodávají textu dobovou patinu.

• Řečnické otázky: Např. co to, že se sem žádný nehodí?, jaký div, že se ženská poleká? – odrážejí Hordubalovo vnitřní zmatení a hledání odpovědí.

• Epizeuxis: Např. který skoro není hlas a skoro není její – zdůrazňuje silný dojem.

• Apostrofa: Např. poraď, Hospodine – oslovení Boha, vyjádření bezmoci.

• Výčet: Užívá se pro dynamizaci popisu (např. Nezakryje dlaněmi oči Polaně, nezaťuká v noci na okno, nevrátí se se zvoněním stád).

• Metonymie: Např. zvoněním stád – označení celku jeho částí.

Hlavní postavy

Postavy v Hordubalovi jsou komplexní a žádná z nich není jednoznačně kladná ani záporná, což podporuje autorovu myšlenku o relativitě pravdy.

• Juraj Hordubal: Hlavní hrdina, pracovitý, dobrosrdečný, s měkkým srdcem. Miluje svou ženu Polanu a dceru Hafii, pro které tvrdě dřel v Americe. Po osmi letech se vrací domů s vidinou šťastného života, ale je naivní a nedokáže pochopit skutečnou situaci. Je obětí zrady a nepochopení. Jeho největší tragédií je, že se nedokáže přizpůsobit změnám a čelit pravdě. I přes jeho dobré úmysly se mu nepodařilo udržet kontakt s rodinou, což přispělo k rozkladu jejich vztahů.
• Polana Hordubalová: Jurajova žena, ve třiceti jedna letech působí tvrdě, hrdě a nepřístupně. I když zpočátku s Hordubalem hospodařila, během jeho nepřítomnosti se stala nevěrnou se Štěpánem Manyou a čeká s ním dítě. Její chování je ambivalentní – na jednu stranu je silná a samostatná hospodyně, na druhou stranu chladná a neschopná Jurajovi projevit náklonnost. Její postava symbolizuje tragický střet citů a povinností.
• Štěpán Manya: Čeledín, menší postavy, ale sporý, tmavé pleti. Je o sedm let mladší než Polana, má horkou krev a miluje koně. Má rád Hafii, i když není jeho dcerou. Je Polaniným milencem a otcem jejího dítěte. Jeho role je klíčová pro rozuzlení příběhu, neboť je obviněn a přizná se k vraždě. Představuje spíše pudovou a pragmatickou stránku lidské povahy.
• Hafie Hordubalová: Jedenáctiletá dcera Juraje a Polany. Viděla otce naposledy, když jí byly tři roky, a proto se ho nyní stydí a bojí. Nejraději má strýčka Štěpána. Před soudem vypovídá naprosto upřímně a s dětskou naivitou, což do příběhu vnáší nezaujatý, ale zároveň neúplný pohled na události.

Shrnutí děje

Hordubal Karla Čapka se skládá ze tří částí, které postupně rozkrývají tragický osud Juraje Hordubala.

První kniha začíná návratem Juraje Hordubala z Ameriky do své domovské vesnice Krivá na Podkarpatské Rusi po osmi letech práce. S nashromážděnými penězi se těší na shledání se svou ženou Polanou a dcerou Hafií. Přivítání je však chladné; Polana je překvapená a zaskočená, Hafie si na otce nepamatuje a stydí se ho. Juraj zjišťuje, že Polana v jeho nepřítomnosti hospodařila jinak, než by si představoval, a má čeledína Štěpána Manyu. Postupně si uvědomuje, že mezi Polanou a Štěpánem existuje milostný vztah. Pokouší se situaci řešit, nejdříve Štěpána propustit, později ho dokonce navrhuje za budoucího manžela Hafie, aby Polaně uchránil pověst a zajistil rodinu. Štěpán to ale odmítne a Juraj ho vyžene. Zklamaný a osamělý Juraj onemocní a v noci je zavražděn ve své posteli.

Druhá kniha popisuje vyšetřování Hordubalovy vraždy. Přijíždí četnictvo a lékař. Zjišťuje se, že Polana je těhotná a dítě nemůže být Jurajovo. Hlavním podezřelým se stává Štěpán Manya, který je zatčen. Pitva odhalí, že Juraj Hordubal zemřel na bodnou ránu košikářskou jehlou, ale také že trpěl silným zápalem plic a pravděpodobně by i tak do rána nepřežil. Vyšetřování se soustředí na hledání důkazů a rozhovory s obyvateli vesnice, kteří se neochotně svěřují s informacemi, jež často vykazují rozpory.

Třetí kniha líčí soudní proces. Před soudem vypovídají sousedé, Štěpánova rodina a nakonec i Hafie, jejíž dětská výpověď přináší některé klíčové, avšak stále nejednoznačné detaily. Polana působí tvrdě a lhostejně, což ovlivňuje mínění soudu i veřejnosti. Jak Polana, tak Štěpán popírají vinu. Až poté, co advokát obviní Polanu, se Štěpán Manya k vraždě přiznává, aby ji ochránil. Je zřejmé, že Polana o činu věděla a možná se na něm podílela, ale Štěpán bere veškerou vinu na sebe. Oba jsou nakonec odsouzeni, Štěpán za vraždu a Polana za spoluúčast. Hordubalovo hospodářství přebírá jeho bratr. Závěr soudu sice přináší formální rozuzlení, ale pro čtenáře zůstává otevřená otázka, kdo byl skutečným viníkem a jaká je skutečná pravda o Jurajově smrti a motivacích postav.