Karel Poláček - Bylo nás Pět

Úvod

Bylo nás pět je humoristický román Karla Poláčka, který s laskavým humorem zachycuje dobrodružství pěti chlapců na maloměstě. Dílo psané z pohledu malého Petra Bajzy nabízí pohled na svět dětství a dospělých a je často vnímáno jako nostalgická vzpomínka na idylické časy. Tento rozbor se zaměří na literární aspekty, kompozici, postavy a děj, aby poskytl ucelený přehled o tomto významném díle české meziválečné prózy.

Literární druh a žánr

Bylo nás pět spadá do literárního druhu epika a literární formy próza. Jejím žánrem je především humoristický román.

• Dílo líčí komické události a humorné stránky života s využitím nadsázky a prvků parodie.
• V některých zdrojích je Bylo nás pět uváděna také jako povídka. Její humoristický charakter a zaměření na jemné zesměšnění konvenčního světa dospělých ji řadí mezi satiricky laděné texty.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavní téma díla spočívá v zobrazení světa dětí v kontrastu se světem dospělých. Současně představuje idylický život před druhou světovou válkou, což je vzpomínka na autorovo dětství v Rychnově nad Kněžnou.

• Hlavní myšlenkou je jemné zesměšnění konvenčního světa dospělých a obraz maloměsta.
• Záměrem autora bylo vytvořit dílo jako útěk z těžké životní situace, neboť knihu psal v obtížných chvílích před transportem do koncentračního tábora.

Klíčové motivy

• Klučičí dobrodružství: Příběhy a rošťárny party kamarádů.
• Obraz maloměsta: Detailní vykreslení života a postav v menším městském prostředí.
• Kritika maloměšťáctví: Úsměvný pohled na zvyky a vlastnosti obyvatel maloměsta.
• Rodina a zodpovědnost: Dětský pohled na rodinné vztahy a povinnosti.
• Kontrast světa dětí a dospělých: Rozdílné vnímání reality, starosti a upřímnost.

Kompozice

Dílo je členěno do jednačtyřiceti krátkých kapitol, které jsou občas volně spojeny jedním příběhem. Celý děj není striktně ucelený, spíše se jedná o soubor jednotlivých příhod.

• Vyprávění je převážně chronologické, sledující dění od jara do zimy.
• V prvních dvou kapitolách se prolíná popis hlavních postav s krátkou retrospektivou, ve které Petr vzpomíná na své rané dětství.
• Ve zhruba posledních dvou pětinách knihy je použita rámcová kompozice. Petrovy sny o Indii jsou prokládány výjevy ze skutečného světa, například příchodem doktora nebo návštěvami kamarádů.

Časoprostor

Děj díla Bylo nás pět se odehrává v malém městě, které je autorovým rodným Rychnovem nad Kněžnou. Časově je zasazen do období autorova dětství, tedy na přelom 19. a 20. století, konkrétně do první republiky před druhou světovou válkou.

• Prostředí maloměsta hraje klíčovou roli v utváření atmosféry bezstarostného dětství, plného dobrodružství a her. Zachycuje životy na malém městě s jeho specifickými postavičkami a zvyklostmi.

Jazyk a vypravěč

Vyprávění je vedeno ich-formou z pozice hlavního hrdiny Petra Bajzy. Dílo obsahuje bohaté dialogy a občasné monology.

• Jazykový styl je velmi specifický, využívá jazykovou komiku střídáním různých jazykových vrstev. Patří sem spisovná, hovorová, archaická i nespisovná či zkomolená mluva.
• Petr Bajza se ve snaze znít dospěle snaží používat spisovný jazyk plný zastaralých tvarů a knižních obratů, což ostře kontrastuje s jeho běžnou dětskou mluvou, která je plná hovorových a expresivních výrazů.
• Výrazné jazykové prostředky zahrnují metafory, metonymie, personifikace, přirovnání, hyperbolu a eufemismy, které přidávají textu na humoru a obraznosti.

Hlavní postavy

• Petr Bajza: Ústřední postava a vypravěč. Inteligentní, veselý a energický rošťák s velkou fantazií. Je synem drobného obchodníka a často se nechá zlákat k nepravostem. Své drobné hříchy si zapisuje do notesu.
• Antonín Bejval: Petrův nejlepší kamarád a spolužák, syn majitele povoznictví. Je trochu namyšlený, lakomý a často iniciuje většinu akcí, za které je parta trestána. Vymýšlí různé „vynálezy“.
• Čeněk Jirsák: Ministrant a Petrův kamarád, pochází z věřící rodiny. Je ješitný a jeho koníčkem je sbírání hříchů, které si zapisuje do deníčku kvůli svaté zpovědi.
• Josef Zilvar z chudobince: Nejstarší z party, syn válečného invalidy a městského žebráka. Je nejchudší, nejprotřelejší, kouří a vede dospělé řeči. Několikrát propadl ve škole.
• Eduard Kemlink: Další z kamarádů, syn bohatého a respektovaného úředníka z berního úřadu. Je velmi chytrý a vcelku poslušný, občas využívá svého původu.
• Eva Svobodová: Dcera cukráře a Petrova favoritka. Milá a roztomilá dívka, která uplácí chlapce bonbóny, aby se mohla účastnit jejich akcí.
• Kristýna (Rampepurda): Služebná u Bajzových, pochází z horské vesnice Rampuše. Je bláznivá, směje se všemu a ráda se škádlí s Petrem, má panickou hrůzu z myší.
• Pan Fajst: Místní mravokárce a starý mládenec. Na všechny hledí zvysoka a svými kousky ho kluci dohánějí k nepříčetnosti.
• Otakárek Soumar: Syn bohatého továrníka, osamělý a obézní. Rád by se kamarádil s partou, ale jeho francouzská vychovatelka mu to zakazuje. Hodně čte.

Shrnutí děje

Děj románu Bylo nás pět se odehrává v Rychnově nad Kněžnou za první republiky a je vyprávěn z pohledu Petra Bajzy. Petr je synem obchodníka, který vlastní koloniál. Doma žije s rodiči, malou sestřičkou Mančinkou a služebnou Kristýnou, které s oblibou říká „Rampepurda“ a provádí jí naschvály, za což je často trestán.

Petr tráví volný čas se svými čtyřmi kamarády – Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Josefem Zilvarem a Edou Kemlinkem. Společně prožívají různé klukovské dobrodružství: hrají si na hasiče a omylem zapálí louku, snaží se tajně dostat do kina nebo ochočit vosy. Jednou se jim však podaří i hrdinský čin, když Zilvar zachrání tonoucího chlapce v rybníku.

Často si tropí legraci ze staromilce pana Fajsta, který je svými mravokárnými proslovy provokuje. Petr se také kamarádí s Otakárkem, synem továrníka, který je sice bohatý, ale osamělý. Jednou do města přijede cirkus, což je pro kluky velká událost. Všichni jsou nadšeni, a dokonce i Petr přesvědčí rodiče, aby celá rodina cirkus navštívila. Kluci si zde zkusí i pomáhat se zvířaty.

Krátce po návštěvě cirkusu Petr onemocní spálou. S vysokými horečkami začne blouznit a zdají se mu neuvěřitelné dobrodružné sny. Ve snech se se svými kamarády, dcerou cukráře Evou a mluvícím slonem Jumbou, kterého mu daroval tatínek, vydává na fantastickou cestu do Indie. Zde zažívají divoké dobrodružství, navštěvují maharádžu a Zilvar se dokonce zamiluje do princezny, kterou si po úspěšném zodpovězení tří otázek vezme za ženu. Svatební oslavy se však zvrhnou v hromadnou rvačku se zvířaty.

Když se Petr probudí z horeček, s údivem zjišťuje, že celá indická výprava byla jen výplodem jeho bujné fantazie.

FAQ – Často kladené otázky

• Proč se kniha jmenuje Bylo nás pět? Název odkazuje na ústřední partu pěti kamarádů, kteří jsou hlavními hrdiny románu. Společně prožívají všechna dobrodružství a prohřešky.

• Jaký je autorův záměr při psaní Bylo nás pět? Karel Poláček napsal knihu v těžkých životních chvílích za protektorátu jako útěk z reality. Záměrem bylo vyvolat vzpomínku na idylické a bezstarostné dětství v kontrastu s dobou, ve které dílo vznikalo.

• Kdo je vypravěčem příběhu a jak to ovlivňuje vyprávění? Vypravěčem je Petr Bajza, hlavní postava, což je ich-forma. Díky tomu je příběh podán s dětskou naivitou, humorem a bohatou fantazií, což kontrastuje s „dospěláckým“ jazykem, který se Petr snaží napodobovat.

• Jakou roli hraje Rychnov nad Kněžnou v díle? Rychnov nad Kněžnou je autorovo rodné maloměsto a slouží jako hlavní dějiště příběhů. Vykresluje typickou atmosféru, postavy a životní styl maloměsta v první polovině 20. století a je podkladem pro kritiku maloměšťáctví.

• Jak Poláček dosahuje humoru v díle Bylo nás pět? Autor využívá jazykovou komiku, především střídání spisovného, hovorového, archaického a nespisovného jazyka v Petrově projevu. Humor je dále podpořen situační komikou, nadsázkou a jemnou satirou na svět dospělých.

• Proč se v závěru knihy objevuje fantastický sen o Indii? Sen o Indii představuje klíčový kompoziční prvek (rámcová kompozice) a zároveň symbolizuje Petrovu bujnou fantazii a touhu po dobrodružství. Zvýrazňuje kontrast mezi reálným životem na maloměstě a snovým světem plným exotiky, který je únikem z nemoci.