Podcast
„Bylo nás pět“ je humoristický román Karla Poláčka z roku 1946, který s laskavým humorem zachycuje dobrodružství pěti chlapců na maloměstě z pohledu malého Petra Bajzy. Dílo představuje nostalgickou vzpomínku na idylické dětství před válkou a jemně zesměšňuje konvenční svět dospělých.
| Literární druh | epika (próza) |
|---|---|
| Žánr | humoristický román |
| Literární směr | meziválečná próza |
| Časoprostor | malé město (Rychnov nad Kněžnou), přelom 19. a 20. století, první republika před 2. sv. válkou |
| Kompozice | jednačtyřicet krátkých kapitol, chronologická, rámcová kompozice v závěru |
| Vypravěč | ich-forma, Petr Bajza |
| Hlavní postavy | Petr Bajza, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Josef Zilvar, Eduard Kemlink, Eva Svobodová, Kristýna, pan Fajst |
| Téma | svět dětí vs. svět dospělých, idylický život před válkou, autorovo dětství |
| Motivy | klučičí dobrodružství, obraz maloměsta, kritika maloměšťáctví, rodina, kontrast dětí a dospělých |
Úvod
Bylo nás pět je humoristický román Karla Poláčka, který s laskavým humorem zachycuje dobrodružství pěti chlapců na maloměstě. Dílo psané z pohledu malého Petra Bajzy nabízí pohled na svět dětství a dospělých a je často vnímáno jako nostalgická vzpomínka na idylické časy. Tento rozbor se zaměří na literární aspekty, kompozici, postavy a děj, aby poskytl ucelený přehled o tomto významném díle české meziválečné prózy.
Literární druh a žánr
Bylo nás pět spadá do literárního druhu epika a literární formy próza. Jejím žánrem je především humoristický román.
- Dílo líčí komické události a humorné stránky života s využitím nadsázky a prvků parodie.
- V některých zdrojích je Bylo nás pět uváděna také jako povídka. Její humoristický charakter a zaměření na jemné zesměšnění konvenčního světa dospělých ji řadí mezi satiricky laděné texty.
Hlavní téma, myšlenky a záměr autora
Hlavní téma díla spočívá v zobrazení světa dětí v kontrastu se světem dospělých. Současně představuje idylický život před druhou světovou válkou, což je vzpomínka na autorovo dětství v Rychnově nad Kněžnou.
- Hlavní myšlenkou je jemné zesměšnění konvenčního světa dospělých a obraz maloměsta.
- Záměrem autora bylo vytvořit dílo jako útěk z těžké životní situace, neboť knihu psal v obtížných chvílích před transportem do koncentračního tábora.
Klíčové motivy
- Klučičí dobrodružství: Příběhy a rošťárny party kamarádů.
- Obraz maloměsta: Detailní vykreslení života a postav v menším městském prostředí.
- Kritika maloměšťáctví: Úsměvný pohled na zvyky a vlastnosti obyvatel maloměsta.
- Rodina a zodpovědnost: Dětský pohled na rodinné vztahy a povinnosti.
- Kontrast světa dětí a dospělých: Rozdílné vnímání reality, starosti a upřímnost.
Ověř si, co už víš
Test · 20 otázek · první 3 zdarma
Procvič si to na kartičkách
18 kartiček · první 3 zdarma bez účtu
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
Kompozice
Dílo je členěno do jednačtyřiceti krátkých kapitol, které jsou občas volně spojeny jedním příběhem. Celý děj není striktně ucelený, spíše se jedná o soubor jednotlivých příhod.
- Vyprávění je převážně chronologické, sledující dění od jara do zimy.
- V prvních dvou kapitolách se prolíná popis hlavních postav s krátkou retrospektivou, ve které Petr vzpomíná na své rané dětství.
- Ve zhruba posledních dvou pětinách knihy je použita rámcová kompozice. Petrovy sny o Indii jsou prokládány výjevy ze skutečného světa, například příchodem doktora nebo návštěvami kamarádů.
Časoprostor
Děj díla Bylo nás pět se odehrává v malém městě, které je autorovým rodným Rychnovem nad Kněžnou. Časově je zasazen do období autorova dětství, tedy na přelom 19. a 20. století, konkrétně do první republiky před druhou světovou válkou.
- Prostředí maloměsta hraje klíčovou roli v utváření atmosféry bezstarostného dětství, plného dobrodružství a her. Zachycuje životy na malém městě s jeho specifickými postavičkami a zvyklostmi.
Jazyk a vypravěč
Vyprávění je vedeno ich-formou z pozice hlavního hrdiny Petra Bajzy. Dílo obsahuje bohaté dialogy a občasné monology.
- Jazykový styl je velmi specifický, využívá jazykovou komiku střídáním různých jazykových vrstev. Patří sem spisovná, hovorová, archaická i nespisovná či zkomolená mluva.
- Petr Bajza se ve snaze znít dospěle snaží používat spisovný jazyk plný zastaralých tvarů a knižních obratů, což ostře kontrastuje s jeho běžnou dětskou mluvou, která je plná hovorových a expresivních výrazů.
- Výrazné jazykové prostředky zahrnují metafory, metonymie, personifikace, přirovnání, hyperbolu a eufemismy, které přidávají textu na humoru a obraznosti.
Hlavní postavy
- Petr Bajza: Ústřední postava a vypravěč. Inteligentní, veselý a energický rošťák s velkou fantazií. Je synem drobného obchodníka a často se nechá zlákat k nepravostem. Své drobné hříchy si zapisuje do notesu.
- Antonín Bejval: Petrův nejlepší kamarád a spolužák, syn majitele povoznictví. Je trochu namyšlený, lakomý a často iniciuje většinu akcí, za které je parta trestána. Vymýšlí různé „vynálezy“.
- Čeněk Jirsák: Ministrant a Petrův kamarád, pochází z věřící rodiny. Je ješitný a jeho koníčkem je sbírání hříchů, které si zapisuje do deníčku kvůli svaté zpovědi.
- Josef Zilvar z chudobince: Nejstarší z party, syn válečného invalidy a městského žebráka. Je nejchudší, nejprotřelejší, kouří a vede dospělé řeči. Několikrát propadl ve škole.
- Eduard Kemlink: Další z kamarádů, syn bohatého a respektovaného úředníka z berního úřadu. Je velmi chytrý a vcelku poslušný, občas využívá svého původu.
- Eva Svobodová: Dcera cukráře a Petrova favoritka. Milá a roztomilá dívka, která uplácí chlapce bonbóny, aby se mohla účastnit jejich akcí.
- Kristýna (Rampepurda): Služebná u Bajzových, pochází z horské vesnice Rampuše. Je bláznivá, směje se všemu a ráda se škádlí s Petrem, má panickou hrůzu z myší.
- Pan Fajst: Místní mravokárce a starý mládenec. Na všechny hledí zvysoka a svými kousky ho kluci dohánějí k nepříčetnosti.
- Otakárek Soumar: Syn bohatého továrníka, osamělý a obézní. Rád by se kamarádil s partou, ale jeho francouzská vychovatelka mu to zakazuje. Hodně čte.
Shrnutí děje
Děj románu Bylo nás pět se odehrává v Rychnově nad Kněžnou za první republiky a je vyprávěn z pohledu Petra Bajzy. Petr je synem obchodníka, který vlastní koloniál. Doma žije s rodiči, malou sestřičkou Mančinkou a služebnou Kristýnou, které s oblibou říká „Rampepurda“ a provádí jí naschvály, za což je často trestán.
Petr tráví volný čas se svými čtyřmi kamarády – Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Josefem Zilvarem a Edou Kemlinkem. Společně prožívají různé klukovské dobrodružství: hrají si na hasiče a omylem zapálí louku, snaží se tajně dostat do kina nebo ochočit vosy. Jednou se jim však podaří i hrdinský čin, když Zilvar zachrání tonoucího chlapce v rybníku.
Často si tropí legraci ze staromilce pana Fajsta, který je svými mravokárnými proslovy provokuje. Petr se také kamarádí s Otakárkem, synem továrníka, který je sice bohatý, ale osamělý. Jednou do města přijede cirkus, což je pro kluky velká událost. Všichni jsou nadšeni, a dokonce i Petr přesvědčí rodiče, aby celá rodina cirkus navštívila. Kluci si zde zkusí i pomáhat se zvířaty.
Krátce po návštěvě cirkusu Petr onemocní spálou. S vysokými horečkami začne blouznit a zdají se mu neuvěřitelné dobrodružné sny. Ve snech se se svými kamarády, dcerou cukráře Evou a mluvícím slonem Jumbou, kterého mu daroval tatínek, vydává na fantastickou cestu do Indie. Zde zažívají divoké dobrodružství, navštěvují maharádžu a Zilvar se dokonce zamiluje do princezny, kterou si po úspěšném zodpovězení tří otázek vezme za ženu. Svatební oslavy se však zvrhnou v hromadnou rvačku se zvířaty.
Když se Petr probudí z horeček, s údivem zjišťuje, že celá indická výprava byla jen výplodem jeho bujné fantazie.