J. R. R. Tolkien - Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Podcast

Hobit aneb Cesta tam a zase zpět0:00 / 20:42

0:001:00 zbývá

1x

„Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky“ od J. R. R. Tolkiena, vydaný v roce 1937, je fantasy román o putování hobita Bilba Pytlíka s trpaslíky a čarodějem Gandalfem za pokladem střeženým drakem Šmakem. Dílo je považováno za zakladatelský text moderní fantasy a vypráví o proměně hlavního hrdiny z pohodlného hobita v odvážného dobrodruha, zdůrazňující, že odvaha může pramenit z nečekaných míst.

Rychlý přehled

Literární druh	epika (próza)
Žánr	fantasy, dobrodružný román, pohádkový epos, Bildungsroman
Literární směr	Zakladatelský text moderní fantasy
Časoprostor	Fiktivní svět Středozemě (Kraj, Roklinka, Osamělá hora), Třetí věk, cca 1 rok
Kompozice	19 kapitol, chronologická, hrdinská cesta, rámcová, lineární
Vypravěč	Er-formový, přítomný, přátelský, oslovuje čtenáře, s humorem a ironií
Hlavní postavy	Bilbo Pytlík, Gandalf, Thorin Pavéza, Glum, Šmak
Téma	Cesta jako proměna hrdiny, odvaha z nečekaných míst, přátelství, chamtivost
Motivy	Cesta, drak a poklad, Prsten, domov vs. dobrodružství, hádanky, hrdinství bez násilí

Úvod

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky je dobrodružný román J. R. R. Tolkiena, který vypráví o putování hobita Bilba Pytlíka s trpaslíky a čarodějem Gandalfem za znovuzískáním pokladu stráženého drakem Šmakem. Dílo je považováno za zakladatelský text moderní fantasy a iniciuje proměnu hlavního hrdiny z pohodlného hobita v odvážného dobrodruha. Tento rozbor se zaměří na strukturu, témata, postavy a jazykové aspekty tohoto významného díla.

Román vznikl v roce 1937 a původně byl určen autorovým dětem. Jeho okamžitý úspěch vedl k žádosti o pokračování, kterým se stal Pán prstenů. Hobit je zasazen do pečlivě propracovaného fiktivního světa Středozemě a představuje meziválečnou nostalgii po pastorálním, předindustriálním světě. V následujících sekcích prozkoumáme jeho literární charakteristiku, hlavní myšlenky, kompoziční výstavbu, časoprostor, jazyk a postavy.

Literární druh a žánr

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky spadá do literárního druhu epika, konkrétně ve formě prózy. Je to dobrodružný román, který je zároveň považován za pohádkový epos.

Primárním žánrem je fantasy, moderní žánr kombinující prvky pohádky, mýtu, eposu a dobrodružného románu. Tolkien je uznáván jako jeden z hlavních zakladatelů moderní fantasy literatury. Dílo má rysy pohádky díky přítomnosti magie, magických předmětů a draků, a zároveň prvky epopeje s rozsáhlým fiktivním světem a hrdinskou výpravou. Lze jej také zařadit mezi Bildungsroman (výchovný román), neboť Bilbova cesta je příběhem osobní proměny a zrání.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavním tématem díla je cesta jako proměna a hrdina, který v sobě objeví odvahu a schopnosti, o nichž sám nevěděl. Bilbo Pytlík odchází jako spokojený, pohodlný hobit a vrací se jako dobrodružnou zkušeností obohacená osobnost s vědomím vlastní hodnoty.

Hlavní myšlenkou a poselstvím je, že odvaha může pramenit z nečekaných míst a že zdánlivě bezvýznamné bytosti mohou sehrát klíčovou roli v osudových událostech. Dílo také varuje před ničivými důsledky chamtivosti a zdůrazňuje hodnotu přátelství a loajality.

Záměr autora, J. R. R. Tolkiena, byl původně vytvořit příběh pro své děti. Reagoval na industrializaci a úbytek tradiční anglické krajiny, čímž vyjádřil nostalgii po pastorálním světě. Kritizoval chamtivost a pýchu skrze postavu draka Šmaka a trpaslíka Thorina. Zároveň skrze metodu sub-creation (podcreace) budoval propracovaný fiktivní svět, který slouží jako rámec pro hlubší morální a archetypální příběhy.

Klíčové motivy:

• Cesta a proměna hrdiny – Bilbova cesta je iniciační, mění ho z usedlého hobita v odvážného. Cesta vede Bilba ze západu na východ a zpět, což má symbolický rozměr.
• Drak a poklad – Šmak je archetyp draka strážícího poklad. Motiv chamtivosti jako prokletí se projevuje „dračí nemocí“ Thorina.
• Prsten – Magický předmět dávající neviditelnost, předobraz Jednoho prstenu z Pána prstenů.
• Domov vs. dobrodružství – Kraj symbolizuje bezpečí, pohodlí a konvence, zatímco vnější svět představuje svobodu a nebezpečí.
• Přátelství a loajalita – Vztahy mezi Bilbem a trpaslíky, a Gandalfova ochranná role.
• Záhady a hádanky – Závod v hádankách s Glumem jako intelektuální souboj.
• Hrdinství bez násilí – Bilbo vítězí lstí a vynalézavostí, nikoli fyzickou silou.

Kompozice

Román je členěn na 19 kapitol, které chronologicky sledují průběh výpravy. Každá kapitola obvykle přináší nové dobrodružství a novou zkoušku pro Bilba. Kompoziční výstavba je založena na klasické struktuře hrdinské cesty (hero's journey) Josepha Campbella, rozdělené do čtyř fází:

• Fáze 1 – Výzva a odchod (kap. 1–3): Bilbův život v Pytli dnu, příchod Gandalfa a trpaslíků, Bilbovo angažmá jako lupič a odchod na výpravu. První překážky představují trollové.
• Fáze 2 – Zkoušky a sestup (kap. 4–9): Setkání se skřety v Mlžných horách, Bilbův nález prstenu a setkání s Glumem, záchrana orly, Beorn, dobrodružství v Temném hvozdu a zajetí trpaslíků elfy.
• Fáze 3 – Vrchol a krize (kap. 10–16): Příjezd do Jezerního města, Bilbův průnik k drakovi Šmakovi a rozhovory s ním, smrt Šmaka, spory o poklad a blížící se Bitva pěti armád.
• Fáze 4 – Návrat (kap. 17–19): Bitva pěti armád, Thorinova smrt a Bilbův návrat domů, kde je považován za mrtvého. Nakonec se usadí zpět ve svém domově, obohacen o zážitky a poklad.

Kompoziční princip je rámcová cesta, román začíná i končí v Pytli dnu, čímž vytváří kontrast otevření a uzavření. Vyprávění je převážně chronologické a lineární, sleduje přímý sled událostí.

Časoprostor

Děj Hobita se odehrává ve Středozemi (Middle-earth), fiktivním kontinentu vytvořeném Tolkienem. Tento svět je inspirován severskou a keltskou mytologií, středověkou Anglií a autorovou osobní geografií. Klíčová místa zahrnují:

• Kraj (Shire): idylické domovy hobitů, symbol bezpečí a Bilbova původního, pohodlného života.
• Pytel dno (Bag End): Bilbův hobití dům, kde příběh začíná a končí.
• Roklinka (Rivendell): domov moudrého elfa Elronda, místo odpočinku a moudrých rad.
• Mlžné hory: nebezpečné pohoří s jeskyněmi skřetů.
• Temný hvozd (Mirkwood): temný a zrádný les plný pavouků a lesních elfů.
• Osamělá hora (Erebor): cíl výpravy, dračí sídlo a původní domov trpaslíků.
• Jezerní město (Lake-town/Esgaroth): lidské město postavené na jezeře, blízko Osamělé hory.

Čas se odehrává v neurčité mytické minulosti, konkrétně ve Třetím věku Středozemě. Doba trvání děje je přibližně jeden rok, od jara do pozdního podzimu a zpět. Tolkienova geografie má hluboký symbolický rozměr: západ symbolizuje civilizaci, bezpečí a světlo, zatímco východ a sever představují nebezpečí, tmu a zlo. Bilbova cesta ze západu na východ a zpět odráží jeho putování z bezpečí do neznáma a zpět domů s novou zkušeností.

Jazyk a vypravěč

Hobit má velmi charakteristického vypravěče. Je to er-formový (třetiosobní) vypravěč, který je neobyčejně přítomný, přátelský a mluví přímo k čtenáři. Často komentuje děj, odbočuje a upozorňuje, čímž vytváří pohádkový a vstřícný tón. Vědomě evokuje vypravěčskou tradici ústně podávané pohádky. Používá humor a lehkou ironii, zejména vůči Bilbovým slabostem a přehnaným reakcím, což je důležitý prvek celkového tónu.

Jazykový styl je archaizující, bohatý a poetický. Tolkien čerpal ze staroangličtiny, středověké angličtiny a severských jazyků, což dodává textu posvátný, nadčasový charakter. Jazyk je plný detailních a poetických popisů krajiny, postav a předmětů. Všechna jména mají hluboký jazykový původ, například trpasličí jména pocházejí ze Starší Eddy, zatímco hobití jména jsou inspirována anglickým venkovem.

Výrazné jazykové prostředky zahrnují:

• Humor a ironie: zejm. v popisu Bilbových reakcí a jeho hobití konzervativnosti (např. Bilbo je „lupič“, který neumí krást).
• Přímé oslovení čtenáře: „Teď jsem vás dostatečně unavil... Řekneme si jen tolik...“
• Symboly: Prsten jako symbol moci a pokušení (v Hobitovi spíše magický předmět, v Pánovi prstenů symbol zla); drak Šmak jako symbol chamtivosti a zkázy; Kraj jako symbol anglického venkova.
• Metafory: Gandalf jako průvodce osudem, prsten jako zátěž i dar.
• Personifikace: Příroda Středozemě je živá a vědomá.
• Antiteze: Světlo vs. tma, domov vs. divočina.
• Písně a básně: Tolkien, jako filolog a básník, vkládá do textu písně trpaslíků, elfů a Gluma, které jsou součástí budování světa a často využívají aliteraci, inspirovanou staroanglickou poezií. Tyto písně jsou součástí světobudování.
• Hádanky: Závod v hádankách s Glumem představuje speciální typ promluvy, využívající rytmické a starosvětské verše.
• Pluralita jazyků: Tolkien vytvořil pro různé rasy vlastní jazyky (elfština, trpasličtina), které se objevují v nápisech a zaklínadlech, čímž posiluje autenticitu fiktivního světa.

Hlavní postavy

• Bilbo Pytlík: Hlavní hrdina, hobit z Pytle dnu. Je to malý, zavalitý tvor milující pohodlí a klid. Zpočátku se bojí dobrodružství, ale během cesty se promění v odvážného a vynalézavého „lupiče“. Jeho klíčové vlastnosti jsou zdravý rozum, skromnost, lstivost a nečekané hrdinství. Vítězí spíše mozkem a náhodou než fyzickou silou.
• Gandalf: Moudrý a záhadný čaroděj, který Bilba vybere pro výpravu. Je mocný, ale často nechává ostatní řešit problémy sami, působí spíše jako průvodce a katalyzátor událostí.
• Thorin Pavéza: Vůdce třinácti trpaslíků, princ z rodu Durínova a dědic trůnu pod Osamělou horou. Je hrdý, tvrdohlavý a urážlivý, ale také statečný. Podlehne „dračí nemoci“ (chamtivosti), ale před smrtí se smíří s Bilbem, což je jedna z nejsilnějších scén románu.
• Glum (Gollum): Záhadný a ubohý tvor žijící pod horami. Vlastnil prsten stovky let a ten ho znetvořil. Jeho závod v hádankách s Bilbem je klíčovou scénou a předzvěstí jeho role v Pánu prstenů.
• Šmak (Smaug): Obrovský, lstivý a řečnivý drak, který před lety dobyl Osamělou horu a leží na trpasličím pokladu. Je nebezpečný nejen fyzicky, ale i psychologicky, zkouší Bilba manipulací. Má jednu zranitelnou šupinu na hrudi. Je zabit Bardem.
• Trpaslíci (13): Balin, Dwalin, Fili, Kili, Dori, Nori, Ori, Oin, Gloin, Bifur, Bofur, Bombur a Thorin. Každý má své jméno a charakteristiku. Jména jsou převzata ze severské mytologie.
• Beorn: Tvarměnič, který se mění z člověka na medvěda. Pomůže výpravě a ztělesňuje spojení s přírodou a hrozivou sílu.
• Bard z Jezerního města: Lučišník a potomek starého rodu, který zabije Šmaka černým šípem. Stane se hrdinou a nakonec králem.
• Elrond: Pán Roklinky, moudrý elf, který pomůže výpravě přečíst tajné písmo na mapě. Ztělesňuje moudrost a kulturu elfů.

Shrnutí děje

Děj začíná v Kraji, kde Bilbo Pytlík, spokojený hobit milující klid, dostane nečekanou návštěvu od čaroděje Gandalfa. Gandalf s sebou přivede třináct trpaslíků v čele s Thorinem Pavézou, kteří si Bilba vyberou jako „lupiče“ do výpravy za znovuzískáním pokladu z Osamělé hory, kterou kdysi obsadil drak Šmak. Bilbo je zprvu zděšen, ale nakonec se k nim připojí.

Během cesty se výprava potýká s prvními problémy. Jsou zajati a málem snědeni třemi trolly, kteří se s Gandalfovou pomocí promění v kámen. Následuje cesta do Roklinky, kde elf Elrond přečte tajné runy na mapě Thorina, odhalující tajný vchod do hory. Po překročení Mlžných hor se výprava dostane do zajetí skřetů, ale Gandalf je opět zachrání. Bilbo se však ztratí v podzemních tunelech, kde najde magický prsten a potká stvoření jménem Glum. Bilbo s Glumem hraje hádankovou hru, kterou vyhraje a s pomocí prstenu, jenž ho činí neviditelným, unikne. Výpravu před pronásledujícími skřety a wargy zachrání orli.

Další etapa vede přes dům Beorna, tvarměniče, a nebezpečný Temný hvozd. Zde trpaslíci ztratí Gandalfa a Bilbo je musí zachránit před obřími pavouky a poté před zajetím lesních elfů krále Thranduila. Bilbo lstí ukryje trpaslíky do sudů a nechá je splavit řekou do Jezerního města, kde jsou nadšeně přivítáni.

Výprava se konečně dostane k Osamělé hoře. Bilbo objeví tajný vchod a sestoupí k drakovi Šmakovi, který spí na pokladu. Uloupí zlatý pohár, čímž probudí Šmaka. Bilbo vede se Šmakem lstivé rozhovory a objeví jeho jediné slabé místo – holou šupinu na hrudi. Šmak se rozzuří a zaútočí na Jezerní město, kde ho Bard zasáhne černým šípem do slabého místa a zabije ho. Šmakovo tělo spadne do jezera.

Po smrti draka se rozpoutají spory o poklad. Thorin se zabarikáduje v hoře a odmítá se dělit s lidmi z Jezerního města a elfy. Bilbo se pokusí válce zabránit tím, že tajně předá elfům a lidem Arkenstone, nejcennější drahokam, jako vyjednávací kartu. Thorin se cítí zrazen a Bilba vyžene. Zdá se, že válka je nevyhnutelná, ale náhlý příchod armád skřetů a wargů sjednotí trpaslíky, elfy a lidi. Dojde k Bitvě pěti armád, ve které je Thorin smrtelně raněn. Před smrtí se usmíří s Bilbem.

Bilbo se s podílem na pokladu a prstenem vrací domů. V Kraji zjistí, že byl považován za mrtvého a jeho majetek byl vydražen. Postupně si vše dává do pořádku. Na konci ho navštíví Gandalf, který mu sdělí, že Bilbo byl součástí něčeho mnohem většího, než tušil, čímž se naznačuje děj Pána prstenů.