Irena Dousková - Hrdý Budžes

Podcast

Hrdý Budžes a síla dětské perspektivy0:00 / 7:46

0:001:00 zbývá

1x

Hrdý Budžes je humoristický román Ireny Douskové z roku 1998, který humorně a kriticky nahlíží na období socialismu v Československu 70. let. Dílo zachycuje svět očima osmileté Heleny Součkové a jeho hlavní myšlenkou je ukázat absurditu a nesmyslnost totalitního režimu pohledem dítěte.

Rychlý přehled

Literární druh	epika (próza)
Žánr	humoristický román s autobiografickými prvky
Literární směr	neuvedeno
Časoprostor	70. léta 20. století, Československo (Příbram, Praha)
Kompozice	chronologická, lineární děj, otevřený konec
Vypravěč	osmiletá Helenka Součková (ich-forma)
Hlavní postavy	Helenka, Kačenka, paní učitelka Koláčková, Pepa, Karel Freistein, Zákopecká babička
Téma	dětství v komunismu a normalizaci, kritika absurdity režimu
Motivy	Budžes, divadlo, škola, recitace, pomeranč

Úvod

Hrdý Budžes je román s autobiografickými prvky od Ireny Douskové, který humorně a zároveň kriticky nahlíží na období socialismu v Československu 70. let. Dílo zachycuje svět očima osmileté Heleny Součkové a reflektuje absurditu a ideologické pokrytectví tehdejší doby. Tento rozbor se zaměří na klíčové aspekty díla, od jeho žánrového zařazení po jazykové prostředky.

Kniha vznikla ve 2. polovině 20. století a je ceněna pro svůj smysl pro situační humor a ironii. Nabízí unikátní pohled na historické události skrze dětskou optiku a je významná pro svůj způsob zobrazení normalizační éry.

Literární druh a žánr

Hrdý Budžes je próza spadající do literárního druhu epika. Je to román s autobiografickými prvky.

• Román: Dílo má rozsáhlý děj s více postavami a složitější zápletkou, vypráví příběh Heleny Součkové po delší časové období.
• Autobiografické prvky: Kniha čerpá z autorčiných vlastních zkušeností a vzpomínek z dětství, i když se nejedná o čistou autobiografii.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavním tématem díla je dětství v období komunismu a normalizace v Československu 70. let. Zobrazuje komunistickou ideologii, její dopady na obyčejný život a kritizuje pokrytectví režimu. Dalším tématem je ztráta zaměstnání Helenčiny maminky kvůli ideologickému smýšlení.

Hlavní myšlenkou je ukázat absurditu a nesmyslnost totalitního režimu pohledem dítěte. Dílo zdůrazňuje, jak se dospělí snaží žít v nesvobodném prostředí a jak děti intuitivně vnímají rozpory mezi proklamovanými ideály a realitou. Autorčiným záměrem bylo prostřednictvím humoru a ironie kritizovat tehdejší společenské poměry a reflektovat historické období.

Klíčové motivy:

• Budžes: Symbol neznámého hrdiny, kterého si Helenka idealizuje a chce se mu podobat, což vede k dětskému nedorozumění a odhalení skutečné identity.
• Divadlo: Prostředí, ve kterém působí Helenčina maminka, které se stává místem ideologických střetů a kompromisů.
• Škola: Místo, kde se setkává s autoritou (paní učitelka Koláčková) a kde je konfrontována s povinnou ideologickou výchovou.
• Recitace: Příklad ideologických rituálů a projevů, které Helenka nechápe, ale vnímá jejich význam pro dospělé.
• Pomeranč: Drobný, ale významný detail symbolizující nedostatek a zároveň dětské pokusy o „podvod“.

Kompozice

Děj je vyprávěn chronologicky z pohledu hlavní hrdinky Heleny. Kniha se skládá z odstavců, které tvoří souvislé vyprávění. Kompoziční výstavba je lineární, sledující vývoj Helenina dětství a postupné poznávání světa.

• Lineární děj: Příběh postupuje od začátku Helenina školního věku a končí s jejím dospíváním.
• Otevřený konec (v kontextu trilogie): Kniha Hrdý Budžes končí Heleniným poznáním o Hrdém Budžesovi a jejím gestem s fixkami, ale příběh Helenina života pokračuje v dalších dílech (Oněgin byl Rusák, Darda).

Časoprostor

Děj se odehrává v 70. letech 20. století v Československu, v období normalizace.

• Prostor: Příbram (město, kde žije Helena s rodinou a kde je Helenčina maminka herečkou v divadle), škola, domov, chalupa „zákopecké babičky“. Později se rodina přestěhuje do Prahy.
• Čas: Odehrává se v době Helenina dětství, kdy navštěvuje základní školu (např. druhou třídu), trvá po několik let jejího raného školního života.
• Význam prostředí: Prostředí socialistického maloměsta a později Prahy má zásadní význam pro vykreslení atmosféry doby. Ukazuje uzavřenost a rigiditu tehdejší společnosti, kde osobní přesvědčení (maminky Kačenky) může vést ke společenským a pracovním problémům.

Jazyk a vypravěč

Vypravěčem je osmiletá Helenka Součková, což znamená, že dílo je psáno ich-formou (první osobou). Jazyk odráží dětské vnímání světa.

• Jazykový styl: Jazyk je hovorový, s prvky dětského slangu a nespisovné řeči, což autenticky vykresluje dětského vypravěče a humor díla. Pásmo vypravěčky je nespisovné, užívá školní slang, nespisovná a hovorová slova.
• Výrazné jazykové prostředky:
• Hovorová slova: „pani učitelka“, „jo“.
• Nespisovná slova: „přemejšlela jsem“, „sympatickej“, „moh bejt nějakej statečnej indián“.
• Řečnická otázka: „Jestlipak je ta pani učitelka Koláčková taky komunistka nebo proletářka?“ – používá se k vyjádření Helenčiných vnitřních úvah a nejistot.
• Nevlastní přímá řeč: „A vůbec, co je pani učitelce Koláčkový do toho, co Kačenka dělá.“ – umožňuje vhled do Helenčina myšlenkového pochodu.
• Dialog: Například dialog mezi paní učitelkou a Helenkou.

Hlavní postavy

• Helenka Freistainová (Součková): Osmiletá, zvídavá a všímavá holčička. Její pohled na svět je ústřední pro vyprávění. Navštěvuje němčinu, kreslení, balet a později Jiskřičky. Má netypický vztah s maminkou, které říká křestním jménem Kačenka. Její dětské úvahy odhalují absurditu dospělého světa.
• Kačenka Součková: Helenčina maminka, herečka, která odmítá ztotožnit se s komunistickým režimem. Kvůli svému ideologickému smýšlení přichází o práci v divadle. Její rozhodnutí mají dopad na celou rodinu. Někdy je k Helence tvrdá, což vede k dětským zklamáním.
• Pani učitelka Koláčková: Helenčina učitelka, zvědavá a dotěrná. Zajímá se o osobní život Helenčiny rodiny a někdy Helenku ponižuje.
• Pepa: Kačenčin partner a otec Helenčina bratra Pepíčka. Také nesouhlasí s režimem, ale je méně radikální než Kačenka. Dovolí například Helence, aby chodila do Jiskřiček.
• Karel Freistein: Helenčin biologický otec, žijící v New Yorku. O Helenku se nikdy příliš nezajímal, dopisuje si s Kačenčinou matkou a je vykreslen jako pokrytec.
• Zákopecká babička: Maminka Helenčiny maminky, která si dopisuje s Helenčiným pravým otcem Karlem Freisteinem. Rodina k ní jezdí každý víkend, často se hádá se svou dcerou Kačenkou a je tvrdohlavá.

Shrnutí děje

Příběh začíná v době, kdy je Helenka Součková malou školáčkou v druhé třídě. Sleduje její dětství v 70. letech 20. století v Příbrami, v období normalizace. Helenka je velice inteligentní a všímavá, ráda kreslí a navštěvuje němčinu. Trápí ji, že je tlustá, a tak chodí na balet. Její maminka Kačenka je herečkou v místním divadle, ale kvůli svému ideologickému smýšlení – odmítá vstoupit do Jiskřiček nebo recitovat na besídkách – má problémy a nakonec přijde o práci. To má dopad na celou rodinu.

Helenka si vytváří idealizovanou představu o „Hrdém Budžesovi“, statečném člověku, o kterém slyšela recitovat ve škole, a přeje si být jako on. Věří, že to byl „nějakej statečnej indián jako Vinnetou“.

Další problémy způsobuje Helenčina babička (maminka Kačenky), která si dopisuje s Karlem Freisteinem, Helenčiným biologickým otcem, žijícím v New Yorku. Babička si v dopisech stěžuje na Kačenku, což Helenka objeví a odhalí mamince, což vyvolá velkou hádku.

Helenka sní o přestěhování do Prahy. Tento sen se jí splní, když Kačenka získá byt po tetě v Praze. Na konci knihy Helena dospívá k poznání, že žádný Hrdý Budžes ve skutečnosti neexistuje, a že šlo o nedorozumění – o začátek básně S. K. Neumanna „Hrdý buď, žes vytrval...“. V symbolickém gestu pak nahází barevné fixky, které dostala od Freisteina a po kterých dříve tolik toužila, jednu po druhé do kanálu, čímž naznačuje jistou desiluzi a dospívání.