Božena Němcová - Karla

Podcast

Božena Němcová: Karla0:00 / 3:11

0:001:00 zbývá

1x

Povídka "Karla" od Boženy Němcové z roku 1855 je realistické dílo, které vypráví o chlapci Karlovi, jehož matka vychovává jako dívku, aby unikl vojenské službě. Dílo se zabývá hledáním identity, mateřskou láskou a kritikou tehdejší vojny, která měla drastické dopady na životy lidí a rodin.

Rychlý přehled

Literární druh	Epika (próza)
Žánr	Povídka
Literární směr	Realismus
Časoprostor	Chodsko (vesnice Stráž), první polovina 19. století, děj trvá několik let.
Kompozice	9 kapitol, chronologické vyprávění, přímočará, uzavřený konec.
Vypravěč	Vševědoucí vypravěč v er-formě (3. osoba).
Hlavní postavy	Karla/Karel, Markyta, Hana Milotová.
Téma	Dětství a dospívání, problematika vojenské služby, hledání identity a lásky.
Motivy	Protest, láska, dívky, venkovské oslavy, identita.

Úvod

Karla je povídka Boženy Němcové, která se zabývá tématem identity, genderových rolí a dopadu tehdejší vojenské služby na život jednotlivce a rodiny. Příběh sleduje osud Karla, kterého jeho matka Markyta vychovává jako dívku, aby unikl povinné vojně, a jeho cestu k nalezení vlastní identity a lásky. Tento rozbor detailně prozkoumá strukturu, postavy a význam díla v kontextu doby vzniku.

Povídka vznikla v roce 1855, kdy Božena Němcová žila s rodinou na Chodsku. Je významná pro své realistické zobrazení venkovského života a sociálních problémů poloviny 19. století, zejména pak problematiky dlouhé vojenské služby. Čtenáře v tomto rozboru čeká podrobný pohled na literární prvky a zasazení díla do širšího kontextu české literatury.

Literární druh a žánr

• Literární druh: Epika – dílo vypráví příběh s dějem a postavami.
• Forma: Próza – psáno souvislým textem, ne ve verších.
• Žánr: Povídka – jedná se o kratší prozaické dílo s jednoduchou dějovou linií a omezeným počtem postav, které se soustředí na jeden hlavní konflikt nebo událost. Karla je povídka, která přináší ucelený příběh z venkovského prostředí.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

• Hlavní téma: Tématem povídky Karla je dětství a dospívání Karla, problematika vojenské služby a snaha matky ochránit své dítě před ní, a také hledání vlastní identity a lásky. Pojednává o životě na venkově a jeho obyčejích.
• Hlavní myšlenka / poselství: Dílo ukazuje nesmyslnost a krutost dlouhé vojenské služby, která nutila rodiny k zoufalým činům, jako bylo předstírání opačného pohlaví. Zdůrazňuje také, že pravá láska a identita si najdou cestu navzdory překážkám.
• Záměr autora: Božena Němcová dílem reagovala na problematiku tehdejší vojny, kdy chlapci odcházeli do armády i na deset let, což rozvracelo rodiny a znemožňovalo jim plnohodnotný život. Kritizuje tak drsné sociální podmínky a společenské konvence té doby. Zároveň ukazuje sílu mateřské lásky a odhodlání.
• Klíčové motivy:
• Protest: Markytin protest proti vojenské službě, který ji vede k výchově syna jako dcery.
• Láska: Rozvíjející se láska mezi Karlou a Hanou.
• Dívky: Motiv dívek, který je pro Karla/Karla důležitý v jeho dospívání a hledání identity.
• Venkovské oslavy: Důležitý prvek pro vykreslení života na Chodsku a pro rozvoj vztahů mezi postavami, například masopustní zábava.
• Identita: Karel se snaží najít svou pravou identitu mezi rolí dcery a syna.

Kompozice

• Dílo je členěno do 9 kapitol.
• Chronologie vyprávění: Děj je vyprávěn chronologicky, postupuje od Karlova dětství, přes dospívání, odchod na vojnu až po návrat domů a šťastný konec. Žádné výrazné retrospektivní pasáže nejsou v textu zmíněny.
• Zvláštní kompoziční prvky: Kompozice je přímočará a sleduje vývoj hlavního hrdiny v čase. Příběh má uzavřený konec, kdy se Karel vrací domů a zakládá rodinu s Hanou.

Časoprostor

• KDE se děj odehrává: Děj povídky Karla je zasazen na Chodovsko, konkrétně do vesnice Stráž. Prostředí Chodska má význam pro vykreslení autentické venkovské atmosféry a jazykové specifiky (chodské nářečí).
• KDY se děj odehrává: Děj se odehrává v první polovině 19. století, což je období poznamenané dlouhou vojenskou službou a počátky českého realismu. Doba trvání děje pokrývá několik let, od Karlova dětství přes dospívání až po osmiletou vojenskou službu a jeho návrat.
• Význam prostředí: Prostředí venkova, zvyky a tradice Chodska jsou důležité pro autentičnost příběhu a dokreslení životních podmínek postav. Zmínka o návratu Markyty s vojáky z Německa do Čech na začátku díla také naznačuje širší historický kontext.

Jazyk a vypravěč

• Typ vypravěče: Er-forma – příběh je vyprávěn vševědoucím vypravěčem ve 3. osobě, který má přehled o všech postavách a událostech.
• Jazykový styl: Jazyk povídky je kombinací spisovného jazyka s výraznými regionálními prvky. Zdroje uvádí:
• Spisovný jazyk
• Chodské nářečí: Specifické je používání chodského nářečí, kde slova často začínají na H, U a A, což dodává dílu autentičnost a místní kolorit.
• Archaismy: Slova a výrazy, které byly v době vzniku díla běžné, ale dnes jsou zastaralé.
• Přechodníky: Jazykový prostředek používaný pro vyjádření souběžných nebo následných dějů, který byl v 19. století častější než dnes.
• Historismy: Slova označující dnes již neexistující reálie, například související s vojenskou službou té doby.
• Inverze: Přesunutí slovosledu pro stylistické účely, často pro zdůraznění.
• Typy promluv:
• Pásmo vypravěče: Dlouhé pasáže vysvětlující děj a popisující události.
• Dialogy: Přímá řeč postav, která posouvá děj a odhaluje jejich charakter. Zmínka o přímé řeči jako vyprávěcím způsobu potvrzuje její význam.

Hlavní postavy

• Karla / Karel: Odmalička ho matka vychovávala jako dceru, aby nemusel jít na vojnu. Přes tento neobvyklý osud si uchovává silnou osobnost. Zamiluje se do své kamarádky Hany. Nakonec se rozhodne jít na vojnu, aby si Hanu mohl vzít a prokázat svou mužnost. V armádě se mu daří, a po zkrácení služby se vrací jako sedlák, aby žil s Hanou.
• Markyta: Karlova matka. Její muž zemřel ve válce, a proto se z obavy o svého syna rozhodla ho vychovávat jako dívku. Je odhodlaná a milující matka, která je ochotna udělat cokoliv pro ochranu svého dítěte.
• Hana Milotová: Karlova nejlepší kamarádka, do které se později zamiluje. Je to upřímná dívka, která si oblíbí i Karla v jeho převleku za vojáka. Slibuje, že by nechtěla jiného chlapce za ženicha, kdyby Karel byl chlapec.

Vedlejší postavy

• Pan Milota: Hostitel Markyty a Karly, u kterého Markyta opět pracuje. Je rozvážný a pomáhá vyřešit situaci s Karlovým návratem z vojny.
• Bárta: Přítel Karly a Markyty, který pomáhá Karlovi odjet do Prahy se přihlásit na vojnu. Používá charakteristické rčení „tentononc“.
• Petr: Syn rychtáře. Líbí se mu Karla, protože si myslí, že je dívka. Jeho zájem o Karlu je katalyzátorem pro Markytino odhalení pravdy o Karlově pohlaví.

Shrnutí děje

Příběh povídky Karla začíná návratem Markyty po pěti letech domů z Německa do Čech. Přichází s malou dcerou Karlou, která je ve skutečnosti chlapcem. Její muž zemřel ve válce a Markyta se obává o osud svého syna, proto ho vychovává jako dívku. Zastaví se ve vesnici Chodovo, kde je poznána a vyptávána na manžela. Markyta oznamuje, že její muž zemřel. Získá práci u pana Miloty.

Karla na statku vyrůstá, skamarádí se s Petrem a Hanou. Stává se z ní silná a hezká „žena“. Petr si ji chce vzít za ženu, ale Markyta to nedovolí, což vede k pomluvám o Karle. Během masopustu se Karla převleče za vojáka a tančí s Hanou. Hana se do „Karla“ zamiluje a slíbí mu, že by nechtěla jiného za muže, kdyby byl chlapcem. Po zábavě se Karel a Hana políbí.

Následující ráno se Markytě zdá ošklivý sen. Hledá Karlu a prořekne se před panem Milotou, že Karla je chlapec a že ho tak vychovala, aby nemusel na vojnu. V té době už ale Karel s Bártou odjel do Prahy, aby se přihlásil nadporučíkovi na vojnu.

Karla se na vojně daří dobře. Vojenská služba je mezitím zkrácena z čtrnácti na osm let, což je pro Karla velká úleva. Pan Milota jede do Prahy, aby se domluvil na Karlově propuštění. Karel se brzy vrací domů, stává se sedlákem a žije s Hanou.