Oscar Wilde - Obraz Doriana Graye

Úvod

Obraz Doriana Graye je román s hororovými prvky a faustovským tématem od Oscara Wilda, který se odehrává v 2. polovině 19. století. Dílo shrnuje příběh mladíka, jenž si přeje, aby místo něj stárnul jeho portrét, což ho vede k postupné morální zkáze a hledání krásy v ošklivosti. Rozbor se zaměřuje na dekadentní myšlenky, kompozici, postavy a jazykové prostředky, které utvářejí tento provokativní příběh o marnivosti a důsledcích nemorálního života.

Román je významným dílem dekadence a kritizuje prudérní viktoriánskou společnost, přičemž zkoumá témata jako narcismus, hédonismus a pomíjivost krásy. V následujících sekcích prozkoumáme hloubku jeho literárního zpracování a nadčasovost jeho poselství.

Literární druh a žánr

• Literární druh: Epika (vyprávění příběhu)
• Literární forma: Próza (psáno v souvislém textu)
• Žánr: Román s hororovými prvky a faustovským tématem.
  • Hororové prvky se projevují v temné atmosféře, drastických událostech (vražda) a děsivých proměnách portrétu.
  • Faustovské téma odkazuje na motiv dohody s ďáblem, kdy Dorian obětuje svou duši a svědomí výměnou za věčné mládí a krásu. Portrét pak funguje jako zrcadlo jeho morálního úpadku.
  • Dílo spadá do širšího proudu dekadence, která se vyznačuje odklonem od reálného světa, pesimismem a zaměřením na vnitřní stavy člověka a „umění pro umění“.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

• Hlavní téma: Pomíjivost krásy a mládí versus morální zkáza, vztah mezi uměním a životem, povrchnost a pokrytectví společnosti. Dílo se zaměřuje na manost, prázdnotu, nudu a zklamání, které vedou k pesimismu a pocitu zmaru.
• Hlavní myšlenka / poselství: Krása bez morálky vede k utrpení a sebedestrukci. Autor zkoumá etické důsledky estetického hédonismu a poukazuje na nebezpečí neomezené svobody bez zodpovědnosti. Snaží se ukázat „krásu v ošklivosti“ a „obrácení hodnot“.
• Záměr autora: Oscar Wilde dílem reagoval na prudérní viktoriánskou společnost a kritizoval její předsudky a pokrytectví. Záměrně šokoval a provokoval, zároveň se věnoval filozofii umění pro umění, která tvrdí, že umění nemá sloužit žádnému morálnímu ani didaktickému účelu.
• Klíčové motivy:
  • Portrét: Symbol Dorianovy duše a svědomí, které nese veškeré známky jeho hříchů a stáří.
  • Krása a mládí: Ústřední motiv, který je pro Doriana modlou a cílem jeho života, avšak stává se jeho prokletím.
  • Vliv: Manipulativní síla Lorda Henryho, která Doriana vede k morálnímu úpadku.
  • Dekadence: Životní styl plný hédonismu, požitkářství a morálního relativismu.
  • Hypokritství: Skryté hříchy Doriana kontrastující s jeho navenek bezúhonnou pověstí.

Kompozice

• Dílo je členěno do 20 kapitol.
• Vyprávění je převážně chronologické, sledující Dorianův život od počáteční nevinnosti až po tragický konec. Přesto obsahuje drobné dějové odbočky, například v líčení Sibyliny rodiny nebo Dorianových opatrovníků.
• Román využívá paralelní kompozici, kde se hlavní dějová linie střetává s epizodickými příběhy a filozofickými úvahami Lorda Henryho.
• Zvláštní kompoziční prvky:
  • Faustovský pakt: Zlomový bod na začátku příběhu, kdy Dorian vysloví přání, aby za něj stárnul obraz, což určuje směr celého děje.
  • Gradace: Děj postupně graduje od drobných prohřešků k větším zločinům, což se odráží v rostoucí ohyzdnosti portrétu.
  • Uzavřený konec: Tragické rozuzlení, kdy Dorianova smrt vede k obnovení krásy portrétu a odhalení jeho skutečné podoby.

Časoprostor

• KDE se děj odehrává: Příběh je zasazen do Londýna v Anglii. Konkrétní místa zahrnují Basilovu rozkvetlou zahradu, Dorianův dům a jeho studovnu, operu, klub šlechticů a temné předměstí, kam Dorian chodí pro opium. Děj se odehrává v prostředí vysoké anglické společnosti, ale i v jejích stinných zákoutích.
• KDY se děj odehrává: Děj je situován do 2. poloviny 19. století, což odpovídá období pozdní viktoriánské éry a nástupu dekadence. Celý děj trvá několik let, během nichž Dorian zůstává mladý, zatímco portrét a jeho oběti stárnou či umírají.
• Význam prostředí: Prostředí viktoriánského Londýna je klíčové pro vykreslení společenského kontextu. Ukazuje kontrast mezi navenek uhlazenou a moralistickou společností a skrytým hédonismem a morální úpadkem, který Wilde kritizoval. Temná zákoutí města symbolizují Dorianovy tajné hříchy a jeho útěk od reality.

Jazyk a vypravěč

• Typ vypravěče: V díle je použit er-forma (objektivní vypravěč), který se jeví jako autor a popisuje události zvenčí. Vyprávění je doplňováno častými dialogy.
• Jazykový styl: Jazyk je spisovný, často se objevují archaismy a sofistikované básnické popisy a charakteristiky postav. Dílo je bohaté na poutavé dialogy a podnětné myšlenky, které často obsahují ironii a cynismus Lorda Henryho.
• Výrazné jazykové prostředky:
  • Dialogy: Jsou časté a plné filozofických úvah, zejména mezi Dorianem a Lordem Henrym. Slouží k rozvíjení myšlenek dekadence a kritice společnosti.
  • Epizeuxis a gradace: Opakování slov nebo konstrukcí pro zdůraznění, například „zahubil malíře, zahubí malířovo dílo, zahubí minulost“.
  • Personifikace: Lidské vlastnosti přisouzené neživým věcem, jako „až bude minulost mrtvá“.
  • Epiteton: Básnický přívlastek, např. „obludný život duše“.
  • Onomatopole: Zvukomalebná slova, jako „zadunění“.
  • Synekdocha: Označení celku částí nebo naopak, např. „dva pánové zvedli oči“.
  • Symbolismus: Obraz Doriana Graye je sám o sobě silným symbolem lidské duše a svědomí.

Hlavní postavy

• Dorian Gray: Mladý, krásný a původně nezkažený sirotek a aristokrat. Má „jemně vykrojené nachové rty, přímé modré oči, zvlněné zlaté vlasy“. Pod vlivem Lorda Henryho se z něj stává necitelný požitkář a narcista, lhostejný k osudu ostatních. Jeho krása je jeho štítem a prokletím.
• Lord Henry Wotton: Cynický, charismatický a manipulativní aristokrat. Je filozofem dekadence, který svými názory otravuje Dorianovu mysl. „Jeho cynismus je jen póza“, a „jeho kouzlo je v nebezpečnosti“. Je oblíbenou hvězdou ve společnosti, přestože nikdy neřekne nic mravného.
• Basil Hallward: Idealistický a ryzí malíř, který je okouzlen Dorianovou krásou a zamilovaný do něj. Vytvoří Dorianův portrét, do něhož vloží příliš mnoho ze sebe. Má „drsný, mohutný obličej s černými vlasy jako uhel“ a je „nezávislý a svým vlastním pánem“.
• Sibyla Vaneová: Mladá, krásná, ale druhořadá herečka, do které se Dorian zamiluje. Je velmi naivní a plná romantických ideálů. Neunesla Dorianovu krutou kritiku po neúspěšném představení a spáchala sebevraždu.
• James Vane: Sibylin bratr, námořník a lehce neotesaný dobrodruh. Má silný smysl pro rodinnou čest a snaží se pomstít Dorianovi za sestřinu smrt.
• Alan Campbell: Dorianův bývalý přítel, vědec s chemickými dovednostmi, který je Dorianem donucen odstranit Basilovu mrtvolu. Jeho osud končí sebevraždou, což ukazuje ničivý vliv Doriana na jeho okolí.

Shrnutí děje

Malíř Basil Hallward dokončuje portrét mladého a krásného Doriana Graye v rozkvetlé zahradě. Lord Henry Wotton, Basilův přítel, se seznámí s Dorianem a svými cynickými názory na život, krásu a mládí ho okamžitě okouzlí. Dorian si přeje, aby místo něj stárnul jeho portrét, a toto přání se magicky splní. Od té chvíle bude obraz nést veškeré známky jeho hříchů a stáří, zatímco Dorian zůstane věčně mladý a krásný.

Dorian se zamiluje do mladičké herečky Sibyly Vaneové. Když Sibyla kvůli lásce k Dorianovi ztratí herecké nadání a selže na jevišti, Dorian ji krutě odmítne. Zlomená Sibyla spáchá sebevraždu. První známka změny na portrétu – krutý výraz – Doriana šokuje. Skryje obraz ve studovně, aby jej nikdo neviděl.

Během následujících osmnácti let Dorian propadá hédonistickému životu, plnému morálních prohřešků a zkaženosti. Nic mu není odepřeno, ničí životy mnoha lidí, kteří se k němu dostanou příliš blízko. Basil Hallward, znepokojený Dorianovou pověstí, ho konfrontuje a snaží se ho obrátit k dobru. Dorian mu ukáže znetvořený portrét, který odráží jeho zvrácenou duši. V návalu vzteku a zoufalství Dorian Basila ubodá.

Po vraždě Basil Hallwarda Dorian vydírá svého bývalého přítele Alana Campbella, aby tělo chemicky rozpustil. Později, při jedné ze svých výprav za opiem na předměstí, je konfrontován Jamesem Vanem, Sibyliným bratrem, který mu přísahá pomstu za sestřinu smrt. Dorian mu unikne díky svému mladistvému vzhledu. James Vane je o týden později omylem zastřelen během honu na Dorianově panství.

Dorian se pokusí polepšit opuštěním nevinné vesnické dívky, aniž by ji zneužil. Snaží se věřit, že takový čin může zlepšit jeho duši i portrét. Zjistí však, že portrét se nezlepšil, ale získal vychytralý a pokrytecký výraz. Uvědomí si, že se stal otrokem své vlastní zkaženosti a že jediné, co ho usvědčuje, je jeho portrét. V zoufalství se rozhodne portrét probodnout nožem, stejně jako dříve Basila. S výkřikem se propadne k zemi. Sluhové později nacházejí v místnosti krásný a neposkvrněný portrét a na podlaze leží mrtvý, ohyzdný stařec, jehož podobu by poznali jen podle prstenů na jeho ruce – byl to Dorian Gray.

FAQ – Často kladené otázky

• Proč je Obraz Doriana Graye považován za klíčové dílo dekadence? Dílo se řadí k dekadenci pro své zaměření na estetiku a smyslové požitky, zpochybňování tradiční morálky a zobrazení „krásy v ošklivosti“. Autor se vědomě bouřil proti viktoriánským normám a prosazoval „umění pro umění“, což jsou typické znaky dekadentního směru.

• Jaký význam má v románu portrét Doriana Graye? Portrét je ústředním symbolem díla. Představuje Dorianovo svědomí a duši, které se postupně kazí a stárnou s každým jeho hříchem, zatímco Dorianovo fyzické tělo zůstává mladé a krásné. Funguje jako vizuální záznam jeho morálního úpadku a jako zrcadlo jeho skutečného já.

• Jaký vliv má Lord Henry Wotton na Doriana Graye? Lord Henry je Dorianovým mentorem v hédonismu a cynismu. Svými provokativními a nemorálními filozofiemi otvírá Dorianovi svět požitků a bezstarostnosti, čímž ho postupně korumpuje. Jeho slova jsou katalyzátorem Dorianova morálního pádu, přestože Lord Henry sám zůstává spíše teoretikem zla.

• Jak se v díle projevuje faustovské téma? Faustovské téma se projevuje v Dorianově touze po věčné kráse a mládí, za kterou platí svou duší a morálkou. Stejně jako Faust uzavřel pakt s ďáblem, Dorianovo přání, aby za něj stárnul obraz, představuje implicitní dohodu, která ho vede k hříchu a nakonec k sebezničení. Obraz se stává jeho prokletím.

• Proč Oscar Wilde šokoval viktoriánskou společnost svým románem? Wilde šokoval společnost zobrazením hédonismu, homosexuality (byť jen naznačené v Basilově lásce k Dorianovi) a morálního úpadku v prostředí vysoké společnosti. Dílo otevřeně kritizovalo pokrytectví a předsudky viktoriánské éry a jeho obhajoba „umění pro umění“ byla vnímána jako provokace proti tehdejším moralistickým normám.