Podcast
„Kulička“ od Guye de Maupassanta z roku 1880 je naturalistická novela, která kritizuje pokrytectví vyšších vrstev francouzské společnosti během prusko-francouzské války. Dílo odhaluje morální úpadek „ctihodných“ občanů tváří v tvář obětavosti opovrhované prostitutky, čímž vyzdvihuje skutečnou lidskost a vlastenectví.
| Literární druh | epika (próza) |
|---|---|
| Žánr | novela |
| Literární směr | naturalismus a realismus |
| Časoprostor | Francie (Rouen, Normandie, Tôtes, Le Havre), 19. století, po prusko-francouzské válce (1870–1871) |
| Kompozice | chronologická, bez kapitol, s gradací napětí a uzavřeným koncem |
| Vypravěč | objektivní, autorský, er-forma, s jemnou ironií |
| Hlavní postavy | Kulička, manželé Loiseauovi, manželé Carré Lamondovi, hrabě a hraběnka de Bréville, Cornudet, jeptišky |
| Téma | konfrontace morálky a společenského postavení v době války, pokrytectví vyšších vrstev a opravdová lidskost |
| Motivy | válka, prostituce, pokrytectví, sobectví, obětavost, vlastenectví, jídlo |
Úvod
Kulička je mistrná povídka francouzského spisovatele Guye de Maupassanta z 19. století. Dílo pojednává o skupině francouzských cestujících, kteří se během prusko-francouzské války snaží uniknout z okupovaného Rouenu. Maupassant v něm odhaluje pokrytectví a sobectví vyšších vrstev společnosti tváří v tvář obětavosti a lidskosti opovrhované prostitutky.
Tato povídka je často označována za autorův průlomový počin a vznikla po prusko-francouzské válce. Je významná pro svůj kritický pohled na společnost a jako ukázkový příklad realismu a naturalismu. Následující rozbor se zaměří na její literární charakteristiky, postavy a nadčasové poselství.
Literární druh a žánr
Literární druh díla Kulička je epika, zpracovaná ve formě prózy.
Žánrem je povídka, která se vyznačuje krátkým rozsahem, zaměřením na jednu událost a omezeným počtem postav. Dílo spadá do literárního směru realismu a naturalismu. Obsahuje silné satirické a alegorické prvky, které kritizují dobovou společnost a ukazují morální úpadek.
Hlavní téma, myšlenky a záměr autora
Hlavní téma
Konfrontace morálky a společenského postavení v době války, pokrytectví vyšších vrstev a opravdová lidskost.
Hlavní myšlenka / poselství
Kritika společenské hierarchie a odhalení falešné morálky. Maupassant vyzdvihuje skutečnou obětavost a vlastenectví, které se často skrývá v opovrhovaných jedincích, zatímco „ctihodní“ lidé morálně selhávají.
Záměr autora
Maupassant dílo napsal jako reakci na své vlastní zážitky z prusko-francouzské války. Chtěl kritizovat sobectví, pokrytectví a nedostatek vlastenectví u francouzské „ctihodné“ společnosti a poukázat na absurditu a krutost válečného konfliktu a jeho dopadu na lidskou morálku.
Klíčové motivy
- Válka: Pozadí celého děje, spouštěč krizové situace, která odhaluje charaktery postav.
- Prostituce: Ztělesněná v Kuličce, motiv společenského odsouzení, ale zároveň obětavosti a lidskosti.
- Pokrytectví: Chování „vážených“ cestujících, kteří Kuličku využijí a poté odsoudí.
- Sobectví: Dominantní rys vyšších vrstev, odmítání sdílet jídlo, jakmile je Kulička nepotřebná.
- Obětavost: Kuliččina ochota podělit se o jídlo a obětovat se pro skupinu.
- Vlastenectví: Kuliččin původní odpor k německému důstojníkovi versus oportunismus ostatních cestujících.
- Jídlo: Symbol přežití, solidarity, ale i společenského statusu a rozdělení.
Ověř si, co už víš
Test · 20 otázek · první 3 zdarma
Procvič si to na kartičkách
20 kartiček · první 3 zdarma bez účtu
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
Kompozice
Dílo je členěno do odstavců, psáno jako jedna souvislá povídka bez formálních kapitol. Děj je vyprávěn chronologicky, sleduje putování dostavníku od začátku do konce.
Kompoziční prvky
- Gradace: Napětí se stupňuje, zejména v hostinci, kde se cestující snaží přimět Kuličku k podvolení se důstojníkovi.
- Uzavřený konec: Příběh má jasné rozuzlení, kdy se Kulička rozpláče a je opět ostrakizována, což podtrhuje morální poselství díla.
Časoprostor
KDE se děj odehrává
- Město Rouen: Počátek děje, okupované pruskými vojáky, symbol bezvýchodné situace.
- Cesta dostavníkem: Krajina Normandie, zasněžené cesty, prostor izolace a konfrontace.
- Hostinec v Tôtes: Klíčové místo, kde se odehrává morální dilema a vrcholí konflikt mezi cestujícími.
- Přístav Le Havre: Cíl cesty, symbol naděje a úniku.
- Symbolický prostor: Uzavřený prostor dostavníku, který funguje jako mikrosvět francouzské společnosti v době krize.
KDY se děj odehrává
V 19. století, konkrétně po prusko-francouzské válce (1870–1871). Děj se odehrává během mrazivého zimního rána a několika následujících dní.
Význam prostředí
Válečné prostředí a drsné zimní podmínky vytvářejí kritickou situaci, která odhaluje skutečné charaktery postav. Uzavřený prostor dostavníku a hostince posiluje konfrontaci mezi cestujícími a zvýrazňuje jejich sociální a morální rozdíly.
Jazyk a vypravěč
Typ vypravěče
Dílo je psáno er-formou. Vypravěč je objektivní, autorský, a nezasahuje přímo do děje, ale s jemnou ironií a kritikou popisuje situaci a chování postav.
Jazykový styl
Spisovný jazyk s barvitými realistickými popisy a důrazem na detail. V přímé řeči postav se objevuje i hovorový jazyk, který dodává autentičnost. U Kuličky se občas vyskytuje nespisovný jazyk, což podtrhuje její společenské postavení.
Výrazné jazykové prostředky
- Popisy: Rozsáhlé a detailní popisy postav a prostředí, často s kritickým podtextem. Přispívají k realistickému vyobrazení.
- Ironie: Používána k odhalení pokrytectví a morálního úpadku „vážených“ postav, zejména v závěru povídky.
- Přímá řeč: Častá, dodává postavám autentičnost a pomáhá odhalit jejich charaktery a motivace.
- Přirovnání: Pro živější vykreslení situací a postav, např. „tlustý astmatik“.
- Epiteta: Například „kypřejší tvary“ Kuličky, „rázná“ paní Loiseauová, obohacují popis.
- Alegorie: Celé dílo je alegorií francouzské společnosti v době války, která odhaluje falešnou morálku.
- Symbolika: Jídlo slouží jako symbol přežití, nouze a společenského statusu.
Specifika jazyka díla
Přítomnost francouzských výrazů a jmen dodává dílu dobovou autentičnost. Objevují se i odborné výrazy související s dobou, jako například „Národní garda“.
Hlavní postavy
- Alžběta Roussetová, zvaná Kulička: Prostitutka s kypřejšími tvary, malou postavou, ale popisovaná jako krásná a charismatická žena. Společensky je sice opovrhována, ale v jádru je slušná, obětavá a silně vlastenecky cítící. Stává se obětí pokrytectví a sobectví ostatních cestujících, když se pro ně obětuje.
- Pan a paní Loiseauovi: Majitelé velkoobchodu s vínem. Pan je vychytralý a veselý, paní spíše rázná a vypočítavá. Jsou prototypem sobeckých a oportunistických měšťanů, kteří se řídí pouze vlastním prospěchem.
- Pan a paní Carré Lamondovi: Pan Lemond je důstojník čestné legie a člen městské rady. Paní Lemondová je přívětivá žena, ale nakonec se také podvolí tlaku skupiny. Představují vyšší společnost, která se však v krizi projevuje morálním selháním.
- Hrabě a hraběnka Hubert de Bréville: Hrabě je člen městské rady, vedoucí představitel orleanistů a vlastník obrovského majetku, chová se jako gentleman a diplomat. Hraběnka má výtečné vystupování. Jsou zosobněním aristokracie, která se chová „vznešeně“, dokud to slouží jejím zájmům. Hrabě je ten, kdo Kuličku aktivně přemluví k podvolení.
- Demokrat Cornudet: Pijan s zrzavým plnovousem, postrach „úctyhodných“ lidí. Je velký vlastenec a bojovník za republiku, tvrdohlavý snílek a idealista. Přestože je též méně společensky významný, jako jediný z cestujících Kuličku nepřemlouvá k podvolení se důstojníkovi.
- Dvě jeptišky: Stará s jizvami na tváři a mladá, hezká a křehká. Po celou dobu se modlí, ale zdráhavě se angažují a straní ostatním proti Kuličce, aniž by jí nakonec nabídly pomoc nebo jídlo. Symbolizují církevní autoritu, která v krizové situaci mlčí a selhává v projevu lidskosti.
- Pruský důstojník: Árijský typ, arogantní a zvyklý vždy dosáhnout toho, co chce. Zneužívá své moci a je krutý a sobecký. Ztělesňuje okupanta a symbol útlaku.
- Pan Follenvie: Majitel hostince v Tôtes, tlustý astmatik. Vystupuje jako prostředník mezi Kuličkou a důstojníkem.
Shrnutí děje
Francie je poražena v prusko-francouzské válce, a francouzské město Rouen je okupováno německými vojsky. Skupina deseti lidí získává povolení k odjezdu a vydává se dostavníkem do Le Havru, aby unikli nebezpečí a našli lepší život. Mezi cestujícími jsou tři bohaté a vážené manželské páry, dvě jeptišky, demokrat Cornudet a prostitutka Alžběta Roussetová, zvaná Kulička.
Na začátku cesty Kuličkou bohatí cestující opovrhují. Cesta se kvůli mrazivému počasí a sněhovým závějím prodlužuje, a všichni mají velký hlad. Kulička jako jediná vytáhne plný koš jídla a z obětavosti se o něj podělí s ostatními. V tu chvíli jí společenské postavení nevadí a vděčně jídlo přijímají, chvíli se k ní dokonce chovají přátelsky.
Večer dostavník zastaví skupinka pruských vojáků a cestující jsou nuceni strávit noc v hostinci v Tôtes. Pruský důstojník si hned ten večer vyžádá Kuličku. Kulička ho kvůli svému vlastenectví a morálním zásadám odmítá. Ráno důstojník zakáže odjezd dostavníku, dokud se Kulička nepodvolí.
Situace se opakuje několik dní. Ostatní cestující se zprvu zdráhají, ale postupně začnou Kuličku přemlouvat, aby se důstojníkovi podvolila. Argumentují potřebou dostat se do Le Havru a dokonce se odvolávají na vlastenectví. Jediný Cornudet s tím nesouhlasí. Nakonec, pod velkým tlakem, zejména ze strany hraběte de Bréville, Kulička neochotně souhlasí, aby skupina mohla pokračovat v cestě.
Následující ráno je odjezd povolen. Cestující jsou šťastní a s úlevou se radují z jízdy. Všichni si vybalují vlastní zásoby jídla a začnou jíst. Kulička, která si své zásoby zapomněla v hostinci, se na ně jen dívá. Nikdo se s ní nepodělí a všichni jí opět začnou opovrhovat, jako by se nic nestalo. Kulička se bezmocí rozpláče. Příběh končí jejím tichým pláčem, zatímco paní Loiseauová pronese cynickou poznámku o hanbě.