Test na Vývoj knihoven v Československu (1918-1944)

Otázka 1: Roční obrat výpůjček v českých knihovnách dosahoval přibližně 2,5 milionů výpůjček.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Roční obrat výpůjček v českých knihovnách dosahoval cca 2,5 milionů výpůjček.

Otázka 2: Po vzniku Československé republiky zůstala státní péče o spolkové knihovny nadále minimální, podobně jako před jejím založením.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že vznikem Československé republiky se podmínky týkající se knihoven razantně změnily, neboť nový stát považoval povznesení kulturní úrovně národa za jednu ze svých priorit a knihovny tak získaly důležité místo.

Otázka 3: Na základě kterého zákona a v jakém roce bylo zajištěno, aby v každé politické obci vznikla osvětová komise a knihovnická rada?

A. Zákon o pamětních knihách z roku 1920

B. Zákon o veřejných knihovnách z roku 1919

C. Zákon o organizaci československých knihoven z roku 1918

D. Zákon o podpoře spolkových knihoven z roku 1920

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že 'V roce 1919 vychází zákon o veřejných knihovnách – má zajistit, aby v každé politické obci vznikla osvětová komise a knihovnická rada'.

Otázka 4: Jaká byla charakteristika knihovní sítě v českých zemích před první světovou válkou podle studijních materiálů?

A. Síť knihoven byla rozsáhlá a její vybudování souviselo s úspěšným procesem národního obrození.

B. Knihovny se dělily podle národnosti na české, slovenské a německé a existovaly hlavně dva typy: lidové a spolkové.

C. Stát aktivně pečoval o spolkové knihovny, které byly nejoblíbenější, a tyto knihovny byly nezávislé na vlasteneckých nadšencích.

D. Na Slovensku byla situace knihoven výrazně horší kvůli pomadřišťování, například v Bratislavě chyběla slovenská veřejná knihovna.

Vysvětlení: Před první světovou válkou byla síť knihoven v českých zemích rozsáhlá a její vznik souvisel s národním obrozením. Knihovny se dělily na české, slovenské a německé a existovaly primárně jako lidové (všeobecně dostupné) a spolkové (založené sdruženími). Situace na Slovensku byla mnohem horší z důvodu pomadřišťování, což se projevilo i absencí slovenské veřejné knihovny v Bratislavě. Stát však o spolkové knihovny téměř nepečoval a ty byly závislé na práci a penězích vlasteneckých nadšenců, nikoli nezávislé.

Otázka 5: Zdeněk Václav Tobolka se stal jednou z nejvýraznějších osobností období vzniku a zakládání knihoven (1918 – 1920) v Československu.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Podle studijních materiálů se jednou z nejvýraznějších osobností období vzniku a zakládání knihoven (1918 – 1920) stal Ladislav Jan Živný. Zdeněk Václav Tobolka byl klíčovou postavou v období rozkvětu knihovnictví (1921 – 1928), zasloužil se především o založení Národní knihovny a pořádání Mezinárodního knihovnického kongresu v Praze.