Shrnutí na Vývoj knihoven v Československu (1918-1944)

## Úvod Krátce se seznámíme s vývojem veřejných knihoven v období první republiky (1918–1944). Zaměříme se na hlavní etapy, klíčové osobnosti, organizační pravidla a praktické dopady na čtenáře a společnost. > **Definice:** Veřejná knihovna je instituce poskytující přístup k literatuře, čítárně a půjčovně pro širokou veřejnost, často financovaná z veřejných prostředků. ## Hlavní časové etapy vývoje 1. 1918–1920: vznik a zakládání knihoven demokratickým způsobem 2. 1921–1928: největší rozvoj demokratického knihovnictví 3. 1929–1934: období hospodářské krize 4. 1935–1938: přípravy na obranu republiky 5. 1939–1944: období okupace ### a) Vznik a zakládání (1918–1920) - Model: demokratický anglo‑americký princip „free public library“, přizpůsobený domácím podmínkám. - Hlavní organizátoři a propagátoři: František Houser, František Xaver Prusík, Karel Veleminský. - Výrazná osobnost: **Ladislav Jan Živný** – klíčový pro vznik odborného knihovnického povolání a profesionalizaci oboru. > **Definice:** „Free public library“ označuje model veřejné knihovny s volným přístupem pro obyvatele, financovaný a řízený demokraticky. Přínos L. J. Živného (konkrétní příklady): - Prosazoval, aby knihovny plnily výchovně‑vzdělávací funkci a měly důstojné společenské postavení. - Podpořil vznik odborného vzdělávání pro knihovníky — vznik studijního oboru knihovnictví. - Organizoval a podporoval knihovnické spolky a odborná periodika. - Prosazoval zavedení desetinného třídění pro systematizaci fondů (praktická aplikace: snazší vyhledávání a výpůjčky). ### Institucionální podpora - Řídícím orgánem byla MŠANO (Ministerstvo školství a národní osvěty), které koordinovalo rozvoj sítě knihoven. - Problémy v méně rozvinutých oblastech: Slovensko a Podkarpatská Rus měly nízkou gramotnost a málo knihoven, proto ministerstvo směrovalo podporu tam. - Z důvodu národnostní rozmanitosti byla v knihovnách povinná menšinová oddělení. ### Veřejná knihovna v praxi (pravidla a organizace) - Povinné části: půjčovna, čítárna a příruční knihovna. - Knihovní rada: orgán s pravomocemi (např. jmenování knihovníka, tvorba výpůjčního řádu). - Profesionální vedení: obec nad 10 000 obyvatel musela mít profesionálního knihovníka. - Cenzurní/odbourávací pravidla fondu: do fondu se nezahrnovaly knihy považované za „brak“ (pornografie, krváky, levné detektivky a indiánky), aby se nepoškozoval výchovný charakter knihovny. ### b) Rozkvět knihoven (1921–1928) - Výstavba sítě veřejných knihoven a rozvoj specializovaných, vědeckých a odborných fondů. - Pro velký čtenářský zájem se na venkově rychle doplňovaly zásoby. - Praha: 1929 založena Městská veřejná knihovna a pobočka na Vinohradech. - Požadavek na vznik Národní knihovny: konzervační úkol a uchování kulturního bohatství; od r. 1935 obdržela povinné výtisky. > **Definice:** Povinné výtisky jsou exempláře publikací, které musí být ze zákona odevzdány určované knihovně (zde Národní knihovně) za účelem konzervace kulturního dědictví. - Zdeněk Václav Tobolka: klíčový při zakládání Národní knihovny a prosazení mezinárodních kontaktů; inicioval v Praze Mezinárodní knihovnický kongres 1926. - IFLA: mezinárodní federace knihovnických spolků vznikla 31.3.1928 v Římě; zástupcem ČSR byl opět Tobolka. Fun fact: V roce 1926 se v Praze konal Mezinárodní knihovnický kongres, což Československu pomohlo prosadit se v mezinárodním knihovnickém hnutí. ## Praktické příklady a aplikace - Jak by vypadala typická obecní knihovna roku 1925? - Půjčovna, čítárna, příruční knihovna, knihovní rada a profesionální knihovník (pokud bylo obyvatel nad 10 000). - Fond upraven podle desetinného třídění, s oddělením pro menšiny. - Co to znamenalo pro čtenáře na venkově? - Zvýšený přístup ke vzdělávacím materiálům, organizované čtenářské akce, lepší nabídka beletrie a naučné literatury. - Jak se projevil požadavek na Národní knihovnu v praxi? - Od r. 1935 Národní knihovna dostávala povinné výtisky, čímž začala systematicky uchovávat tisk a dokumenty p