Jonas Jonasson - Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Podcast

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel0:00 / 7:22

0:001:00 zbývá

1x

„Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel“ Jonase Jonassona (2009) je humoristický román o neuvěřitelných dobrodružstvích Alana Karlssona, který v den svých stých narozenin uteče z domova důchodců. Dílo kombinuje napínavý útěk s retrospektivními vzpomínkami na Alanův život plný historických událostí a setkání s vlivnými osobnostmi. Hlavní myšlenkou je oslava individuální svobody a radosti ze života navzdory absurdní povaze dějin.

Rychlý přehled

Literární druh	epika (próza)
Žánr	humoristický román, s prvky road movie a pikareskního románu
Literární směr	postmodernismus
Časoprostor	Švédsko (2005) a retrospektivně celý svět (1905-2005)
Kompozice	Chronologické vyprávění současnosti prokládané retrospektivními pasážemi z Alanovy minulosti. Otevřený konec.
Vypravěč	Kombinace er-formy (hlavní děj) a ich-formy (Alanovy vzpomínky).
Hlavní postavy	Alan Karlsson, Julius Jonsson, Benny, Kráska (Gunilla), Detektiv Aronsson, Slonice Soňa, Herbert Einstein.
Téma	Dobrodružství a nečekané zvraty v životě, nesmyslnost dějin, individuální svoboda a radost ze života.
Motivy	Útěk a cestování, paradoxní vraždy, kufr s penězi, poznávání nových lidí, vývoj života.

Úvod

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel je humoristický román Jonase Jonassona, který sleduje neuvěřitelná dobrodružství stárnoucího Alana Karlssona. Dílo v sobě kombinuje napínavý útěk z domova důchodců s retrospektivními vzpomínkami na Alanův život plný historických událostí a setkání s vlivnými osobnostmi.

Tento rozbor prozkoumá strukturu, témata, postavy a jazyk díla, které je známé svým suchým humorem a satirickým pohledem na dějiny 20. století. Připravte se na cestu plnou absurdních situací a nečekaných zvratů, jak ve Švédsku roku 2005, tak napříč celým světem v průběhu staletí.

Literární druh a žánr

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel spadá do epiky, konkrétně do žánru humoristický román.

• Epika: Dílo vypráví příběh s dějovou linií a postavami, což je typické pro epický literární druh.
• Humoristický román: Žánr je charakterizován lehkým tónem, absurdními situacemi, ironií a satirou, které autor používá k pobavení čtenáře a často i k reflexi vážnějších témat s nadhledem. Román kombinuje prvky road movie a pikareskního románu.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavním tématem díla je dobrodružství a nečekané zvraty v životě, prezentované skrze osudy Alana Karlssona. Dílo ukazuje, jak se zdánlivě obyčejný člověk může stát aktérem klíčových historických událostí.

Hlavní myšlenkou je nesmyslnost a absurdita dějin, stejně jako oslava individuální svobody a radosti ze života navzdory všem okolnostem. Autor sděluje, že i v pokročilém věku se lze vydat na novou životní cestu.

Záměrem autora je pobavit čtenáře, a zároveň skrze humor a satiru reflektovat složitost a často paradoxní povahu světové politiky a dějin 20. století.

Klíčové motivy:

• Útěk a cestování: Alanův útěk z domova důchodců a jeho celoživotní putování po světě.
• Paradoxní vraždy: Nešťastné, často humorné, události vedoucí k úmrtí postav.
• Kufr s penězi: Motivační prvek současné dějové linie, symbolizuje svobodu a nové možnosti.
• Poznávání nových lidí: Alanova schopnost navazovat vztahy s nejrůznějšími lidmi, kteří se stávají součástí jeho putování.
• Vývoj života: Reflexe Alanova stoletého života a jeho proplétání s historickými událostmi.

Kompozice

Dílo je členěno do kapitol, které plynule střídají dvě hlavní dějové linie.

• Chronologie vyprávění: Hlavní dějová linie probíhá převážně chronologicky v květnu a červnu roku 2005. Do této linie jsou však pravidelně vkládány retrospektivní pasáže, které se vrací do Alanovy minulosti od roku 1905 do roku 2005. Tyto vzpomínky jsou spouštěny aktuálními událostmi v přítomnosti a objasňují Alanovy životní zkušenosti.
• Zvláštní kompoziční prvky: Struktura je postavena na paralelním vyprávění, kdy se současný děj proplétá s historií. Tento rámcový příběh (útěk Alana) je prokládán epizodickými příběhy z jeho minulosti, které často překvapivě souvisejí se světovými dějinami. Dílo má otevřený konec v tom smyslu, že Alanova dobrodružství na Bali naznačují pokračování jeho nespoutaného života.

Časoprostor

Děj románu se odehrává ve dvou hlavních časových rovinách, které se vzájemně prolínají.

• KDE: Hlavní dějová linie se odehrává především ve Švédsku, počínaje Malmköpingem (domov důchodců) přes autobusové nádraží v Byringe a různá města, až po chalupu v lese. Retrospektivní části Alana zavádějí do mnoha koutů světa – Ameriky, Ruska, Koreje, Číny a Bali.
• KDY: Současná dějová linie probíhá v květnu a červnu roku 2005. Alanovy vzpomínky pokrývají celé století, od jeho narození v roce 1905 až do roku 2005, kdy se odehrává jeho stý útěk.
• Význam prostředí: Rozsáhlý časoprostor podtrhuje globální rozměr Alanova života a jeho vliv na světové dějiny. Střídání odlehlých švédských lokalit s historickými centry moci poukazuje na absurditu, že i na ty nejdůležitější události mohou mít vliv zdánlivě bezvýznamné postavy. Exotická místa jako Bali symbolizují únik a touhu po svobodě.

Jazyk a vypravěč

V románu se střídají dva typy vypravěčů, což přispívá k dynamice vyprávění.

• Typ vypravěče: Dílo využívá kombinaci ich-formy a er-formy. Hlavní dějová linie je vyprávěna v er-formě (vypravěč stojí mimo děj a vypráví ve 3. osobě), zatímco Alanovy vzpomínky na minulost často obsahují prvky ich-formy (Alan vypráví své zážitky v 1. osobě), nebo jsou podány skrze přímou řeč a vzpomínky, které působí jako jeho osobní svědectví.
• Jazykový styl: Jazyk je velmi rozmanitý, pohybuje se mezi spisovnou a nespisovnou češtinou, využívá hovorovou češtinu, vulgarismy a slang, zejména v dialozích postav. Objevují se i citově zabarvená slova a termíny, často v kontextu politických a vědeckých událostí, které Alan zažil.
• Výrazné jazykové prostředky: Autor hojně využívá ironii a hyperbolu k vytvoření komického efektu a zdůraznění absurdity situací. Najdeme zde také přímou řeč, která oživuje dialogy a charakterizuje postavy, a synekdochu, pleonasmus či inverzi pro stylistickou rozmanitost.

Hlavní postavy

• Alan Karlsson: Stoletý, vitální a optimistický stařík, který utekl z domova důchodců. Je apatickým fatalistou, který s lehkostí prochází životem plným neuvěřitelných událostí. Miluje kořalku a jeho přátelská povaha mu umožňuje navazovat kontakty s kýmkoli, od zločinců po prezidenty. Navzdory vysokému věku si udržuje duši malého kluka toužícího po dobrodružství.
• Julius Jonsson: Místní zlodějíček, který se s Alanem seznámí na nádraží. Není zákeřný, spíše svérázný samotář. Stane se Alanovým prvním společníkem na útěku a je stejně jako Alan nakloněn dobrodružství a kořalce.
• Benny: Majitel stánku s občerstvením, který se přidá k Alanově skupince. Je to renesanční typ člověka s širokým vzděláním v mnoha oborech, což se v průběhu jejich cesty ukazuje jako velmi užitečné. Zamiluje se do Krásky.
• Kráska (Gunilla): Zrzavá, vulgárně mluvící žena, majitelka psa Bustera a slonice Soni. Navzdory svému drsnému zevnějšku se stane loajální členkou skupiny a romantickým objektem Bennyho zájmu.
• Detektiv Aronsson: Vážný a zkoumavý policista, který pátrá po Alanovi a ukradeném kufru. Snaží se co nejlépe dělat svou práci, ale v závěru se stává lhostejným vůči banalitě případu a dokonce se zapojí do úskoků, aby ho uzavřel.
• Slonice Soňa: Zvířecí postava, která se stane nedílnou součástí Alanovy skupiny. Její přítomnost je zdrojem mnoha komických situací, včetně nešťastných konců některých záporných postav.
• Herbert Einstein: Alanův dlouholetý přítel, nepravý bratr Alberta Einsteina. Spolu s Alanem se podílel na vývoji atomové bomby a dalších vědeckých i politických událostech 20. století.

Shrnutí děje

V den svých stých narozenin Alan Karlsson prchá z malmköpingského domova důchodců oknem. V trepkách míří na autobusové nádraží, kde odcizí kufr plný peněz od přísného mládence. S kufrem odjede na nádraží v Byringe, kde se seznámí s Juliem Jonssonem.

Po Alanovi je vyhlášeno pátrání policií i motorkářským gangem Never Again, kterému kufr s 50 miliony švédských korun patřil. Alan a Julius se během pronásledování nedopatřením zbaví jednoho člena gangu, kterého zamrazí k smrti. Mrtvolu se posléze zbaví v slévárenské továrně.

Na cestě dál si najmou řidiče Bennyho, původně majitele stánku, a ukryjí se v chalupě v hlubokém lese. Zde se seznámí s Kráskou, jejím psem Busterem a slonicí Soňou. Benny se do Krásky okamžitě zamiluje. Klid zde však netrvá dlouho, jelikož další člen gangu Never Again je najde, ale i ten nešťastně zahyne pod slonicí Soňou.

Skupinka se rozšíří a pořídí si žlutý stěhovací autobus. Nakonec je vyhledá i samotný šéf gangu Gardin, přezdívaný Štika. Dojde k autonehodě, při které je Štika pochroumán a naložen do autobusu, kde se o něj Benny stará. Detektiv Aronsson, který Alana původně podezříval z únosu, jej nyní prohlásí za sériového vraha.

Aronsson skupinku nalezne u Bennyho bratra Bosseho. Zjistí, že ošetřovaný šéf gangu je jeho starý známý. Alan a jeho přátelé si vymyslí věrohodnou historku o kufru plném biblí a obrácení gangu Never Again na křesťanskou víru. Díky této lsti jsou ponecháni na svobodě a zbytek peněz použijí na cestu na Bali, kde Alan v minulosti zažil krásná léta, a kde Alan nakonec skončí s Amandou, přítelkyní Herberta Einsteina.

Během celého příběhu Alan vzpomíná na svou minulost, která zahrnuje dětství s otcem revolucionářem, zálibu ve vyhazování věcí do vzduchu, účast na vývoji atomové bomby v Los Alamos a setkání s osobnostmi jako Harry Truman, generál Franco, Stalin, Kim Čong-Il, Mao Ce-Tung, Charles de Gaulle a manželka Čajkaška. Zmařil atentát proti Churchillovi, účastnil se občanských válek a strávil čas v sovětském gulagu. Jeho dlouholetým přítelem byl Herbert Einstein, nepravý bratr Alberta Einsteina.