Historie českých knihoven v První republice: Kompletní rozbor
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že v roce 1919 vyšel zákon o veřejných knihovnách, který měl zajistit, aby v každé politické obci vznikla osvětová komise a knihovnická rada.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Na Slovensku, pod vlivem pomadřišťování, bylo množství národních knihoven velmi nízké, a konkrétně v Bratislavě před vznikem ČSR nebyla ani jedna slovenská veřejná knihovna.
A. V každé politické obci měla být vedena obecní pamětní kniha.
B. V každé politické obci měla působit letopisecká (kronikářská) komise.
C. Zákon zajišťoval vznik osvětové komise a knihovnické rady v každé politické obci.
D. Cílem zákona bylo posílit síť spolkových knihoven závislých na vlasteneckých nadšencích.
Vysvětlení: Zákon o pamětních knihách z roku 1920 stanovoval, že v každé politické obci má být vedena obecní pamětní kniha a má v ní působit letopisecká (kronikářská) komise. Vznik osvětové komise a knihovnické rady byl součástí zákona z roku 1919, nikoli 1920. Posílení spolkových knihoven nebylo přímým cílem tohoto zákona, naopak, spolkové knihovny byly charakteristické pro období před vznikem ČSR a jejich závislost na nadšencích.
A. V každé politické obci měla být vedena obecní pamětní kniha.
B. V každé politické obci měla u pamětní knihy působit letopisecká (kronikářská) komise.
C. V každé politické obci musela vzniknout osvětová komise a knihovnická rada.
D. Státní podpora pro spolkové knihovny byla garantována.
Vysvětlení: Zákon o pamětních knihách z roku 1920 stanovil, že v každé politické obci má být vedena obecní pamětní kniha a že v ní má působit letopisecká (kronikářská) komise. Tvrzení o osvětové komisi a knihovnické radě se týká zákona z roku 1919 o veřejných knihovnách. Státní podpora pro spolkové knihovny není v souvislosti s tímto zákonem zmíněna.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Knihovnu v obci s počtem obyvatel nad 10 000 musel vést profesionální knihovník.