StudyFiWiki
WikiWebová aplikace
StudyFi

AI studijní materiály pro každého studenta. Shrnutí, kartičky, testy, podcasty a myšlenkové mapy.

Studijní materiály

  • Wiki
  • Webová aplikace
  • Registrace zdarma
  • O StudyFi

Právní informace

  • Obchodní podmínky
  • GDPR
  • Kontakt
Stáhnout na
App Store
Stáhnout na
Google Play
© 2026 StudyFi s.r.o.Vytvořeno s AI pro studenty
Wiki🏛️ HistorieHistorie českých knihoven v První republiceTest znalostí

Test na Historie českých knihoven v První republice

Historie českých knihoven v První republice: Kompletní rozbor

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
Otázka 1 z 50%

Zákon o veřejných knihovnách z roku 1919 měl zajistit vznik osvětových komisí v každé politické obci.

Test: Historie knihoven, Veřejné knihovnictví v první republice

20 otázek

Otázka 1: Zákon o veřejných knihovnách z roku 1919 měl zajistit vznik osvětových komisí v každé politické obci.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že v roce 1919 vyšel zákon o veřejných knihovnách, který měl zajistit, aby v každé politické obci vznikla osvětová komise a knihovnická rada.

Otázka 2: Před vznikem ČSR existovala v Bratislavě alespoň jedna slovenská veřejná knihovna.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Na Slovensku, pod vlivem pomadřišťování, bylo množství národních knihoven velmi nízké, a konkrétně v Bratislavě před vznikem ČSR nebyla ani jedna slovenská veřejná knihovna.

Otázka 3: Která z následujících tvrzení správně popisují obsah Zákona o pamětních knihách z roku 1920?

A. V každé politické obci měla být vedena obecní pamětní kniha.

B. V každé politické obci měla působit letopisecká (kronikářská) komise.

C. Zákon zajišťoval vznik osvětové komise a knihovnické rady v každé politické obci.

D. Cílem zákona bylo posílit síť spolkových knihoven závislých na vlasteneckých nadšencích.

Vysvětlení: Zákon o pamětních knihách z roku 1920 stanovoval, že v každé politické obci má být vedena obecní pamětní kniha a má v ní působit letopisecká (kronikářská) komise. Vznik osvětové komise a knihovnické rady byl součástí zákona z roku 1919, nikoli 1920. Posílení spolkových knihoven nebylo přímým cílem tohoto zákona, naopak, spolkové knihovny byly charakteristické pro období před vznikem ČSR a jejich závislost na nadšencích.

Otázka 4: Která z následujících tvrzení správně popisují obsah zákona o pamětních knihách, který vyšel v roce 1920?

A. V každé politické obci měla být vedena obecní pamětní kniha.

B. V každé politické obci měla u pamětní knihy působit letopisecká (kronikářská) komise.

C. V každé politické obci musela vzniknout osvětová komise a knihovnická rada.

D. Státní podpora pro spolkové knihovny byla garantována.

Vysvětlení: Zákon o pamětních knihách z roku 1920 stanovil, že v každé politické obci má být vedena obecní pamětní kniha a že v ní má působit letopisecká (kronikářská) komise. Tvrzení o osvětové komisi a knihovnické radě se týká zákona z roku 1919 o veřejných knihovnách. Státní podpora pro spolkové knihovny není v souvislosti s tímto zákonem zmíněna.

Otázka 5: Bylo možné, aby knihovnu v obci s počtem obyvatel nad 10 000 vedl neprofesionální knihovník?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Knihovnu v obci s počtem obyvatel nad 10 000 musel vést profesionální knihovník.

Další materiály

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
← Zpět na téma