Kartičky na Historie českých knihoven v První republice

Historie českých knihoven v První republice: Kompletní rozbor

1 / 19

Jaká období vývoje knihoven v 1. polovině 20. století rozlišujeme v souvislosti s první republikou (1918–1944)?

a) vznik a zakládání knihoven demokratickým způsobem (1918–1920) b) největší rozvoj demokratického knihovnictví (1921–1928) c) hospodářská krize (1929

Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci

Veřejné knihovnictví v první republice

19 kartiček

Kartička 1

Otázka: Jaká období vývoje knihoven v 1. polovině 20. století rozlišujeme v souvislosti s první republikou (1918–1944)?

Odpověď: a) vznik a zakládání knihoven demokratickým způsobem (1918–1920) b) největší rozvoj demokratického knihovnictví (1921–1928) c) hospodářská krize (1929

Kartička 2

Otázka: Jaký vzor a princip ovlivnil vznik veřejných knihoven v prvním období (1918–1920)?

Odpověď: Demokratický princip anglo-amerického vzoru „free public library“, přizpůsobený domácím podmínkám.

Kartička 3

Otázka: Kteří lidé výrazně podporovali vznik demokratických veřejných knihoven po roce 1918?

Odpověď: František Houser, František Xaver Prusík, Karel Veleminský a zejména Ladislav Jan Živný.

Kartička 4

Otázka: Jaké hlavní funkce a cíle prosazoval Ladislav Jan Živný v knihovnách?

Odpověď: Zdůrazňoval výchovně-vzdělavatelskou funkci knihoven, podporoval důstojné společenské postavení, vznik knihovnického povolání s odborným vzděláním, kn

Kartička 5

Otázka: Které ministerstvo v první republice řídilo osvětovou péči včetně starosti o knihovnictví?

Odpověď: Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO).

Kartička 6

Otázka: Kdo byli hlavní představitelé budování knihoven v první republice?

Odpověď: Karel Velemínský a Robert Balaš.

Kartička 7

Otázka: S jakými problémy se ministerstvo muselo vypořádat při budování knihoven v nových částech republiky?

Odpověď: Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byla nízká gramotnost (v Podkarpatské Rusi přes 50 % negramotných), takže knihovny téměř neexistovaly a bylo třeba

Kartička 8

Otázka: Proč musely být v knihovnách zřizovány 'menšinová oddělení'?

Odpověď: Kvůli složité národnostní situaci na území státu po staletích v Habsburské monarchii; bylo nutné věnovat péči národnostním menšinám.

Kartička 9

Otázka: Jaké části musela veřejná knihovna v době první republiky povinně obsahovat?

Odpověď: Půjčovnu, čítárnu a příruční knihovnu.

Kartička 10

Otázka: Co byla 'knihovní rada' a jaké měla pravomoci v obci během první republiky?

Odpověď: Orgán řízení knihovny, který měl značné pravomoci, např. jmenovat knihovníky a tvořit knihovní výpůjční řád.