Úvod
Carlo Goldoni (1707–1793) byl významný italský dramatik, proslulý jako autor mnoha desítek komedií, které se hrají dodnes. Ačkoliv většinu svého života strávil v Itálii a později ve Francii, jeho tvorba se zaměřovala na italské divadlo. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších dramatiků 18. století a jeho dílo představuje důležitý milník v historii evropského divadla, zejména pro reformu komedie.
Kdo byl Carlo Goldoni?
Carlo Goldoni se narodil 25. února 1707 v Benátkách a zemřel 6. února 1793 v Paříži. Byl italský dramatik, právník a učitel, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s proměnou italské divadelní scény 18. století. Jeho přínos spočívá v reformě komedie dell'arte, kterou obohatil o plně psané texty, hlubší charaktery a realističtější zápletky, čímž položil základy moderní komedie.
Životopis
Carlo Osvaldo Goldoni se narodil 25. února 1707 v Benátkách do rodiny lékárníka Giulia Goldoniho a Margherity Salvioni. Již ve čtyřech letech se naučil číst a psát a svou první hru napsal v pouhých devíti letech. Dětství a mládí prožil v mnoha městech severní Itálie kvůli otcovým podnikatelským neúspěchům a vlastní neposednosti, než se ve 40 letech usadil v Benátkách jako profesionální dramatik.
Studoval filozofii u dominikánů v Rimini (1720–1721) a práva v Pavii (1723–1724) a později v Modeně (1727). Právnické vzdělání úspěšně dokončil v roce 1731 v Ravenně. Během těchto let psal hry, cestoval s hereckou společností a pracoval v různých advokátních kancelářích, přičemž si jednu otevřel i v rodných Benátkách. Po několika letech se však přesunul do Verony, kde se naplno začal věnovat divadlu.
V roce 1734 se stal účastníkem bitvy u Parmy a po návratu do Benátek se plně věnoval divadlu. V Janově se oženil s Nicolettou Conniovou. Působil také jako tajemník benátského velvyslance v Miláně. V dalších letech se jeho hry úspěšně hrály, zastával pozici ředitele divadel v Benátkách i Janově a psal operní libreta. V roce 1757 byl jmenován dvorním básníkem francouzských Bourbonů v Parmě s pravidelnou penzí a v roce 1758 ho přijal na audienci papež Klement XIII.
V roce 1763 se přestěhoval do Paříže, kde působil jako vychovatel královských dcer a pokračoval v psaní komedií. Mezi lety 1784 a 1787 sepsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Na přímluvu přátel mu měla být penze obnovena v únoru 1793, avšak Carlo Goldoni zemřel v chudobě 6. února 1793, den předtím, než bylo toto rozhodnutí učiněno.
Literární směr a období
Carlo Goldoni tvořil v období 18. století, které se vyznačovalo přechodem od barokní pompéznosti k osvícenskému myšlení a formování moderní komedie. Ačkoliv zdroj explicitně neuvádí konkrétní literární směr jako realismus či romantismus, jeho dílo je úzce spjato s reformou italské komedie, zejména komedie dell'arte. Goldoni se snažil vnést do divadla větší psychologickou hloubku postav, logičtější zápletky a realističtější dialogy, čímž se vzdaloval improvizaci a stereotypním maskám.
Jeho tvorba je charakteristická zaměřením na morální a společenské aspekty života. Goldoni je typickým představitelem dramatiků, kteří usilovali o zvýšení prestiže divadla a jeho přiblížení širšímu publiku skrze srozumitelný a propracovaný text. Mezi další významné autory té doby, kteří ovlivňovali divadelní scénu, patří například Pierre Beaumarchais ve Francii.
Charakteristika tvorby
Hlavní těžiště tvorby Carla Goldoniho spočívalo v psaní komedií, které často reflektovaly společenské poměry a mezilidské vztahy v Benátkách a širší Itálii 18. století. Jeho hry se vyznačovaly kritickým, avšak často humorným pohledem na společnost a její nešvary.
Typický jazyk a styl Goldoniho her je živý a dynamický, často kombinující spisovnou italštinu s prvky benátského dialektu, což přispívalo k autenticitě postav a prostředí. Preferoval propracované scénáře s psanými promluvami, čímž se odchyloval od improvizované komedie dell'arte. Mezi výrazné umělecké prostředky patří zejména situační komika, charakterová komika a lehká satira. Jeho cílem bylo pobavit diváka a zároveň mu představit zrcadlo doby. Goldoni preferoval formy plně psané komedie, ale psal i libreta k operám.
Přehled díla
Carlo Goldoni je autorem mnoha desítek komedií a dalších divadelních forem. Následující výběr představuje některá z jeho významných děl:
Drama a komedie
- Kolos (1724) — satira, kvůli níž byl vyloučen z koleje v Pavii.
- Belisar (1734) — první kompletní hra, hraná v kamenném divadle.
- Světák Jeroným (1738) — autorova první komedie s psanými promluvami hlavní postavy.
- Sluha dvou pánů (1745) — jedna z jeho nejznámějších komedií, proslulá zápletkou s dvojím sloužením.
- Pamela (1750) — dramatizace románu Samuela Richardsona, která se zaměřuje na ctnost a společenské postavení.
- Lhář (1750-1751) — komedie s ústřední postavou mistrného lháře.
- Kavárnička (1750) — komedie ze světa benátských kaváren a intrik.
- Zdravá nemocná (1751) — hra tematizující hypochondrii a léčitelství.
- Mirandolina (La Locandiera) (1753) — slavná komedie o inteligentní hostinské, která manipuluje svými nápadníky.
- Náměstíčko (Campiello) (1756) — komedie z benátského náměstíčka, zobrazující život prostých lidí.
- Impresário ze Smyrny (1759) — komedie o divadelním impresáriovi a jeho peripetiích.
- Poprask na laguně (Le baruffe chiozzotte) (1762) — živá komedie z rybářského prostředí, plná hádek a usmiřování.
- Benátská vdovička — komedie o vdově a jejích nápadnících.
Libreta
- Komteska (1743) — první realizované libreto ke komické opeře.
Memoáry
- Paměti (1784–1787) — autobiografické dílo popisující jeho život a kariéru.
Vliv a odkaz
Carlo Goldoni měl zásadní vliv na italské i evropské divadlo 18. století tím, že provedl reformu komedie. Jeho dílo pomohlo transformovat improvizovanou komedii dell'arte v propracovanější, psychologicky hlubší a textově fixované hry, čímž položil základy moderního realistického dramatu. Během jeho života byly jeho hry velmi úspěšné a široce hrané.
Jeho odkaz přetrvává dodnes, o čemž svědčí fakt, že mnohé z jeho komedií, například Sluha dvou pánů nebo Mirandolina, jsou stále pravidelně uváděny na divadelních scénách po celém světě. Goldoniho snaha o realističtější zobrazení postav a prostředí, stejně jako jeho mistrovství v dialogu, z něj činí jednoho z nejvýznamnějších dramatiků. Ačkoliv zdroj explicitně neuvádí udělení prestižních cen, jeho dílo bylo oceněno dvorní pozicí u francouzských Bourbonů a audiencí u papeže. Překlady jeho děl do mnoha jazyků a četné divadelní adaptace svědčí o jeho trvalém kulturním významu.
FAQ – Často kladené otázky
Jaký je hlavní přínos Carla Goldoniho italskému divadlu?
Hlavním přínosem Carla Goldoniho byla reforma italské komedie, konkrétně komedie dell'arte. Snažil se ji přeměnit z improvizované formy s maskami na plně psané hry s propracovanými charaktery, logickými zápletkami a realistickými dialogy, čímž zvýšil uměleckou úroveň a prestiž komedie.
Která díla patří mezi nejznámější komedie Carla Goldoniho?
Mezi Goldoniho nejznámější komedie patří Sluha dvou pánů, která je často uváděna pro svou vtipnou zápletku, dále Mirandolina (La Locandiera), jež ukazuje důvtipnou hostinskou, a také Poprask na laguně, která se zaměřuje na život a spory v rybářské komunitě.
Jaký byl vztah Carla Goldoniho k Francii?
Carlo Goldoni působil ve Francii, především v Paříži, kde se v roce 1763 stal vychovatelem královských dcer. Ačkoliv své komedie psal primárně pro italské divadlo, ve Francii strávil závěr života a napsal zde i své Paměti. Tamější Národní konvent mu však krátce před smrtí zastavil penzi.
Proč zemřel Carlo Goldoni v chudobě?
Carlo Goldoni zemřel v chudobě, protože mu Národní konvent v roce 1792 zastavil penzi, kterou požíval jako dvorní básník. Ačkoliv jeho přátelé intervenovali za její obnovení a rozhodnutí bylo učiněno, Goldoni zemřel 6. února 1793, den předtím, než mu byla penze oficiálně vrácena.