Božena Němcová - Divá Bára

Úvod

Divá Bára Boženy Němcové je povídka s prvky realismu a romantismu, která vypráví příběh nekonformní dívky žijící na venkově, jež se potýká s předsudky společnosti a bojuje za lásku své kamarádky. Dílo z poloviny 19. století je významné svou kritikou tehdejší společnosti a snahou o zlepšení postavení žen. Tento rozbor nabízí pohled na jeho literární zařazení, klíčové myšlenky a postavy.

Literární druh a žánr

Dílo Divá Bára je z hlediska literárního druhu epika a jeho forma je próza. Jedná se o povídku, což je prozaický žánr středního rozsahu, který se zaměřuje na jeden dějový motiv a obvykle má méně postav a jednodušší zápletku než román. Povídka proplétá prvky realismu (věrné zachycení venkovského života a mravů) s romantismem (hrdinka z okraje společnosti, důraz na pocity, rozpor snu a skutečnosti). Dílo lze také chápat jako alegorii, kde postava Báry symbolizuje nespoutanost a boj proti společenským konvencím a předsudkům.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavním tématem díla Divá Bára jsou životní hodnoty obyvatel českého venkova v 19. století a charakter tamější společnosti. Hlavní myšlenkou je poselství o síle, statečnosti a dobrosrdečnosti, které se mohou skrývat v jedincích považovaných za "jiné" či "divé" společností plnou předsudků. Dílo ukazuje, že ženy mohou být stejně statečné jako muži. Záměrem autorky bylo kritizovat předsudky a chování venkovské společnosti vůči odlišným jedincům a zároveň poukázat na potřebu tolerance a zlepšení postavení žen ve společnosti. Klíčové motivy:

• Milostné vztahy: Láska Elišky k lékaři a Bářina k myslivci.
• Venkov: Prostředí, kde se střetávají tradice s novými myšlenkami.
• Předsudky: Společenské odsuzování Báry pro její vzhled a chování.
• Náboženství: Vliv církve a faráře na život vesnice.
• Oddanost: Bářina oddanost Elišce a jejímu otci.
• Tolerance: Potřeba přijímat odlišnost.
• Odlišnost: Bára jako symbol odlišného jedince.
• Majetkové poměry: Vliv majetku na společenské postavení a sňatky.

Kompozice

Dílo je členěno do několika kapitol, které plynule navazují na sebe. Vyprávění probíhá chronologicky, sleduje dějovou linii od Bářina dětství až po její dospělost a vyřešení jejích i Eliščiných osudů. Kompozice využívá několik prvků:

• Er-forma: Příběh je vyprávěn vševědoucím vypravěčem ve třetí osobě.
• Dialogy: Přímá řeč postav oživuje děj a vykresluje charaktery.
• Popisy: Detailní popisy venkovského prostředí a vzhledu postav.
• Kontrasty: Protikladná charakteristika Báry a Elišky, společnosti a jednotlivce.
• Prvky romantismu: Zejména v postavě Báry, hrdinky z okraje společnosti, která se vzpírá konvencím.

Časoprostor

Děj se odehrává v 19. století, v období Bachovského absolutismu a rozvoje realismu. Konkrétním místem je malá vesnice Vestec, která představuje typické venkovské prostředí té doby. Prostředí vesnice je klíčové, neboť je nositelem tradic, náboženských představ a především silných předsudků. Uzavřenost venkovské společnosti zesiluje tlak na jedince, kteří se odlišují, a podtrhuje Bářino vyvržení. Zároveň však nabízí i idylické prvky a sepětí s přírodou, což formuje Bářin charakter. Doba 19. století je dobou přechodu, kdy se střetávají staré zvyky s novými pohledy, což se projevuje i v osudech postav.

Jazyk a vypravěč

V díle je použit er-forma vypravěče, který je vševědoucí a stojí nad dějem. Jazykový styl je převážně spisovný, často s prvky knižního vyjadřování, což bylo typické pro literaturu 19. století. Věty jsou často delší a propracovanější. Výrazné jazykové prostředky zahrnují:

• Archaismy a historismy: Slova a obraty, které se v době vzniku díla již stávaly zastaralými, ale dodávaly textu dobovou autentičnost.
• Přirovnání: Pro detailní popisy postav a prostředí.
• Metonymie, oxymorony, personifikace: Pro obrazné vyjádření a oživení textu.
• Kontrast: Zdůrazňuje protiklady v postavách a situacích.
• Zdrobněliny: Často používané pro vyjádření laskavosti nebo idylické atmosféry, například u Elišky.
• Dialogy: Důležité pro posun děje a vykreslení charakterů.

Hlavní postavy

• Bára: Hlavní postava, dcera pastýře Jakuba. Vysoká, svalnatá postava, po otci nehezká, s "buličíma očima". Je nebojácná, chytrá, silná a samostatná. Od dětství je vychovávána otcem po svém, učí se dovednostem, které umí jen kluci. Vnímána vesnicí jako „divá“ a odlišná, čelí předsudkům. Zastává se slabších a je oddaná svým blízkým, zejména Elišce a Jozífkovi. Miluje přírodu a nekonvenční svobodu. Na konci se vdá za myslivce.
• Eliška: Bářina nejlepší kamarádka. Na rozdíl od Báry je jemná, drobná, plavovlasá a hezká. Je dobrosrdečná, trochu naivní, ale vnímavá. Bez ohledu na názory ostatních má Báru ráda a je jí oddaná. Zamiluje se do mladého lékaře z Prahy a Bára jí pomůže sňatek s ním prosadit.
• Jozífek: Kamarád Báry a Elišky. Malý, slabý, rusovlasý chlapec, který je často šikanován ostatními chlapci. Bára je jeho ochránkyní a oporou, díky níž získává sílu. Jeho rodiče, kostelníkovi, mu zakazují styk s Bárou kvůli předsudkům.
• Farář: Starý, moudrý a dobrotivý pán, který chápe Báru a zastává se jí. Je tolerantní a snaží se mírnit předsudky vesničanů.
• Panna Pepinka: Sestra faráře a teta Elišky. Starší, malá, baculatá hospodyňka. Zpočátku nemá Báru ráda a plně sdílí vesnické předsudky. Později si ale díky Bářině dobrosrdečnosti a pomoci Elišce k ní vytvoří pozitivní vztah.
• Myslivec: Mladý muž, který je do Báry tajně zamilovaný. Respektuje její sílu a nezávislost. Objeví Báru ve hřbitovní umrlčí komoře a požádá ji o ruku, čímž jí nabídne přijetí a lásku.
• Jakub: Bářin otec, pastýř. Nehezký, nemluvný a zamračený muž. Po smrti manželky vychovává Báru svérázně a učí ji praktickým dovednostem. Miluje svou dceru a je jí oddaný.
• Kiliján Sláma (správce): Bohatý správce, kterého panna Pepinka domluvila jako ženicha pro Elišku. Je vystrašen Bářiným převlekem za strašidlo a ustoupí od sňatku.
• Kostelníkovi: Rodiče Jozífka. Zlí a plní předsudků, nemají Báru rádi a zakazují synovi styk s ní.

Shrnutí děje

Příběh začíná ve vesnici Vestec, kde se pastýři Jakubovi a jeho ženě narodí dcera Bára. Její matka krátce po porodu umírá, a tak otec vychovává Báru po svém. Bára vyrůstá jako nekonvenční, silná a nebojácná dívka, která se odlišuje od ostatních vesnických dívek svou postavou i chováním. Vesničané ji proto nazývají „divou“ a mají k ní předsudky. Bára má však dva věrné přátele: svou něžnou kamarádku Elišku a bojácného Jozífka, kterého často brání před šikanou.

Když Eliška dospěje, je poslána do Prahy k bohaté tetě, kde se zamiluje do mladého lékaře. Po návratu do Vestce jí však teta, panna Pepinka, domluví sňatek s bohatým správcem Kilijánem Slámou, kterého Eliška nemiluje. Zarmoucená Eliška se svěří Báře, která se rozhodne své kamarádce pomoci.

Vesnicí se šíří pověsti o strašidle v lese. Bára se převlékne do bílého prostěradla a jednou v noci, když se správce vrací domů, vystoupí proti němu a hrozí mu smrtí, pokud nepřestane chodit na námluvy k Elišce. Správce se vyděsí a uprchne. Vesničané však Bářin převlek odhalí a za trest ji zavřou do umrlčí komory na hřbitově. Bára se trestu nebojí a noc v komoře klidně přečká.

Ráno ji u umrlčí komory najde myslivec, který ji už dlouho tajně miluje. Využije příležitosti a požádá Báru o ruku. Bára s radostí souhlasí. Mezitím se Eliška nakonec provdá za svého milovaného lékaře. Příběh končí šťastně pro obě hlavní hrdinky, které si najdou své místo a lásku navzdory společenským konvencím a předsudkům.

FAQ – Často kladené otázky

• Proč je Bára vesničany nazývána „divá“? Bára je nazývána „divá“ kvůli svému nekonvenčnímu vzhledu a chování. Je silná, nebojácná, samostatná a odmítá se podřídit tradičním představám o ženskosti, což je v tehdejší venkovské společnosti vnímáno jako odlišnost a důvod k předsudkům.

• Jaký je hlavní záměr Boženy Němcové při psaní Divé Báry? Božena Němcová chtěla dílem kritizovat předsudky a netoleranci venkovské společnosti vůči jedincům, kteří se odlišují. Jejím záměrem bylo také poukázat na sílu a statečnost žen a podpořit myšlenku zlepšení jejich postavení ve společnosti.

• Co symbolizuje postava Báry? Bára symbolizuje nespoutanost, přirozenost, vnitřní sílu a odpor proti společenským konvencím a nespravedlnosti. Představuje svobodomyslného ducha, který se nenechá zlomit předsudky a bojuje za své hodnoty a lásku.

• Jakým způsobem Bára pomůže Elišce k její lásce? Bára se převlékne za strašidlo a vystraší bohatého správce, který je Elišce domluven za ženicha. Vyděšený správce se zalekne a ustoupí od sňatku, čímž umožní Elišce provdat se za lékaře, kterého skutečně miluje.

• Jaké prvky romantismu a realismu se v díle prolínají? Romantismus se projevuje v postavě Báry jako výjimečné hrdinky stojící na okraji společnosti a v důrazu na její pocity a vzdor. Realismus je patrný ve věrných popisech venkovského života, mravů, předsudků a sociálních problémů 19. století.