Summary of Principles of Secondary Facial Reconstruction

Principles of Secondary Facial Reconstruction for Students

Úvod

Rekonstrukční chirurgie obličeje se zaměřuje na obnovení tvaru, kontur a funkce po traumatu, popáleninách, nádorových resekcích nebo vrozených vadách. Cílem je dosáhnout co nejbližšího stavu „normálu“ z hlediska estetického i funkčního, často prostřednictvím víceetapních zákroků a kombinace technik.

Definice: Rekonstrukční chirurgie obličeje je chirurgická disciplína zaměřená na obnovu kožních, svalových, slizničních a kostěných struktur obličeje s cílem obnovit funkci a estetiku.

Základní principy sekundární rekonstrukce

Sekundární rekonstrukce se provádí po předchozím operačním zákroku nebo zhojení rány. Hlavní zásady:

  • Restituovat nenarušené nebo částečně porušené anatomické struktury na jejich normální místo.
  • Opravit jizvový kontrakt a pokud možno umístit jizvy do přirozených rýh a záhybů.
  • Obnovit kontury – redukcí objemu (debulking) nebo augmentací (dermální tukové štěpy, autologní tukové štěpy).
  • Kontura je důležitější než samotný výskyt jizev.
  • „Replace like with like“: měkké tkáně nahradit měkkými, kostí nahradit kostí nebo náhradami kosti.
  • Pokud možno použít lokální laloky pro lepší barevnou a texturovou shodu.
  • Specializované laloky (např. s ochlupením) pomáhají obnovit subjednotky (např. vousy, knír).
  • Pokud lokální tkáně nestačí, lze použít tenké štěpy kůže z kůže skalpu přes existující flap po de-epitelizaci.
  • Funkční obnova mimických svalů (pro úsměv, uzávěr víček, kompenzace úst) pomocí volných svalových transferů, s/nebo bez nervových štěpů, nebo lokálních transferů.
  • Obnova kostěného podkladu pro konturu a možnost zubní rehabilitace (osteointegrované implantáty).
  • Tam, kde není možná rekonstrukce, use prostetika (např. orbita, ucho).

Definice: Sekundární rekonstrukce znamená plánované nebo neplánované revizní zákroky po primární operaci s cílem zlepšit funkci a estetiku.

Diagnóza a vyšetření pacienta

Systematické hodnocení defektu:

  1. Rozsah a lokalizace defektu
  2. Posun hlavních subjednotek (obočí, víčka, nos, ucho, rty)
  3. Deformace kontury
  4. Lokalizace a kvalita jizev
  5. Barva, textura a kvalita kůže
  6. Přítomnost a kvalita specializovaných kožních prvků (vlasové linie, knír, vousy)
  7. Stav podkoží, objem a distribuce
  8. Funkce mimických svalů
  9. Stav kostní/cartilaginózní podpory
  10. Kvalita slizničních výstel (ústa, nos)
  11. Ztráta dalších struktur (slzný aparát, zuby, pohyblivý jazyk)

Praktická rada: Při jednostranných defektech porovnat s kontralaterální stranou, při oboustranných využít staré fotografie pacienta.

Výběr pacienta a plánování

  • Zhodnotit efektivitu primární operace a rozhodnout, zda je nutné kompletně odstranit předchozí nevyhovující rekonstrukci.
  • Pro komplexní rekonstrukce se doporučuje plánovat více etap tak, aby se ne„spálily mosty“ pro budoucí postupy.
  • Používat předoperační a intraoperační modely (např. alginátové otisky) k navržení tvaru a velikosti laloku.

Definice: Prefabrikace – předimplantace cévního kmenového řečiště do tkáně, kterou chceme později přenést, aby se dala použít jako nový vaskularizovaný lalok.

Techniky a možnosti krytí slizničních defektů

  • Předpokládat deficit intraorální nebo intranazální výstelky zejména u periorálních kontraktur nebo po excizi/iradiaci.
  • Možnosti: kožní štěpy, regionální laloky, vzdálené volné laloky.
  • Kožní štěpy často selhávají na zjizvených nebo ozařených ložiscích.
  • Spolehlivé volné laloky: anterolaterální stehenní lalok (ALT), radiální předloketní lalok.
  • Regionální možnost: FAMM (facial artery musculomucosal) lalok – robustní, mucózní lalok z tváře, může pokrýt defekty patra, alveolu, nosu, rtu, dásní, dna úst.
  • Submentální lalok (na větvi submentální tepny) je užitečný pro větší mucózní defekty a může být kombinován s cervikální disekcí.

Praktický příklad: Při chybějící vermilion rtu dává lepší estetický výsledek nenabitá sliznice než keratinizovaná kůže; FAMM nebo lingvální mukóza jsou vhodné možnosti.

Vlásnaté (hair-bearing) laloky a prefabrikace

  • U mužů je pro zachován
Zaregistruj se pro celé shrnutí
FlashcardsKnowledge testSummaryPodcastMindmap
Start for free

Already have an account? Sign in

Rekonstrukce obličeje - přehled

Klíčové pojmy: Sekundární rekonstrukce vyžaduje komplexní diagnózu chybějících částí., Plánovat víceetapně a vyhnout se „spalování mostů“ pro budoucí zákroky., Restore "like with like": měkké tkáně nahradit měkkými, kostí kostí nebo náhradou., Uvolnit intraorální kontraktury před rekonstrukcí exteriéru rtů., FAMM lalok je spolehlivá regionální volba pro mukózní defekty., Prefabrikace a prelaminace rozšiřují dostupné donorové oblasti., Funkční obnova mimiky (svaly/nervy) má zásadní význam., Používat modely/šablony pro přesné přizpůsobení laloků., Lokální hair-bearing laloky pomáhají obnovit symetrii vousů., Kožní štěpy často selhávají v zjizvených či ozařených ložiscích.

## Úvod Rekonstrukční chirurgie obličeje se zaměřuje na obnovení tvaru, kontur a funkce po traumatu, popáleninách, nádorových resekcích nebo vrozených vadách. Cílem je dosáhnout co nejbližšího stavu „normálu“ z hlediska estetického i funkčního, často prostřednictvím víceetapních zákroků a kombinace technik. > Definice: Rekonstrukční chirurgie obličeje je chirurgická disciplína zaměřená na obnovu kožních, svalových, slizničních a kostěných struktur obličeje s cílem obnovit funkci a estetiku. ## Základní principy sekundární rekonstrukce Sekundární rekonstrukce se provádí po předchozím operačním zákroku nebo zhojení rány. Hlavní zásady: - Restituovat nenarušené nebo částečně porušené anatomické struktury na jejich normální místo. - Opravit jizvový kontrakt a pokud možno umístit jizvy do přirozených rýh a záhybů. - Obnovit kontury – redukcí objemu (debulking) nebo augmentací (dermální tukové štěpy, autologní tukové štěpy). - Kontura je důležitější než samotný výskyt jizev. - „Replace like with like“: měkké tkáně nahradit měkkými, kostí nahradit kostí nebo náhradami kosti. - Pokud možno použít lokální laloky pro lepší barevnou a texturovou shodu. - Specializované laloky (např. s ochlupením) pomáhají obnovit subjednotky (např. vousy, knír). - Pokud lokální tkáně nestačí, lze použít tenké štěpy kůže z kůže skalpu přes existující flap po de-epitelizaci. - Funkční obnova mimických svalů (pro úsměv, uzávěr víček, kompenzace úst) pomocí volných svalových transferů, s/nebo bez nervových štěpů, nebo lokálních transferů. - Obnova kostěného podkladu pro konturu a možnost zubní rehabilitace (osteointegrované implantáty). - Tam, kde není možná rekonstrukce, use prostetika (např. orbita, ucho). > Definice: Sekundární rekonstrukce znamená plánované nebo neplánované revizní zákroky po primární operaci s cílem zlepšit funkci a estetiku. ## Diagnóza a vyšetření pacienta Systematické hodnocení defektu: 1. Rozsah a lokalizace defektu 2. Posun hlavních subjednotek (obočí, víčka, nos, ucho, rty) 3. Deformace kontury 4. Lokalizace a kvalita jizev 5. Barva, textura a kvalita kůže 6. Přítomnost a kvalita specializovaných kožních prvků (vlasové linie, knír, vousy) 7. Stav podkoží, objem a distribuce 8. Funkce mimických svalů 9. Stav kostní/cartilaginózní podpory 10. Kvalita slizničních výstel (ústa, nos) 11. Ztráta dalších struktur (slzný aparát, zuby, pohyblivý jazyk) Praktická rada: Při jednostranných defektech porovnat s kontralaterální stranou, při oboustranných využít staré fotografie pacienta. ## Výběr pacienta a plánování - Zhodnotit efektivitu primární operace a rozhodnout, zda je nutné kompletně odstranit předchozí nevyhovující rekonstrukci. - Pro komplexní rekonstrukce se doporučuje plánovat více etap tak, aby se ne„spálily mosty“ pro budoucí postupy. - Používat předoperační a intraoperační modely (např. alginátové otisky) k navržení tvaru a velikosti laloku. > Definice: Prefabrikace – předimplantace cévního kmenového řečiště do tkáně, kterou chceme později přenést, aby se dala použít jako nový vaskularizovaný lalok. ## Techniky a možnosti krytí slizničních defektů - Předpokládat deficit intraorální nebo intranazální výstelky zejména u periorálních kontraktur nebo po excizi/iradiaci. - Možnosti: kožní štěpy, regionální laloky, vzdálené volné laloky. - Kožní štěpy často selhávají na zjizvených nebo ozařených ložiscích. - Spolehlivé volné laloky: anterolaterální stehenní lalok (ALT), radiální předloketní lalok. - Regionální možnost: FAMM (facial artery musculomucosal) lalok – robustní, mucózní lalok z tváře, může pokrýt defekty patra, alveolu, nosu, rtu, dásní, dna úst. - Submentální lalok (na větvi submentální tepny) je užitečný pro větší mucózní defekty a může být kombinován s cervikální disekcí. Praktický příklad: Při chybějící vermilion rtu dává lepší estetický výsledek nenabitá sliznice než keratinizovaná kůže; FAMM nebo lingvální mukóza jsou vhodné možnosti. ## Vlásnaté (hair-bearing) laloky a prefabrikace - U mužů je pro zachován