Vývoj řeči u dětí se sluchovým postižením: Průvodce
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Materiály uvádějí, že osvojování morfologie u neslyšících dětí nastává po pátém roce.
A. Kolísání hlasové výšky a síly hlasu.
B. Drsné, nízké, nezvučné, křiklavé nebo tlačené zabarvení hlasu.
C. Hlasité, hlučné a neplynulé dýchání.
D. Namáhavá výslovnost s přehnanou silou a prodlouženou artikulací jednotlivých hlásek.
Vysvětlení: Podle studijních materiálů je audiogenní dysfonie charakterizována jako kolísání hlasové výšky a síly hlasu. Ostatní možnosti popisují jiné aspekty řeči a hlasu narušené sluchovým postižením, avšak ne konkrétně audiogenní dysfonii.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Fonační dráhy jsou popsány jako cvičení, kdy se nakreslí cestička, po které dítě vede ruku a po celou dobu vydává hlas (např. aaa/mmm).
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že řečová regrese může nastat u malých ohluchlých dětí, pokud jejich řeč nebyla dostatečně fixována a pohybovala se v nepříznivých podmínkách. Naopak jedinci, kteří ztratili sluch v době, kdy již měli mluvenou řeč osvojenou a fixovanou, mají nespornou výhodu jazykové znalosti a vytvořené řečové stereotypy. Proto u nich k řečové regresi nedochází vždy.
A. Zaměření na měkký hlasový začátek.
B. Správné postavení hlasu.
C. Zlepšení diskriminace sluchových vjemů.
D. Nácvik foukání do brčka.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že fonační cvičení zahrnují „měkký hlasový začátek“ a „postavení hlasu“. Zlepšení diskriminace sluchových vjemů souvisí se sluchovým vnímáním a nácvik foukání do brčka s dechovými cvičeními.