Podcast na Voltaire - Candide aneb Optimismus

Voltaire – Candide aneb Optimismus | Rozbor díla

Podcast

Analýza díla: Candide0:00 / 5:21
0:001:00 zbývá
AdélaVětšina lidí si myslí, že filozofický román musí být strašně nudná a suchá kniha plná pouček. Ale co kdybych vám řekla, že Voltaireův Candide je ve skutečnosti spíš šílená road movie plná katastrof, vražd a černého humoru?
AdamPřesně tak! Je to jedna velká jízda, kde se střídá jedna pohroma za druhou. Rozhodně to není žádné klidné filozofování u krbu. Je to jedna z nejzábavnějších satir, co kdy vznikla.
Kapitoly

Analýza díla: Candide

Délka: 5 minut

Kapitoly

Mýtus o nudné filozofii

Všechno je špatně

Cesta plná katastrof

Eldorado a konečné prozření

Kompozice díla

Autor a doba

Závěrečné shrnutí

Přepis

Adéla: Většina lidí si myslí, že filozofický román musí být strašně nudná a suchá kniha plná pouček. Ale co kdybych vám řekla, že Voltaireův Candide je ve skutečnosti spíš šílená road movie plná katastrof, vražd a černého humoru?

Adam: Přesně tak! Je to jedna velká jízda, kde se střídá jedna pohroma za druhou. Rozhodně to není žádné klidné filozofování u krbu. Je to jedna z nejzábavnějších satir, co kdy vznikla.

Adéla: Posloucháte Studyfi Podcast. Tak Adame, pojďme na to. Co je tedy hlavní myšlenkou Candida?

Adam: Voltaire si tu bere na paškál hlavně přehnaný optimismus, který tehdy razil filozof Leibniz. Jeho myšlenku, že žijeme v „nejlepším z možných světů“, Voltaire naprosto rozcupuje. Ukazuje, že svět je naopak plný zla, útlaku a hlouposti, ať už ze strany církve, šlechty nebo i samotné přírody.

Adéla: Takže hlavní hrdina to asi nebude mít jednoduché, že?

Adam: To teda ani náhodou. Hlavní postava, Candide, je na začátku naivní a morálně čistý mladík. Jeho učitel, mistr Panglos, mu neustále vtlouká do hlavy, že všechno je zařízeno tím nejlepším způsobem. I když se dějí hrozné věci, Panglos pro to vždycky najde nějaké absurdní optimistické vysvětlení.

Adéla: A co odstartuje Candidovu cestu? Předpokládám, že ne jen touha po poznání.

Adam: Vůbec ne. Je vyhnán ze zámku, protože se odvážil políbit baronovu dceru, krásnou Kunigundu. A tím začíná jeho neuvěřitelná pouť. Hned ho naverbují do armády, zažije hrůzy války, ztroskotání lodi a dokonce i ničivé zemětřesení v Lisabonu.

Adéla: A co se stane s jeho láskou Kunigundou?

Adam: Dozví se, že její rodina byla vyvražděna a zámek zničen. Jenže pak ji úplnou náhodou znovu potká! Přežila, ale stala se z ní sexuální otrokyně dvou vlivných mužů. Candide je v afektu oba zabije a musí s ní a její služkou prchnout.

Adéla: Zní to, jako by se řítil z jednoho problému do druhého. Našel vůbec někde klid?

Adam: Na chvíli ano. Uteče do bájného Eldoráda, což je dokonalá utopická země. Neexistuje tu žádné zlo, lidé jsou šťastní, bohatí a žijí v harmonii. Ale i odtud Candide odejde.

Adéla: Proč? To zní jako ideální místo!

Adam: Protože je to nuda! Když je všechno perfektní, není už co zlepšovat a život se stává monotónním. Nakonec, po mnoha dalších peripetiích, najde Kunigundu v Cařihradě. Musí ji vykoupit z otroctví a zjistí, že kvůli všem útrapám příšerně zohyzdněla.

Adéla: A co udělá?

Adam: I přesto si ji vezme. Koupí malý statek, kde se všichni společně usadí. A dojdou k závěru, že smysl života není ve filozofování, ale v práci. Jak říká slavná poslední věta: „Musíme obdělávat svou zahradu.“

Adéla: A to nás plynule přivádí k našemu poslednímu dnešnímu tématu. Analýza literárního díla. Adame, pojďme si na konkrétním příkladu ukázat, jak na to.

Adam: Skvělý nápad. Řekněme, že máme dílo o 30 kapitolách, vyprávěné chronologicky v er-formě. To je základ. Ale tady je ta zajímavost… má rámcovou kompozici.

Adéla: Rámcová kompozice? Co to přesně znamená?

Adam: Představ si to takhle. V první kapitole se potkají klíčové postavy. Pak je osud na dlouho rozdělí a znovu se setkají až v poslední kapitole. Jejich příběh tak 'orámuje' celé vyprávění.

Adéla: To je chytré. A co čas a prostor? Dejme tomu 18. století, Německo. Kdo by to tak mohl napsat?

Adam: To nás vede k autorovi. Třeba François-Marie Arouet, kterého všichni známe jako Voltaira. Byl to filozof, dramatik a hlavně velký rebel své doby.

Adéla: Takže se nebál kritiky?

Adam: Vůbec ne. Otevřeně kritizoval náboženství, monarchii i bezpráví. Byl to zkrátka muž osvícenství se vším všudy.

Adéla: A jazyk jeho děl tomu odpovídá? Plný ironie?

Adam: Naprosto. Spisovný jazyk, ale prošpikovaný ironií a přímou řečí, aby myšlenky zasáhly co nejvíc lidí.

Adéla: Perfektní. A tím jsme, myslím, probrali pro dnešek všechno. Děkuji, Adame, za skvělé postřehy.

Adam: I já děkuji, Adélo. Bylo to fajn.

Adéla: Takže, abychom to shrnuli... prošli jsme si dneska několik klíčových témat a doufáme, že vám naše tipy usnadní studium. Moc děkujeme, že jste poslouchali Studyfi Podcast.

Adam: Mějte se krásně. Učte se chytře, ne tvrdě. A zase příště na slyšenou!