Podcast na Účtování cizích měn a intrakomunitárních transakcí

Kapitoly

Nová éra s funkční měnou

Jak přepočítat cizí měnu?

Záhada kurzových rozdílů

Co s fakturami na konci roku?

DPH v EU

Princip Reverse-Charge

Účtování a shrnutí

Přepis

Lukáš: Počkat, takže od roku 2024 už si firma může vést účetnictví rovnou v eurech? To je neuvěřitelné!

Natálie: Přesně tak, Lukáši! A nejen v eurech, ale i v amerických dolarech nebo britských librách. Je to velká věc, která spoustě firem zjednoduší život.

Lukáš: Super! Vítejte zpátky u Studyfi Podcast. Dnes se s Natálií ponoříme do světa cizích měn v účetnictví.

Natálie: Téhle novince se říká „funkční měna“. Firmy, které mají většinu transakcí třeba v eurech, si ho můžou zvolit a úplně se tak zbaví většiny starostí s kurzovými rozdíly.

Lukáš: Dobře, ale co ty firmy, které zůstanou u korun? Jak přepočítávají faktury třeba z Německa?

Natálie: Mají na výběr ze tří hlavních možností. Ta nejběžnější je denní kurz České národní banky. Prostě vezmeš kurz platný v den, kdy faktura vznikla.

Lukáš: A když je víkend nebo svátek a ČNB kurz nevyhlásí?

Natálie: Pak použiješ ten poslední platný, tedy většinou z pátku. Jednoduché. Druhou možností je pevný kurz.

Lukáš: Pevný kurz? To jako že si jeden kurz nastavím na celý rok?

Natálie: Téměř. Můžeš si ho nastavit třeba na měsíc nebo týden. Nesmí to být ale déle než jedno účetní období. Je to takové zjednodušení, abys nemusela každý den hledat nový kurz.

Lukáš: A ta třetí možnost? Asi něco s bankou, že?

Natálie: Přesně. Kurz tvé banky. Ten se používá hlavně při samotných platbách. Banka má jiné kurzy pro nákup a prodej, a taky pro hotovost – valuty – a pro bezhotovostní převody, tedy devizy.

Lukáš: Jasně. A tady se dostáváme k těm slavným kurzovým rozdílům, že? Vystavím fakturu při kurzu 25 korun za euro a zákazník ji zaplatí, když je kurz 24,50.

Natálie: Přesně. A ten půlkorunový rozdíl na každém euru je kurzová ztráta. Zaúčtuješ ji na účet 563.

Lukáš: A kdyby kurz stoupl na 25,50, tak bych měl radost, protože by to byl kurzový zisk na účtu 663.

Natálie: Přesně tak! To je kouzlo uzavřených operací – tedy když je faktura zaplacená a případ je uzavřený.

Lukáš: Ale co když mi na konci roku zůstanou na stole neuhrazené faktury v cizí měně?

Natálie: Výborná otázka. Tady mluvíme o neuzavřených operacích. K poslednímu dni účetního období musíš všechny tyhle neuhrazené pohledávky a závazky přepočítat aktuálním kurzem ČNB k 31. prosinci.

Lukáš: Takže i když mi nikdo nic nezaplatil, tak mi může vzniknout zisk nebo ztráta? Jen tak, na papíře?

Natálie: Ano. Je to kvůli věrnému zobrazení skutečnosti. Tvoje pohledávka má k danému dni prostě jinou hodnotu v korunách. Tenhle rozdíl zaúčtuješ opět jako kurzový zisk nebo ztrátu.

Lukáš: Aha, takže vlastně aktualizuju hodnotu majetku a závazků. Chápu. Zní to logicky.

Natálie: Přesně tak. A co je důležité, tenhle „papírový“ zisk nebo ztráta je normálně daňově uznatelný. Takže na to pozor.

Lukáš: A co když do hry vstoupí DPH, hlavně u obchodů v rámci Evropské unie? To už zní složitěji.

Natálie: Vůbec ne. Mluvíme o intrakomunitárních dodávkách. Je to vlastně docela elegantní systém.

Lukáš: Elegantní účetnictví? To chci vidět!

Natálie: Jde o dodávky mezi dvěma plátci DPH v různých státech EU. Klíčové je, že oba musí být plátci.

Lukáš: A jak si ověřím, že můj partner v Německu je opravdu plátce?

Natálie: Na to existuje skvělý nástroj, evropský systém VIES. Zadáte DIČ a hned víte. Ten výpis si pak přiložíš k faktuře.

Lukáš: Dobře, takže partnera mám ověřeného. Co dál? Prodávám mu službu bez DPH?

Natálie: Přesně tak! Vystavíš fakturu bez daně. Zodpovědnost za DPH se totiž přenese na kupujícího. Tomu se říká reverse-charge.

Lukáš: Aha, přenesení daňové povinnosti. Takže on si tu daň sám vypočítá, přizná a rovnou i nárokuje odpočet?

Natálie: Přesně! Pro stát je to nula od nuly, ale má dokonalý přehled. V Česku pak tyhle obchody vykazuješ v souhrnném a kontrolním hlášení.

Lukáš: A účetně? Jak to vypadá?

Natálie: U poskytnutí služby do EU účtuješ klasicky 311 na Má dáti a 602 na Dal. U nákupu služby z EU je to 518 proti 321.

Lukáš: A to samotné DPH?

Natálie: Tam si to zaúčtuješ interně. Třeba 349 proti 343 jako přiznání daně, a hned obráceně 343 proti 349 jako nárok na odpočet. Krása, co?

Lukáš: Je v tom určitá symetrie. Takže, abychom to shrnuli. U cizích měn přeceňujeme k datu platby a k rozvahovému dni. A v rámci EU mezi plátci funguje reverse-charge.

Natálie: Perfektní shrnutí! Myslím, že pro dnešek jsme toho probrali opravdu hodně. Děkuji za skvělé otázky.

Lukáš: Já děkuju tobě, Natálie, za trpělivost. A vám, milí posluchači, děkujeme za pozornost a těšíme se u dalšího dílu Studyfi Podcastu. Na slyšenou!

Natálie: Na slyšenou!