Podcast na Typologie učebnic a didaktické pomůcky

Kapitoly

Úvod do světa učebnic

Teorie a funkce

Anatomie a zrod učebnice

Historie a současnost učebnic

Srovnání konkrétních učebnic

Jak se staví hodina

Speciální pomůcky a materiály

Závěr a shrnutí

Přepis

Matěj: Vsadím se, že když teď sáhnete do batohu, většina z vás tam najde učebnici třeba od Frause, Nové školy nebo Prodosu. Denně je používáme, ale napadlo vás někdy, co všechno se za takovou obyčejnou učebnicí skrývá?

Eliška: Přesně tak. Není to jen pár stránek papíru. Je za tím celá věda. A my se na ni dnes podíváme.

Matěj: Skvěle! Posloucháte Studyfi Podcast, jdeme na to. Eliško, začněme úplně od základů. Učebnice, cvičebnice, pracovní sešit… Jaký je v tom vlastně rozdíl?

Eliška: Dobrá otázka. Učebnice je základ – má výklad, příklady, poučky, prostě všechno. Cvičebnice, jak název napovídá, je hlavně na procvičování, výklad v ní skoro není. A pracovní sešit je takový doplněk, kam si žáci rovnou píšou odpovědi, často třeba ve škole.

Matěj: Chápu. Ale upřímně, spousta dnešních učebnic mi přijde spíš jako cvičebnice. Je v nich hlavně spousta úkolů.

Eliška: Máš naprostou pravdu. Je to současný trend. Učitelé z nich často jen vybírají cvičení a definice se stejně učí nazpaměť zvlášť. V podstatě se ty hranice trochu stírají.

Matěj: Takže za tím vším existuje nějaká teorie? Někdo to musel vymyslet, jak má taková učebnice vypadat.

Eliška: Přesně tak. V Česku je klíčovou postavou Jan Průcha. Ten říká, že na učebnici se můžeme dívat ze tří různých úhlů. Zaprvé jako na součást vzdělávacího plánu, zadruhé jako na pomůcku pro učitele i žáka, a zatřetí prostě jako na specifický text vytvořený pro výuku.

Matěj: To dává smysl. A jaké má tedy hlavní úkoly? K čemu vlastně je, kromě toho, že je těžká v batohu?

Eliška: No, kromě zátěžového tréninku má hlavně tři funkce podle Průchy. První je prezentace učiva – prostě ti předá informace. Druhá je řízení učení – navádí tě, jak se učit, jaké úkoly dělat. A třetí je organizační, což jsou věci jako obsah nebo rejstřík, abys v knize nezabloudil.

Matěj: Fajn. A z čeho se taková ideální učebnice skládá? Co v ní nesmí chybět?

Eliška: Základem, takovou páteří, je výkladový text. K tomu se pak přidávají další prvky – příklady, poučky k zapamatování, shrnutí, otázky... Nesmíme zapomenout ani na obrázky a grafiku, které mají nejen ilustrační, ale i didaktickou funkci.

Matěj: A samozřejmě obsah a rejstřík, abych se v tom vyznal. A teď to nejzajímavější. Jak dlouho trvá, než taková učebnice vůbec vznikne?

Eliška: Připrav se, není to žádná rychlovka. Celý proces od nápadu po tisk trvá minimálně dva roky! A to nejdůležitější – každá učebnice musí projít schvalovacím řízením na ministerstvu školství.

Matěj: Počkat, takže ministerstvo kontroluje každou učebnici?

Eliška: Ano. Pokud projde, dostane takzvanou schvalovací doložku. Ta zaručuje, že je v souladu se vzdělávacími programy, a platí šest let. Takže to, co máte v lavici, prošlo opravdu důkladnou kontrolou.

Matěj: Šest let... to je docela dlouhá doba. Vlastně mě napadá, zkoumal někdo učebnice i dřív? Třeba za první republiky?

Eliška: Jasně! Už ve dvacátých letech se tomu věnoval třeba Václav Příhoda. Ten zkoumal slovní zásobu dětí. A později zase Jan Průcha, toho si možná někteří pamatují.

Matěj: A co dnes? Řeší se spíš... no, jestli tablet, nebo papír, ne?

Eliška: Přesně tak. Elektronické jsou super na interaktivitu a multimédia, ale klasická knížka má taky něco do sebe. Nepotřebuješ nabíječku a můžeš si v ní čmárat.

Matěj: Dobře, takže když si učitel vybírá, podle čeho se rozhoduje? Má nějaké favority?

Eliška: Určitě. Musí posoudit obsah, grafiku, typy cvičení... a pak si vybrat. Vezměme si třeba tři populární řady pro češtinu na prvním stupni.

Matěj: Sem s nimi. Které to jsou?

Eliška: Tak třeba učebnice od SPN skvěle propojují jazyk se slohem. Pak máme FRAUS, ty jsou hodně zaměřené na funkční gramotnost a čtení s porozuměním. Jsou fakt fajn.

Matěj: A ta třetí?

Eliška: Nová škola Brno. Ta má spoustu cvičení, básniček a her, ale... občas v ní najdeš i nějakou tu chybku. Třeba špatně vysvětlenou spodobu znělosti u slova 'ředkvičky'.

Matěj: Aha, takže pozor na ředkvičky!

Eliška: Přesně tak. Učitel musí být vždycky ve střehu.

Matěj: A jak se pak s takovou učebnicí pracuje v hodině? Má to nějakou pevnou strukturu?

Eliška: Většinou ano. Nejčastější je asi model E-U-R. Tedy evokace, uvědomění a reflexe. Nebo takzvaná smíšená hodina s přesným časovým plánem.

Matěj: Evokace... to zní skoro jako vyvolávání duchů.

Eliška: To ne, spíš vyvolávání myšlenek. Většina učebnic ale stejně jede podle klasické struktury, jak ji popsal Průcha. Začíná se výchozím textem, pak se určí jev, který se bude zkoumat, následuje pravidlo, příklady a nakonec cvičení.

Matěj: Aha, takže text, pravidlo, cvičení. To dává smysl, to znám.

Eliška: Přesně. Ale někdy jen učebnice nestačí. Proto máme speciální didaktické pomůcky.

Matěj: To jsou ty kartičky s abecedou a tak?

Eliška: Ty taky. Ale hlavně pomůcky pro žáky, kteří mají nějaké potíže. Třeba s motorikou, vnímáním nebo komunikací.

Matěj: Takže cílem je pomoct jim překonat nějaký deficit a zapojit se?

Eliška: Přesně tak. Snížit jejich závislost na pomoci ostatních a dát jim šanci na úspěch. A pak jsou tu ještě materiály, které si tvoří učitelé nebo i žáci sami.

Matěj: Jako pracovní listy nebo lapbooky?

Eliška: Ano. Tam je důležité mít jasný cíl, přiměřený rozsah a hlavně... naprosto srozumitelné zadání. Třířádkové zadání pro druháka prostě nefunguje.

Matěj: To chápu. Uf, to bylo hodně informací najednou.

Eliška: Bylo. Ale klíčové je si pamatovat, že učebnice není jen 'nějaká knížka'. Je to promyšlený nástroj, který prošel schválením a má jasnou strukturu. A vedle ní existuje spousta dalších pomůcek, které pomáhají učit se efektivně.

Matěj: Takže až příště otevřu učebnici, budu si pamatovat, že za ní jsou minimálně dva roky práce a razítko od ministerstva. Eliško, moc děkuju, že jsi nám to dneska všechno přiblížila.

Eliška: Já děkuju za pozvání. Bylo to fajn.

Matěj: To rozhodně. Tak to byl pro dnešek Studyfi Podcast. Mějte se hezky a u dalšího dílu zase na slyšenou!