Podcast na Strategické řízení a analýza prostředí

Kapitoly

Úvod do strategického řízení

Vnější svět a jeho vlivy

Co se děje uvnitř firmy

Kde brát informace

Svět bez hranic

Jak to funguje v praxi

Pozor na kulturní rozdíly

Výměna informací

Jak zmapovat zdroje

Závěrečné shrnutí

Přepis

Jakub: Představ si, že sedíš u maturity. Vytáhneš si otázku... Strategické řízení podniku. Co teď? Panika? Vůbec ne. Protože za pár minut budeš přesně vědět, jak na tuhle otázku získat jedničku.

Lucie: Přesně tak. Ukážeme vám, jak jednoduše rozložit něco, co zní složitě, na pár jasných a logických bodů. Zůstaňte s námi.

Jakub: Posloucháte Studyfi Podcast.

Lucie: Takže, strategické řízení. Jakube, co si pod tím představíš jako první?

Jakub: Nějaký velký plán. Dlouhodobý. Jako když stavíš hrad z Lega – musíš vědět, jak bude vypadat na konci, jinak ti zbyde jen hromada kostiček.

Lucie: To je skvělé přirovnání! A je to přesně ono. Podnik je takový otevřený systém, který musí neustále reagovat na to, co se děje uvnitř i venku. A strategické řízení je ten plánek k tomu hradu.

Jakub: Dobře, začněme tedy tím, co je venku. Jaké vnější podmínky musí firma sledovat?

Lucie: Dělíme je na několik úrovní. Zaprvé jsou tu ty celosvětové. Tomu se říká globalizace. Trhy jsou propojené, kapitál i zboží se hýbou rychleji než kdy dřív.

Jakub: Což může být super, protože máš víc příležitostí, ale taky riskantní. Když se stane krize na druhém konci světa, pocítíš to i ty.

Lucie: Přesně. A pak je tu národní nebo regionální úroveň. To je prostředí, které firmu ovlivňuje nejvíc. Tady se používá taková šikovná pomůcka... PEST analýza.

Jakub: PEST? Jako škůdce?

Lucie: Skoro. Je to zkratka pro čtyři klíčové oblasti: Politické, Ekonomické, Sociální a Technologické vlivy. Musíš prostě sledovat, co se děje v politice, jak se vyvíjí ekonomika, co chtějí lidi a jaké jsou nové technologie.

Jakub: Fajn, vnější svět máme. Ale co se děje uvnitř firmy? Tam to přece taky není vždycky zalité sluncem.

Lucie: To rozhodně ne. A tady rozlišujeme dvě kategorie vlivů. Takzvané 'hard' a 'soft' faktory.

Jakub: Zní to jako hardware a software. To mi dává smysl!

Lucie: Je to skvělá analogie! 'Hard' faktory jsou ty tvrdé, měřitelné věci. Peníze na účtě, počet strojů, zásoby na skladě... prostě všechno, co můžeš dát do excelové tabulky.

Jakub: Jasně. A 'soft' faktory jsou tedy ten software, co se občas buguje?

Lucie: Přesně tak! To jsou ty měkké, těžko uchopitelné věci. Třeba firemní kultura, jak se k sobě zaměstnanci chovají, jaký je styl řízení, jak se jedná se zákazníky.

Jakub: Takže to, proč v jedné firmě všichni táhnou za jeden provaz a v druhé nikdo ani nedoplní vodu do kávovaru...

Lucie: To je dokonalý příklad! Těžko to změříš, ale má to obrovský dopad na úspěch. A právě na tohle se zkoušející u maturity často ptají, protože to ukazuje hlubší pochopení.

Jakub: Dobře, takže manažer musí sledovat spoustu věcí. Kde na to všechno bere informace?

Lucie: Zdroje dělíme na primární a sekundární. Primární jsou ty, které si firma zjišťuje sama. Udělá si třeba vlastní průzkum trhu nebo testování produktu.

Jakub: A sekundární?

Lucie: To jsou informace, které už někdo zpracoval. Třeba statistiky z Českého statistického úřadu, odborné články, výroční zprávy konkurence... Jsou snadno dostupné, ale nemusí být zadarmo.

Jakub: A ještě se dělí na vnitřní a vnější, že?

Lucie: Ano. Vnitřní zdroje jsou data z firmy – prodeje, náklady, reporty. Vnější jsou všechna ta data z okolí, o kterých jsme se bavily. Klíčem k úspěchu je umět všechny tyhle informace správně zkombinovat a použít.

Jakub: Super. Takže to máme. Vnější vlivy, vnitřní faktory a informační zdroje. To zní jako solidní základ pro tu maturitní otázku. Pojďme se teď podívat na další téma...

Lucie: Přesně tak. A když už chápeme vnější vlivy, ten největší je dneska globalizace a mezinárodní obchod. To je téma, které se u maturity objevuje opravdu často.

Jakub: Globalizace. To je slovo, které slyšíme všude. Co si pod tím ale mám konkrétně představit? Není to pro firmu jen nějaký abstraktní pojem?

Lucie: Vůbec ne. Představ si to tak, že svět se neustále propojuje. Vzniká jeden obrovský mezinárodní finanční systém, kde peníze a kapitál tečou přes hranice během vteřiny. To pak samozřejmě ovlivňuje i politiku jednotlivých států.

Jakub: A taky technologie, že? Informace se díky internetu šíří prakticky okamžitě.

Lucie: Přesně. A to nutí firmy neustále inovovat, aby udržely krok. Navíc výroba už dávno není vázaná na jednu jedinou zemi. To je klíčový posun.

Jakub: Takže ten smartphone, co mám v kapse... ten je vlastně dokonalým produktem globalizace?

Lucie: Perfektní příklad! Součástky jsou z Tchaj-wanu, sestavuje se to v Číně, software vyvíjí v Americe a prodává se po celém světě. To je mezinárodní výroba v praxi.

Jakub: A co ty obří firmy, ty nadnárodní korporace? Ty z tohohle propojování asi těží úplně nejvíc.

Lucie: Jasně. Neustále hledají po celém světě, kde je nejvýhodnější vyrábět, kde jsou nižší daně nebo levnější pracovní síla. Flexibilně přesouvají továrny i kapitál. To má obrovský dopad na ekonomiku jednotlivých států.

Jakub: A často taky na životní prostředí, bohužel.

Lucie: To je ta odvrácená strana mince. Naštěstí ale roste i tlak na ekologii a omezování negativních vlivů, jako jsou emise. I ochrana přírody se stává globálním tématem.

Jakub: Dobře. Takže svět je propojený byznysem a technologiemi. Je ještě něco dalšího, na co si dát v mezinárodním obchodě velký pozor?

Lucie: Rozhodně. A je to něco, co se strašně často podceňuje – kulturní rozdíly.

Jakub: Myslíš jakože se někde jinak zdraví nebo jí příborem?

Lucie: Třeba. Ale jde to mnohem, mnohem hlouběji. Každá národní kultura má jiné zvyky, jiné hodnoty, jiný styl komunikace. Úplně jinak se vyjednává v Japonsku a jinak v Americe. I taková drobnost jako podání ruky nebo příliš hlasitý projev může úplně zkazit obchod.

Jakub: Takže můžu přijít o milionový deal jen kvůli tomu, že nevím, jak správně nabídnout a přijmout čaj?

Lucie: V extrémním případě vlastně ano! Znalost kulturních zvyklostí je naprosto klíčová. A to platí nejen při jednání v zahraničí, ale i uvnitř firmy, pokud máš zaměstnance z různých zemí.

Jakub: To dává smysl. Takže heslo je: mysli globálně, ale jednej lokálně.

Lucie: Přesně jsi to vystihl. A když teď rozumíme globálním a kulturním vlivům, pojďme se podívat, jak to celé ovlivňuje konkrétní podmínky u nás, tedy na národní a regionální úrovni.

Jakub: Dobře, takže když se přesuneme z té globální úrovně na tu naši, firemní... jak to souvisí s informacemi? Co je to vlastně ten informační management?

Lucie: Skvělá otázka, Jakube. V podstatě jde o to, jak firma sbírá, spravuje a hlavně využívá informace ke svému prospěchu. Začněme u něčeho, čemu říkáme směnné informační zdroje.

Jakub: To zní jako z nějaké fantasy hry. Výměna magických svitků?

Lucie: Skoro! Představ si to jako dohodu mezi firmami. Obě si vymění nějaké citlivé, ale strategicky důležité informace, aby obě získaly výhodu. Je to vlastně taková oboustranně výhodná spolupráce.

Jakub: Aha, takže nejde jen o špionáž u konkurence, ale i o spolupráci. A co ty informace uvnitř firmy?

Lucie: Přesně tak. Uvnitř firmy je potřeba si udělat takovou inventuru. Musíš vědět, jak si stojíš v porovnání s ostatními, třeba pomocí benchmarkingu. A pak zmapovat zdroje.

Jakub: Takže kdo co ví?

Lucie: Přesně. Kdo jsou klíčoví lidé, jaké máme interní a externí zdroje... třeba noviny, internet, školení. Musíme znát informační toky od zákazníků, dodavatelů a ano, i od konkurence.

Jakub: A k čemu to všechno vede?

Lucie: K pokladu! K novým produktům, patentům, službám. K celému intelektuálnímu kapitálu. A samozřejmě to znamená i investice – do lidí a do technologií.

Jakub: Takže nestačí jen sbírat data. Musíme je chápat, strategicky sdílet a hlavně... poslouchat zpětnou vazbu, že?

Lucie: To je naprosto klíčové. Bez zpětné vazby jen hádáš. Nevíš, jestli tvá rozhodnutí měla správný dopad. Je to ten nejdůležitější informační tok ze všech.

Jakub: Děkuji ti, Lucie, za další skvělé rady. Dnes jsme probrali opravdu hodně, od globálních vlivů až po interní management informací.

Lucie: Já děkuji za pozvání. A pamatujte, znalosti jsou vaše největší konkurenční výhoda.

Jakub: Přesně tak. Tak se mějte hezky, přátelé, a slyšíme se zase příště u Studyfi Podcastu.

Lucie: Na slyšenou!