Stephen King - Zelená Míle

Podcast

Stephen King: Mistr hororu a lidských příběhů0:00 / 11:42

0:001:00 zbývá

1x

Stephen Kingův román Zelená míle z roku 1996 je sci-fi s hororovými prvky, který se odehrává v cele smrti a zkoumá nespravedlnost, lidskost a nadpřirozené schopnosti. Dílo kritizuje systém trestu smrti a předsudky, ukazujíc, že dobro a zlo nelze vždy posuzovat podle vnějšího vzhledu či právního systému.

Rychlý přehled

Literární druh	epika (próza)
Žánr	sci-fi román s hororovými prvky
Literární směr	neuvedeno
Časoprostor	USA, Louisiana, věznice Cold Mountain (blok E), rok 1932; rámcově domov Georgia Pines
Kompozice	Retrospektivní vyprávění stárnoucího Paula Edgecombeho; 6 částí s podkapitolami.
Vypravěč	Paul Edgecombe, ich-forma, personální mód.
Hlavní postavy	Paul Edgecombe, John Coffey, Percy Wetmore, William Wharton, Eduard Delacroix, pan Cinkal.
Téma	Nespravedlnost, trest smrti, lidskost tváří v tvář krutosti, morální dilemata.
Motivy	Nespravedlnost, léčitelství, myš, vrazi, mrtvé holčičky, brutalita, elektrické křeslo, nadpřirozené schopnosti.

Úvod

Zelená míle je sci-fi román s hororovými prvky od Stephena Kinga, který vypráví o osudech dozorců a vězňů v cele smrti. Klade si otázky o nespravedlnosti, lidskosti a nadpřirozených schopnostech, které mohou změnit vnímání dobra a zla.

Dílo vzniklo v polovině autorovy tvorby a stalo se proslulým i díky svému filmovému zpracování. Tento rozbor nabízí hlubší pohled na jeho strukturu, hlavní myšlenky a postavy, které formují dojemný a zároveň drsný příběh.

Literární druh a žánr

Zelená míle je literárně řazena do epiky, konkrétně do žánru prózy.

Jedná se o sci-fi román s hororovými prvky. Přestože se odehrává v realistickém vězeňském prostředí, obsahuje silné nadpřirozené aspekty, které ho posouvají za hranice běžného dramatu. Dílo je také často vnímáno jako alegorie na téma spravedlnosti a předsudků, s prvky sociální kritiky.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavní téma díla je nespravedlnost a její dopady, lidskost tváří v tvář krutosti a otázky trestu smrti.

Hlavní myšlenka / poselství, které autor chce sdělit, spočívá v tom, že skutečné dobro a zlo nelze vždy posuzovat podle vnějšího vzhledu nebo právního systému. Zdůrazňuje předsudky a morální dilemata, kterým čelí jedinci i společnost.

Záměr autora byl pravděpodobně kritizovat systém trestu smrti a jeho potenciální zneužívání, poukázat na rasismus a upozornit na tenkou hranici mezi spravedlností a krutostí. Autor reaguje na lidskou schopnost soucitu i zla.

Klíčové motivy:

• Nespravedlnost: Odsouzení nevinného Johna Coffeyho.
• Léčitelství: Coffeyho nadpřirozené schopnosti uzdravovat.
• Myš: Symbol nevinnosti, přátelství a malých zázraků (pan Cinkal).
• Vrazi: Kontrast mezi zdánlivými a skutečnými pachateli.
• Mrtvé holčičky: Klíčová událost, která spouští celý děj a odhaluje zvrácenost zločinu.
• Nemoci: Fyzické utrpení (Paulova infekce, Mellindin nádor) jako projev vnitřního zla nebo slabosti.
• Brutalita: Vězeňské prostředí, popravy, chování některých dozorců.
• Vězeňská služba: Morální dilemata a etické hranice dozorců.
• Elektrické křeslo: Symbol trestu smrti a definitivní nespravedlnosti.
• Nadřazenost: Mocenská pozice dozorců a její zneužívání Percym.
• Láska: Láska mezi Paulem a Janice, později s Elaine, nebo péče Delacroixe o myšáka.
• Obr: Fyzický vzhled Johna Coffeyho, který klame jeho dobrotu.
• Nadpřirozené schopnosti: Coffeyho dar jako boží zásah nebo nepochopitelný jev.

Kompozice

Dílo je členěno do šesti částí s podkapitolami, které jsou uvozeny úvodem a předmluvou a zakončeny autorovým doslovem. Jednotlivé části nesou názvy jako „Dvě mrtvé holčičky“, „Myš na míli“, „Coffeyho ruce“, „Mizerná smrt Eduarda Delacroixe“, „Noční výprava“ a „Coffey na míli“.

Vyprávění je postaveno na retrospektivě. Hlavní děj se odehrává v roce 1932 ve věznici Cold Mountain, blok E, a je vyprávěn z pohledu stárnoucího Paula Edgecombeho, který v domě s pečovatelskou službou Georgia Pines sepisuje své vzpomínky.

Mezi zvláštní kompoziční prvky patří prolínání časových rovin a detailní popisy vězeňského života, které dodávají příběhu autenticitu a tíhu. Příběh má uzavřený konec, co se týče Coffeyho osudu, ale Paulovo vyprávění v závěru naznačuje trvalé důsledky událostí na jeho vlastní život.

Časoprostor

Děj se primárně odehrává v USA, konkrétně ve státě Louisiana (byť zdroj uvádí obecně USA, Cold Mountain je v Louisianě), ve věznici Cold Mountain, na bloku E. Tento blok je přezdíván „Zelená míle“ kvůli zelenému linoleu na cestě k elektrickému křeslu.

Primární děj se situuje do roku 1932, do období Velké hospodářské krize, což podtrhuje tíživou atmosféru. Rámcový příběh se pak odehrává v Paulově stáří, v domě s pečovatelskou službou Georgia Pines, což přidává do vyprávění melancholický a reflexivní tón.

Prostředí věznice smrti má pro děj a atmosféru klíčový význam. Je to místo, kde se střetává dobro a zlo, naděje a beznaděj, a kde se lidská morálka ocitá pod největším tlakem. Kontrast mezi krutým vězením a klidným prostředím domova s pečovatelskou službou zesiluje Paulovy vzpomínky a jejich dopad.

Jazyk a vypravěč

Vypravěčem je Paul Edgecombe, a to v ich-formě a personálním módu. Vypráví příběh z pohledu stárnoucího muže, který vzpomíná na události z mládí, což dodává vyprávění osobní a introspektivní tón.

Jazykový styl je kombinací spisovného jazyka s hovorovými výrazy, které odpovídají vězeňskému prostředí a době. Autor používá vulgarismy a argot (zejména u postavy Williama Whartona) k vykreslení drsnosti prostředí a charakterů. Objevují se i citově zabarvená slova, která vyjadřují emocionální hloubku příběhu, a neutrální či hovorová slova.

Mezi výrazné jazykové prostředky patří:

• Přímá řeč: Častá, rozvíjí dialogy a charakteristiku postav.
• Polopřímá řeč a nepřímá řeč: Umožňují plynulý přechod mezi vyprávěním a promluvami postav.
• Termíny: Specifické pro prostředí, například „zelená míle“ nebo „jiskřidlo“ (elektrické křeslo), které nesou silný symbolický význam.
• Metafory: Například myš „pan Cinkal“ je přezdívána „Willy parníkář“ (podle Mickeyho Mouse), což ukazuje na hravost a lidskost v drsném prostředí.
• Personifikace: Coffeyho schopnost „slyšet výkřiky mrtvých“, což poukazuje na jeho empatickou a nadpřirozenou povahu.

Hlavní postavy

• Paul Edgecombe: Hlavní dozorce bloku E, vypravěč. Je férový, citlivý a soucitný k vězňům. Snaží se přijít na kloub tomu, zda je John Coffey skutečně vinen za vraždu dvojčat Detterickových, a jeho morální kompas ho vede k pochybnostem o systému.
• John Coffey: Obrovský černoch, který je odsouzen za vraždu dvou dívek, ačkoliv je nevinný. Je často zapomnětlivý a ne příliš chytrý, ale má obrovské srdce a neuvěřitelné léčebné nadpřirozené schopnosti. Je ztělesněním nevinnosti a čistoty v drsném světě.
• Percy Wetmore: Arogantní, namyšlený a zbabělý bachař, který se vyžívá v ubližování a zesměšňování vězňů. Je nezodpovědný a své problémy se snaží řešit přes známosti na vyšších pozicích. Záměrně způsobí tragédii při Delacroixově popravě a zašlápne myšáka pana Cinkala.
• William Wharton (alias Divokej Bill): Nevychovaný a lhostejný 19letý mladík, skutečný vrah holčiček. Je sebejistý a neuctívá autority, jeho chování je brutální a nepředvídatelné. Symbolizuje čisté, ničím nemotivované zlo.
• Eduard Delacroix: Vězeň bloku E, odsouzený k smrti. Během pobytu se spřátelí s myšákem panem Cinkalem, kterého si ochočil a naučil cirkusovým kouskům. Skutečně mu na něm záleželo, což ukazuje jeho lidskou stránku.
• Pan Cinkal (myš): Malá, inteligentní myš, kterou si ochočil Delacroix. Stává se symbolem naděje, nevinnosti a také důkazem Coffeyho nadpřirozených schopností, když je jím oživena.

Shrnutí děje

Příběh Zelené míle je vyprávěn jako retrospektiva starého Paula Edgecombeho, který v domě s pečovatelskou službou Georgia Pines sepisuje své vzpomínky na rok 1932, kdy pracoval jako hlavní dozorce bloku E ve věznici Cold Mountain.

Paul se v domově potýká s obtížným pečovatelem Bradem Dolanem, který mu připomíná jeho bývalého kolegu Percyho Wetmoreho. Útočiště nachází u spřízněné duše Elaine Connelyové, které svěřuje své písemné vzpomínky.

V bloku E, kam jsou posíláni vězni na smrt, Paul pracuje s kolegy Deanem, Harrym, Brutem Howellem (Kruťasem) a arogantním Percym. Do bloku jednoho dne zavítá myš, kterou dozorci pojmenují Parníkový Willy, později ji vězeň Delacroix přejmenuje na pana Cinkala. Je velmi inteligentní a stává se maskotem bloku.

Na podzim 1932 je na blok přiveden John Coffey, obrovský černoch odsouzený za znásilnění a vraždu dvojčat Detterickových. Coffey neustále pláče. Paul v té době trpí bolestivou infekcí močového měchýře, které ho John zbaví pouhým dotykem. John z těla vysaje nemoc a vydechne ji v podobě oblaku hmyzu. Tato událost Paula znejistí o Coffeyho vině.

Později je přiveden další vězeň, William Wharton, který hned po příchodu způsobuje potíže a napadá dozorce. Mezitím Percy z čiré zlomyslnosti zašlápne myšáka pana Cinkala. Paul podá mrtvou myš Johnovi a ten ji zázrakem oživí. Paul začíná věřit, že Johnovy schopnosti by mohly pomoci i Mellindě Mooresové, manželce správce věznice, která trpí neoperovatelným nádorem na mozku.

Před popravou Eduarda Delacroixe, kterou smí vykonat Percy, Paul slíbí Halovi Mooreovi, že se bloku E zbaví Percyho. Percy však z nenávisti k Delovi úmyslně použije suchou houbu na elektrické křeslo, čímž Delacroix umírá strašlivou a mučivou smrtí, což šokuje i přítomné svědky.

Dozorci se dohodnou na plánu záchrany Mellindy. Podají Whartonovi prášky na spaní, Percyho zavřou na samotku a odvezou Johna k Mooresovým. Tam John vysaje Mellindinu nemoc, ale místo aby ji vyplivl, nechá ji v sobě. Po návratu John přenese nemoc na Percyho, který se zblázní, zastřelí Whartona a je poslán do ústavu.

Paul si dává dohromady souvislosti a uvědomí si, že skutečným vrahem holčiček je William Wharton. John mu to potvrdí, když se ho Wharton dotkne. Kvůli blížící se popravě a Coffeyho barvě pleti není možné případ znovu otevřít. John Coffey je nespravedlivě popraven, přičemž se s ním všichni dozorci s lítostí rozloučí.

Mnoho let poté Paul s manželkou Janice havarují, a Janice při nehodě zahyne. Paul dává tyto vzpomínky přečíst Elaine. Společně s ní objeví v opuštěné chatce, kam Paul chodil každý den, pana Cinkala, který je stále naživu, ale zjevně stár. Po setkání s arogantním Dolanem myšák zemře a Paul s Elaine ho pohřbí v Georgia Pines, což uzavírá kruh Paulova života a jeho trvalé vzpomínky na Zelenou míli.