Stephen King - Zelená Míle

Úvod

Zelená míle je sci-fi román s hororovými prvky od Stephena Kinga, který vypráví o osudech dozorců a vězňů v cele smrti. Klade si otázky o nespravedlnosti, lidskosti a nadpřirozených schopnostech, které mohou změnit vnímání dobra a zla.

Dílo vzniklo v polovině autorovy tvorby a stalo se proslulým i díky svému filmovému zpracování. Tento rozbor nabízí hlubší pohled na jeho strukturu, hlavní myšlenky a postavy, které formují dojemný a zároveň drsný příběh.

Literární druh a žánr

Zelená míle je literárně řazena do epiky, konkrétně do žánru prózy.

Jedná se o sci-fi román s hororovými prvky. Přestože se odehrává v realistickém vězeňském prostředí, obsahuje silné nadpřirozené aspekty, které ho posouvají za hranice běžného dramatu. Dílo je také často vnímáno jako alegorie na téma spravedlnosti a předsudků, s prvky sociální kritiky.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavní téma díla je nespravedlnost a její dopady, lidskost tváří v tvář krutosti a otázky trestu smrti.

Hlavní myšlenka / poselství, které autor chce sdělit, spočívá v tom, že skutečné dobro a zlo nelze vždy posuzovat podle vnějšího vzhledu nebo právního systému. Zdůrazňuje předsudky a morální dilemata, kterým čelí jedinci i společnost.

Záměr autora byl pravděpodobně kritizovat systém trestu smrti a jeho potenciální zneužívání, poukázat na rasismus a upozornit na tenkou hranici mezi spravedlností a krutostí. Autor reaguje na lidskou schopnost soucitu i zla.

Klíčové motivy:

• Nespravedlnost: Odsouzení nevinného Johna Coffeyho.
• Léčitelství: Coffeyho nadpřirozené schopnosti uzdravovat.
• Myš: Symbol nevinnosti, přátelství a malých zázraků (pan Cinkal).
• Vrazi: Kontrast mezi zdánlivými a skutečnými pachateli.
• Mrtvé holčičky: Klíčová událost, která spouští celý děj a odhaluje zvrácenost zločinu.
• Nemoci: Fyzické utrpení (Paulova infekce, Mellindin nádor) jako projev vnitřního zla nebo slabosti.
• Brutalita: Vězeňské prostředí, popravy, chování některých dozorců.
• Vězeňská služba: Morální dilemata a etické hranice dozorců.
• Elektrické křeslo: Symbol trestu smrti a definitivní nespravedlnosti.
• Nadřazenost: Mocenská pozice dozorců a její zneužívání Percym.
• Láska: Láska mezi Paulem a Janice, později s Elaine, nebo péče Delacroixe o myšáka.
• Obr: Fyzický vzhled Johna Coffeyho, který klame jeho dobrotu.
• Nadpřirozené schopnosti: Coffeyho dar jako boží zásah nebo nepochopitelný jev.

Kompozice

Dílo je členěno do šesti částí s podkapitolami, které jsou uvozeny úvodem a předmluvou a zakončeny autorovým doslovem. Jednotlivé části nesou názvy jako „Dvě mrtvé holčičky“, „Myš na míli“, „Coffeyho ruce“, „Mizerná smrt Eduarda Delacroixe“, „Noční výprava“ a „Coffey na míli“.

Vyprávění je postaveno na retrospektivě. Hlavní děj se odehrává v roce 1932 ve věznici Cold Mountain, blok E, a je vyprávěn z pohledu stárnoucího Paula Edgecombeho, který v domě s pečovatelskou službou Georgia Pines sepisuje své vzpomínky.

Mezi zvláštní kompoziční prvky patří prolínání časových rovin a detailní popisy vězeňského života, které dodávají příběhu autenticitu a tíhu. Příběh má uzavřený konec, co se týče Coffeyho osudu, ale Paulovo vyprávění v závěru naznačuje trvalé důsledky událostí na jeho vlastní život.

Časoprostor

Děj se primárně odehrává v USA, konkrétně ve státě Louisiana (byť zdroj uvádí obecně USA, Cold Mountain je v Louisianě), ve věznici Cold Mountain, na bloku E. Tento blok je přezdíván „Zelená míle“ kvůli zelenému linoleu na cestě k elektrickému křeslu.

Primární děj se situuje do roku 1932, do období Velké hospodářské krize, což podtrhuje tíživou atmosféru. Rámcový příběh se pak odehrává v Paulově stáří, v domě s pečovatelskou službou Georgia Pines, což přidává do vyprávění melancholický a reflexivní tón.

Prostředí věznice smrti má pro děj a atmosféru klíčový význam. Je to místo, kde se střetává dobro a zlo, naděje a beznaděj, a kde se lidská morálka ocitá pod největším tlakem. Kontrast mezi krutým vězením a klidným prostředím domova s pečovatelskou službou zesiluje Paulovy vzpomínky a jejich dopad.

Jazyk a vypravěč

Vypravěčem je Paul Edgecombe, a to v ich-formě a personálním módu. Vypráví příběh z pohledu stárnoucího muže, který vzpomíná na události z mládí, což dodává vyprávění osobní a introspektivní tón.

Jazykový styl je kombinací spisovného jazyka s hovorovými výrazy, které odpovídají vězeňskému prostředí a době. Autor používá vulgarismy a argot (zejména u postavy Williama Whartona) k vykreslení drsnosti prostředí a charakterů. Objevují se i citově zabarvená slova, která vyjadřují emocionální hloubku příběhu, a neutrální či hovorová slova.

Mezi výrazné jazykové prostředky patří:

• Přímá řeč: Častá, rozvíjí dialogy a charakteristiku postav.
• Polopřímá řeč a nepřímá řeč: Umožňují plynulý přechod mezi vyprávěním a promluvami postav.
• Termíny: Specifické pro prostředí, například „zelená míle“ nebo „jiskřidlo“ (elektrické křeslo), které nesou silný symbolický význam.
• Metafory: Například myš „pan Cinkal“ je přezdívána „Willy parníkář“ (podle Mickeyho Mouse), což ukazuje na hravost a lidskost v drsném prostředí.
• Personifikace: Coffeyho schopnost „slyšet výkřiky mrtvých“, což poukazuje na jeho empatickou a nadpřirozenou povahu.

Hlavní postavy

• Paul Edgecombe: Hlavní dozorce bloku E, vypravěč. Je férový, citlivý a soucitný k vězňům. Snaží se přijít na kloub tomu, zda je John Coffey skutečně vinen za vraždu dvojčat Detterickových, a jeho morální kompas ho vede k pochybnostem o systému.
• John Coffey: Obrovský černoch, který je odsouzen za vraždu dvou dívek, ačkoliv je nevinný. Je často zapomnětlivý a ne příliš chytrý, ale má obrovské srdce a neuvěřitelné léčebné nadpřirozené schopnosti. Je ztělesněním nevinnosti a čistoty v drsném světě.
• Percy Wetmore: Arogantní, namyšlený a zbabělý bachař, který se vyžívá v ubližování a zesměšňování vězňů. Je nezodpovědný a své problémy se snaží řešit přes známosti na vyšších pozicích. Záměrně způsobí tragédii při Delacroixově popravě a zašlápne myšáka pana Cinkala.
• William Wharton (alias Divokej Bill): Nevychovaný a lhostejný 19letý mladík, skutečný vrah holčiček. Je sebejistý a neuctívá autority, jeho chování je brutální a nepředvídatelné. Symbolizuje čisté, ničím nemotivované zlo.
• Eduard Delacroix: Vězeň bloku E, odsouzený k smrti. Během pobytu se spřátelí s myšákem panem Cinkalem, kterého si ochočil a naučil cirkusovým kouskům. Skutečně mu na něm záleželo, což ukazuje jeho lidskou stránku.
• Pan Cinkal (myš): Malá, inteligentní myš, kterou si ochočil Delacroix. Stává se symbolem naděje, nevinnosti a také důkazem Coffeyho nadpřirozených schopností, když je jím oživena.

Shrnutí děje

Příběh Zelené míle je vyprávěn jako retrospektiva starého Paula Edgecombeho, který v domě s pečovatelskou službou Georgia Pines sepisuje své vzpomínky na rok 1932, kdy pracoval jako hlavní dozorce bloku E ve věznici Cold Mountain.

Paul se v domově potýká s obtížným pečovatelem Bradem Dolanem, který mu připomíná jeho bývalého kolegu Percyho Wetmoreho. Útočiště nachází u spřízněné duše Elaine Connelyové, které svěřuje své písemné vzpomínky.

V bloku E, kam jsou posíláni vězni na smrt, Paul pracuje s kolegy Deanem, Harrym, Brutem Howellem (Kruťasem) a arogantním Percym. Do bloku jednoho dne zavítá myš, kterou dozorci pojmenují Parníkový Willy, později ji vězeň Delacroix přejmenuje na pana Cinkala. Je velmi inteligentní a stává se maskotem bloku.

Na podzim 1932 je na blok přiveden John Coffey, obrovský černoch odsouzený za znásilnění a vraždu dvojčat Detterickových. Coffey neustále pláče. Paul v té době trpí bolestivou infekcí močového měchýře, které ho John zbaví pouhým dotykem. John z těla vysaje nemoc a vydechne ji v podobě oblaku hmyzu. Tato událost Paula znejistí o Coffeyho vině.

Později je přiveden další vězeň, William Wharton, který hned po příchodu způsobuje potíže a napadá dozorce. Mezitím Percy z čiré zlomyslnosti zašlápne myšáka pana Cinkala. Paul podá mrtvou myš Johnovi a ten ji zázrakem oživí. Paul začíná věřit, že Johnovy schopnosti by mohly pomoci i Mellindě Mooresové, manželce správce věznice, která trpí neoperovatelným nádorem na mozku.

Před popravou Eduarda Delacroixe, kterou smí vykonat Percy, Paul slíbí Halovi Mooreovi, že se bloku E zbaví Percyho. Percy však z nenávisti k Delovi úmyslně použije suchou houbu na elektrické křeslo, čímž Delacroix umírá strašlivou a mučivou smrtí, což šokuje i přítomné svědky.

Dozorci se dohodnou na plánu záchrany Mellindy. Podají Whartonovi prášky na spaní, Percyho zavřou na samotku a odvezou Johna k Mooresovým. Tam John vysaje Mellindinu nemoc, ale místo aby ji vyplivl, nechá ji v sobě. Po návratu John přenese nemoc na Percyho, který se zblázní, zastřelí Whartona a je poslán do ústavu.

Paul si dává dohromady souvislosti a uvědomí si, že skutečným vrahem holčiček je William Wharton. John mu to potvrdí, když se ho Wharton dotkne. Kvůli blížící se popravě a Coffeyho barvě pleti není možné případ znovu otevřít. John Coffey je nespravedlivě popraven, přičemž se s ním všichni dozorci s lítostí rozloučí.

Mnoho let poté Paul s manželkou Janice havarují, a Janice při nehodě zahyne. Paul dává tyto vzpomínky přečíst Elaine. Společně s ní objeví v opuštěné chatce, kam Paul chodil každý den, pana Cinkala, který je stále naživu, ale zjevně stár. Po setkání s arogantním Dolanem myšák zemře a Paul s Elaine ho pohřbí v Georgia Pines, což uzavírá kruh Paulova života a jeho trvalé vzpomínky na Zelenou míli.

FAQ – Často kladené otázky

Proč je John Coffey odsouzen, když je nevinný?

John Coffey je odsouzen na základě povrchních důkazů, předsudků a jeho fyzického vzhledu obra, který v očích poroty působil děsivě. Skutečná fakta o jeho nevině a schopnostech vyšla najevo příliš pozdě, a kvůli jeho rase a době (rok 1932) bylo prakticky nemožné případ znovu otevřít.

Jaké jsou nadpřirozené schopnosti Johna Coffeyho?

John Coffey má dar léčit dotykem. Dokáže absorbovat nemoci a zlo z těl lidí nebo dokonce ze živých tvorů (například oživil myšáka pana Cinkala). Tuto energii pak obvykle vydechne ven v podobě oblaku částic. Má také schopnost vnímat emoce a historii dotykem, což mu umožní odhalit skutečného vraha.

Kdo je ve skutečnosti vrahem holčiček Detterickových?

Skutečným vrahem dvojčat Detterickových je William Wharton, známý jako Divokej Bill. John Coffey to zjistí, když se ho Wharton dotkne a Coffey v sobě po přenesení nemoci z Mellindy Mooresové zadrží zlo a vidí Whartonovy vzpomínky.

Proč je dílo nazváno „Zelená míle“?

Název „Zelená míle“ odkazuje na zelené linoleum, které lemuje chodbu v bloku E ve věznici Cold Mountain. Po této chodbě vedla cesta vězňů k elektrickému křeslu, a proto se stala symbolem poslední cesty odsouzených na smrt.

Jaká je role myši pana Cinkala v příběhu?

Myš pan Cinkal, původně nazývaná Parníkový Willy, slouží jako symbol nevinnosti, přátelství a naděje v krutém prostředí cely smrti. Její oživení Johnem Coffeym je jedním z prvních důkazů jeho nadpřirozených schopností a dobroty, a stává se katalyzátorem Paulových pochybností o Coffeyho vině.

Co je hlavním tématem románu Stephena Kinga Zelená míle?

Hlavním tématem románu je nespravedlnost, trest smrti a složitost lidské morálky. Zkoumá otázky viny a neviny, předsudků a soucitu v kontextu amerického justičního systému a klade otázky, zda je možné skutečně rozlišit dobro od zla v každém člověku.