Populační vývoj Evropy 14.–17. století: Rozbor a Shrnutí
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Společenský systém v období 14.–17. století měl za důsledek mimo jiné zvýšení sňatkového věku a podílu trvale svobodných jedinců, což mohlo vést ke snížení porodnosti.
A. Způsobily výrazné oteplení, které podpořilo zemědělskou produkci a růst populace.
B. Vedly k ochlazení klimatu, zhoršení podmínek pro zemědělství a následným hladomorům.
C. Neměly žádný podstatný vliv na počet obyvatelstva, jelikož populace se autoregulovala.
D. Přispěly k vymření vikingských kolonií v Grónsku a poklesu lidnatosti výše položených oblastí.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že od počátku 14. století došlo k ochlazení (malá doba ledová), které zhoršilo podmínky pro zemědělství a vedlo k neúrodám a hladomorům. Dále zmiňují pokles lidnatosti výše položených oblastí a vymření vikingské kolonie v Grónsku jako důsledek těchto klimatických změn.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Ztráta obyvatel v českých zemích během třicetileté války byla způsobena válkou v kombinaci s epidemiemi a hladomorem.
A. Války
B. Epidemie
C. Hladomor
D. Tatarské nájezdy
Vysvětlení: Studijní materiály explicitně uvádějí, že ve střední Evropě dominovaly demografickým krizím války v kombinaci s epidemiemi a hladem. Tatarské nájezdy jsou zmíněny jako dominantní faktor pro východní Evropu.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Tabulka "Výskyt evropských morových pandemií" uvádí pro období 2. pol. 16. stol. čtyři velké vlny moru, konkrétně v letech 1564, 1580, 1586 a 1599.