Populační vývoj Evropy 14.–17. století: Rozbor a Shrnutí
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
15 kartiček
Otázka: Jaké hlavní přenosné nemoci jsou zmíněny v prezentaci jako významné od 16. století dál?
Odpověď: Syfilis, tyfus a neštovice (kromě moru, který je probírán zvlášť).
Otázka: Jaký byl průběh a dopad syfilis podle textu?
Odpověď: Syfilis měla nižší bezprostřední úmrtnost, ale značné důsledky; rychle se rozšířila od konce 15. století.
Otázka: Kdy a odkud se podle prezentace pravděpodobně poprvé objevil tyfus v Evropě?
Odpověď: Tyfus byl poprvé zaznamenán kolem roku 1477, pravděpodobně z Blízkého východu.
Otázka: Jaké populační skupiny tyfus nejvíce postihoval a kdy se šířil častěji?
Odpověď: Tyfus byl smrtelný především pro chudé a podvyživené; šířil se v zimě a více po neúrodě.
Otázka: Jaké hlavní vlny tyfu jsou v obsahu uvedeny?
Odpověď: Vlny tyfu v textu: 1586–1591, 1648–1652; 40. léta 18. století; poslední velká epidemie 1816–1818.
Otázka: Jak se v prezentaci popisuje situace neštovic v průběhu staletí?
Odpověď: Neštovice měly dlouhodobý výskyt, ve 14. století vymizely, znovu se objevily od 2. poloviny 17. století a staly se endemickou nemocí (6–12 % všech úmr
Otázka: Kdo byl nejvíce ohrožen neštovicemi a jaký měly vliv na růst populace?
Odpověď: Neštovice postihovaly především děti do 10 let a ovlivňovaly populační růst (snižovaly ho).
Otázka: Co prezentace uvádí o moru jako součásti oddílu 'Nemoci'?
Odpověď: Výskyt morových pandemií v Evropě probíhal v řadě vln od 14. do 17. století; po roce 1670 už jen lokální epidemie. Mor měl vysokou diferenciční úmrtno
Otázka: Jaká byla diferenciční úmrtnost během moru podle obsahu?
Odpověď: Úmrtnost byla výrazně vyšší u chudších vrstev; ve městech Itálie 30–35 ‰ obvykle, během moru až 300 ‰; 40–50 % úmrtí obvykle tvořily děti, během moru
Otázka: Jak mor změnil věkovou strukturu populace a proč to bylo významné?
Odpověď: Mor oslabil dětskou složku a posílil starší složku populace, což mělo ekonomické důsledky.