Plicní hypertenze a plicní edém: Podrobný rozbor pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí hypoxii jako etiologický faktor sekundární plicní arteriální hypertenze (PAH), nikoli plicní venózní hypertenze (PVH). Mezi příčiny plicní venózní hypertenze patří levostranné srdeční selhání, mitrální stenóza, výrazná mitrální insuficience a trombóza v plicním žilním řečišti.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Plicní embolie je v materiálech uvedena jako příčina sekundární plicní arteriální hypertenze, nikoli primární.
A. Intenzivní únava
B. Dušnost v klidu s tendencí k synkopám při námaze
C. Bolest na hrudi připomínající angínu pectoris
D. Hydrostatický plicní edém
Vysvětlení: Klinický obraz plicní arteriální hypertenze zahrnuje intenzivní únavu, dušnost v klidu s tendencí k synkopám při námaze a bolest na hrudi připomínající angínu pectoris. Hydrostatický plicní edém není typický pro prekapilární plicní hypertenzi, neboť hydrostatický tlak na úrovni kapilár je normální.
A. Systolický plicní arteriální tlak v klidu vyšší než 35 mmHg.
B. Střední plicní arteriální tlak v klidu vyšší než 25 mmHg.
C. Systolický plicní arteriální tlak v klidu vyšší než 25 mmHg.
D. Střední plicní arteriální tlak v klidu vyšší než 35 mmHg.
Vysvětlení: Dle studijních materiálů je plicní arteriální hypertenze (prekapilární plicní hypertenze) definována jako systolický plicní arteriální tlak v klidu > 35 mmHg nebo střední tlak > 25 mmHg.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Tachypnoe, dyspnoe, ortopnoe a cyanóza jsou v poskytnutých studijních materiálech přímo uvedeny jako příznaky intersticiálního plicního edému.