Personální plánování a mzdové náklady: Průvodce pro studenty
Délka: 2 minut
Mýtus o nákladech
Příklad z praxe
Kolik lidí je potřeba?
Celkové mzdové náklady
Eliška: Většina firem si myslí, že největší personální náklad je přijmout nového zaměstnance. Ale co když je ve skutečnosti mnohem dražší ho nepřijmout?
Ondřej: Přesně tak, Eliško! Nedostatek lidí vede k přesčasům, vyhoření a hlavně... ke ztrátě zakázek. To stojí mnohem víc než jedna výplata. Posloucháte Studyfi Podcast.
Eliška: Pojďme si to ukázat na příkladu. Zemědělský podnik AGRODECH má za rok zpracovat 720 tisíc kilo pšenice a 360 tisíc kilo kukuřice.
Ondřej: Dobře. Zpracování kila pšenice trvá 6 minut a kila kukuřice 9 minut. Takže si nejdřív spočítáme celkový čas... pro pšenici to je 72 000 hodin a pro kukuřici 54 000 hodin.
Eliška: Dohromady tedy firma potřebuje 126 000 pracovních hodin. To je obrovské číslo!
Ondřej: A teď to klíčové – kolik lidí na to potřebujeme? Rok má 365 dní. Odečteme nepracovní dny, dovolenou a průměrnou nemocnost, což je dohromady 152 dní.
Eliška: Takže zbývá 213 pracovních dnů na jednoho zaměstnance. A směna má 12 hodin.
Ondřej: Přesně. Jeden zaměstnanec odpracuje 2 556 hodin za rok. Když vydělíme celkovou potřebu, tedy 126 000 hodin, tímto číslem, vyjde nám 49,3.
Eliška: Takže musíme zaokrouhlit nahoru a přijmout 50 zaměstnanců. Třetinu člověka asi najmout nejde.
Ondřej: To opravdu ne. Potřebujeme 50 lidí.
Eliška: A teď to nejdůležitější – peníze. Kolik to bude stát? Hrubá mzda je 31 500 korun.
Ondřej: Pro 50 zaměstnanců to dělá 1 575 000 korun měsíčně na hrubých mzdách. Ale pozor, firma platí ještě odvody. Celkové náklady se proto násobí koeficientem 1,338.
Eliška: Takže skutečné měsíční náklady jsou přes 2,1 milionu korun a roční přesahují 25 milionů! Páni.
Ondřej: Přesně tak. A to je číslo, které musí každý manažer znát, aby mohl správně plánovat.