Pedagogické přístupy k nadaným dětem: Rozbor a Metody
Délka: 1 minut
Mýty o nadaných dětech
Přístup učitele
Akcelerace vs. obohacování
Výhody obohacování
Kristýna: Většina lidí si myslí, že když je dítě nadané, stačí mu dát prostě těžší úkoly. Ale ono je to vlastně úplně jinak, že?
Tomáš: Přesně tak. Zaměřit se jen na intelekt je chyba. Cílem je rozvíjet i ty složky osobnosti, které jsou na nižší úrovni. Třeba sociální dovednosti.
Kristýna: Aha! Takže nejde jen o to, aby umělo malou násobilku ve školce. Posloucháte Studyfi Podcast.
Kristýna: Jak by tedy měl učitel s takovým dítětem pracovat? Nestačí mu jenom zadat práci navíc?
Tomáš: Určitě ne. Klíčová je diskuze, ne jen přednášení látky. Učitel by měl zadávat tvořivé a problémové úlohy, aby rozvíjel kritické myšlení. A hlavně — žádný stereotyp a rutina.
Kristýna: A co když se dítě zeptá na něco, co učitel neví? To může být pro učitele trochu nepříjemné.
Tomáš: Naopak! Měl by umět přiznat vlastní omyl nebo nevědomost. Dokonce se může od dítěte i něco naučit. Tím si buduje respekt.
Kristýna: Dobře, a jaké jsou hlavní strategie? Slyšela jsem o přeskakování ročníků.
Tomáš: Ano, to je takzvaná akcelerace. Dítě postupuje osnovami rychleji. Ale doporučuje se to jen u dětí, které jsou na tom skvěle i sociálně.
Kristýna: A ta druhá možnost?
Tomáš: Tou je obohacování osnov. Dítě zůstává ve své třídě, ale probírá látku v mnohem větší šířce a hloubce. Je to v podstatě opak akcelerace.
Kristýna: To zní jako skvělé řešení. Proč je to tak výhodné?
Tomáš: Má to spoustu plusů! Nemusí se reorganizovat celá třída a učitel si může program řídit sám. Navíc si dítě nemusí zvykat na nový kolektiv.
Kristýna: A co ostatní děti ve třídě? Necítí se odstrčené?
Tomáš: Právěže ne. Občas se mohou do individuálního programu taky zapojit, což je super pro všechny. Nikdo nezůstane pozadu.