Molière: Tartuffe – Literární analýza a rozbor díla pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: V pátém dějství, kdy má být Orgon zatčen, nastává nečekaný zvrat (Deus ex machina) – důstojník místo Orgona zatkne Tartuffa.
A. Jde o dvanáctislabičný verš s césurou po šesté slabice.
B. Jde o verš, který je v českých překladech často přebásněn do podoby jambického verše.
C. Jde o desetislabičný verš se sdruženým rýmem.
D. Jde o dvanáctislabičný verš s césurou po páté slabice.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že originál hry Tartuffe používá alexandrín, což je dvanáctislabičný verš s césurou po šesté slabice. Zmínka o jambickém verši se týká českých překladů, nikoliv samotného alexandrínu v originále. Ostatní možnosti neodpovídají specifikaci počtu slabik nebo umístění césury.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Molière měl sice ochranu krále Ludvíka XIV., ale i přesto měl často problémy s cenzurou a některé jeho hry byly zakázány.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Klasicismus přísně dělil literaturu na vysokou (tragédie, epos, óda s hrdiny šlechticů a vznešenými tématy) a nízkou (komedie, bajka, satira s hrdiny z lidu a všedními tématy), přičemž žánry se nesměly míchat.
A. Vznikl ve Francii jako reakce na citový a zdobný barok a kladl důraz na rozum.
B. Inspiraci hledal v antice a oceňoval řád, symetrii, jasnost a střídmost.
C. Míchal žánry vysoké a nízké literatury, aby dosáhl komplexního vyjádření tehdejší společnosti.
D. V dramatu se odchyloval od antických vzorů a nedodržoval pravidlo tří jednot.
Vysvětlení: Francouzský klasicismus vznikl jako reakce na citový a zdobný barok a kladl na první místo rozum. Inspiraci hledal v antice (Řecku a Římě) a oceňoval řád, symetrii, jasnost a střídmost. Literatura se přísně dělila na vysokou a nízkou, přičemž žánry se nesměly míchat. V dramatu se striktně dodržovalo pravidlo tří jednot (děje, místa, času).