StudyFiWiki
WikiWebová aplikace
StudyFi

AI studijní materiály pro každého studenta. Shrnutí, kartičky, testy, podcasty a myšlenkové mapy.

Studijní materiály

  • Wiki
  • Webová aplikace
  • Registrace zdarma
  • O StudyFi

Právní informace

  • Obchodní podmínky
  • GDPR
  • Kontakt
Stáhnout na
App Store
Stáhnout na
Google Play
© 2026 StudyFi s.r.o.Vytvořeno s AI pro studenty
Wiki📚 LiteraturaMolière: Tartuffe – Literární analýzaTest znalostí

Test na Molière: Tartuffe – Literární analýza

Molière: Tartuffe – Literární analýza a rozbor díla pro studenty

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
Otázka 1 z 50%

V dramatu Tartuffe dochází k dějovému zvratu označovanému jako Deus ex machina.

Test: Analýza divadelní hry, Francouzské klasické divadlo, Analýza literárního textu

20 otázek

Otázka 1: V dramatu Tartuffe dochází k dějovému zvratu označovanému jako Deus ex machina.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: V pátém dějství, kdy má být Orgon zatčen, nastává nečekaný zvrat (Deus ex machina) – důstojník místo Orgona zatkne Tartuffa.

Otázka 2: Které tvrzení správně popisuje alexandrín, použitý v originále Molièrovy hry Tartuffe, podle poskytnutých studijních materiálů?

A. Jde o dvanáctislabičný verš s césurou po šesté slabice.

B. Jde o verš, který je v českých překladech často přebásněn do podoby jambického verše.

C. Jde o desetislabičný verš se sdruženým rýmem.

D. Jde o dvanáctislabičný verš s césurou po páté slabice.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že originál hry Tartuffe používá alexandrín, což je dvanáctislabičný verš s césurou po šesté slabice. Zmínka o jambickém verši se týká českých překladů, nikoliv samotného alexandrínu v originále. Ostatní možnosti neodpovídají specifikaci počtu slabik nebo umístění césury.

Otázka 3: Všechny Molièrovy hry byly vždy ochráněny před cenzurou díky podpoře krále Ludvíka XIV.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Molière měl sice ochranu krále Ludvíka XIV., ale i přesto měl často problémy s cenzurou a některé jeho hry byly zakázány.

Otázka 4: V období klasicismu se literatura přísně dělila na vysokou a nízkou s odlišnými tématy a hrdiny.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Klasicismus přísně dělil literaturu na vysokou (tragédie, epos, óda s hrdiny šlechticů a vznešenými tématy) a nízkou (komedie, bajka, satira s hrdiny z lidu a všedními tématy), přičemž žánry se nesměly míchat.

Otázka 5: Která z následujících tvrzení správně charakterizují francouzský klasicismus 17. století?

A. Vznikl ve Francii jako reakce na citový a zdobný barok a kladl důraz na rozum.

B. Inspiraci hledal v antice a oceňoval řád, symetrii, jasnost a střídmost.

C. Míchal žánry vysoké a nízké literatury, aby dosáhl komplexního vyjádření tehdejší společnosti.

D. V dramatu se odchyloval od antických vzorů a nedodržoval pravidlo tří jednot.

Vysvětlení: Francouzský klasicismus vznikl jako reakce na citový a zdobný barok a kladl na první místo rozum. Inspiraci hledal v antice (Řecku a Římě) a oceňoval řád, symetrii, jasnost a střídmost. Literatura se přísně dělila na vysokou a nízkou, přičemž žánry se nesměly míchat. V dramatu se striktně dodržovalo pravidlo tří jednot (děje, místa, času).

Další materiály

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
← Zpět na téma