Test na Migrace a urbanizace v raně novověké Evropě

Otázka 1: Od poloviny 17. století se většina měst severozápadní Evropy rozvíjela rychlejším tempem než středomořská města.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že od poloviny 17. století se středomořská města, s výjimkou Marseille, nerozvíjela stejným tempem jako města severozápadní Evropy, kde došlo k expanzi velkých měst.

Otázka 2: Přinesl odchod hugenotů z Francie zemi jejich původu výrazný ekonomický profit?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Země, které hugenoty přijaly, například Spojené provincie, Británie, Švýcarsko a Německo, měly z jejich příchodu značný profit, neboť tito migranti zakládali nové manufaktury a rozvíjeli řemesla. To znamená, že země původu z jejich odchodu ekonomicky neprofitovala.

Otázka 3: Podle studijních materiálů, jakou ekonomickou roli sehráli židovští migranti v evropských městech?

A. Měli rozhodující vliv na vývoj financí a velkoobchodu v městech jako Amsterdam a Londýn.

B. Specializovali se na obchod s diamanty a provozování uměleckých řemesel, především v Holandsku.

C. Byli primární hybnou silou rozvoje obchodu a manufaktur na výrobu hedvábí v Ženevě.

D. Jejich hlavní ekonomický přínos spočíval v zakládání továren na sukno a skláren v Berlíně.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že portugalští židé měli rozhodující vliv na vývoj financí a velkoobchodu a že měli v rukou obchod s diamanty a další umělecká řemesla, která provozovali zvláště v Holandsku. Možnost o Ženevě se týká Italů, a možnost o zakládání továren na sukno a skláren v Berlíně se týká hugenotů.

Otázka 4: Která tvrzení popisují charakteristiky sezonních rybářských migrací v kontextu severozápadní Evropy, jak jsou zmíněny v přiloženém studijním materiálu?

A. Velké holandské přístavy najímaly lodníky z širokého okolí, včetně Německa a Norska.

B. Lodě z Bretaně vyplouvaly na specializovaná loviště tresek v únoru nebo březnu a vracely se v červenci nebo koncem srpna.

C. Celkové trvání těchto dálkových rybářských migrací se obvykle pohybovalo v rozmezí tří týdnů až dvou měsíců.

D. Rybolovu se každoročně z Bretaně účastnilo 7-9 tisíc mužů během 17. a 18. století.

Vysvětlení: Studijní materiál uvádí, že velké holandské přístavy najímaly lodníky z Německa a Norska (možnost 0). Dále zmiňuje, že lodě z Bretaně vyplouvaly za treskami v únoru nebo březnu a vracely se v červenci nebo koncem srpna (možnost 1). Také je uvedeno, že každoročně z Bretaně odplouvalo 7-9 tisíc mužů (možnost 3). Tvrzení o délce migrací (možnost 2) je chybné, jelikož tato konkrétní rybářská cesta trvala 5-6 měsíců, zatímco zmíněná délka tří týdnů až dvou měsíců se týkala jiných krátkodobých migrací.

Otázka 5: Tempo růstu středomořských měst, včetně Neapole a Cařihradu, bylo po celé období převážně mírné.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že některá města se zvětšovala velmi mírným tempem, zejména středomořská města, ale výjimkou byla právě Neapol a Cařihrad. Tyto dvě města tedy rostla odlišným, pravděpodobně rychlejším tempem.