Podcast na Mezinárodní vzdělávací hodnocení v ČR

Kapitoly

K čemu jsou mezinárodní testy?

TIMSS: Pohled do třídy

PISA: Zkouška pro život

Jak si tedy stojíme?

Jak se to všechno měří?

Od matiky po občanku

Závěr a rozloučení

Přepis

Filip: Představte si studentku, třeba Anetu z deváté třídy. Drtí se na přijímačky, hlavně matiku. A pak zjistí, že studenti v Estonsku nebo Singapuru mají v jejím věku mnohem lepší výsledky. Proč? Učí se snad něco jiného? A jak si vlastně stojíme my, Češi, ve srovnání se světem? Posloucháte Studyfi Podcast.

Adéla: Přesně tuhle otázku si kladou vlády po celém světě, Filipe. A proto vznikly mezinárodní testy. Abychom věděli, kde máme silné a slabé stránky ve vzdělávání. Všechno to zastřešuje třeba organizace IEA, která sdružuje výzkumníky z celého světa.

Filip: Dobře, a jaký je ten nejznámější výzkum od nich?

Adéla: Tím hlavním, do kterého je Česko zapojené už od roku 1995, je TIMSS. Koná se každé čtyři roky a zjišťuje, jaké znalosti a dovednosti mají žáci čtvrtých a osmých tříd v matematice a přírodních vědách.

Filip: Takže se to zaměřuje přímo na to, co se učí ve škole podle osnov?

Adéla: Přesně tak. Testuje to znalosti z oblastí jako čísla, geometrie, živá a neživá příroda. Ale nejen to. Zjišťuje se také, jestli žáci umí znalosti jen odříkat, nebo jestli je dokážou i použít a přemýšlet o nich. U nás to celé organizuje Česká školní inspekce.

Filip: A jaké byly poslední výsledky? Máme se za co stydět?

Adéla: Vůbec ne. V posledním šetření TIMSS 2019 jsme dopadli nadprůměrně v obou předmětech. A hlavně v matematice se postupně zlepšujeme. Výsledky pak pomáhají třeba vytvářet lepší materiály pro učitele.

Filip: Super. Ale slyšel jsem ještě o testování PISA. To je to samé v bledě modrém?

Adéla: Je to podobné, ale klíčový rozdíl tam je. PISA, kterou koordinuje OECD, je největší vzdělávací výzkum na světě. Testuje patnáctileté žáky bez ohledu na ročník. A hlavně se nezaměřuje na školní znalosti, ale na takzvanou gramotnost.

Filip: Gramotnost? Jakože jestli umí číst a psát?

Adéla: Spíš jestli umí to, co se naučili, použít v praktickém životě. Třeba jestli dokážou z grafu v novinách pochopit souvislosti nebo si spočítat úrok. PISA testuje čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost, které se po třech letech střídají jako hlavní oblast.

Filip: Aha, takže TIMSS je víc o tom, co víš, a PISA o tom, co s tím umíš udělat. Chápu to správně?

Adéla: Perfektně. I proto test PISA obsahuje interaktivní úlohy a po něm ještě žáci vyplňují dotazník o sobě, své rodině a škole. To dává mnohem komplexnější obrázek.

Filip: Tak a teď to nejdůležitější. Jak si v tomhle srovnání vedeme? Jsme spíš jako to Estonsko, nebo máme co dohánět?

Adéla: Obecně jsme takový evropský průměr. Ve výzkumu TIMSS, který je blíž našemu školství, si vedeme lépe – jsme nadprůměrní. V PISA je to složitější. V přírodovědě jsme taky nadprůměrní, v matematice průměrní, ale naše největší slabina je čtenářská gramotnost.

Filip: Proč zrovna ta?

Adéla: Ukazuje se, že naši žáci sice umí informace najít, ale už mají problém je kriticky posoudit nebo s nimi dál pracovat. A taky se ukazuje velký problém, a to jsou nerovnosti. Úspěch žáka u nás bohužel hodně závisí na tom, z jaké rodiny pochází.

Filip: Takže jestli se chci inspirovat nejlepšími, kam se mám dívat?

Adéla: V Evropě je absolutní špičkou Estonsko. Celosvětově pak vládne Asie – Singapur, Japonsko, Jižní Korea nebo Tchaj-wan. Máme se od koho učit.

Filip: To je fascinující. Ale napadá mě... jak vlastně víme, že je Estonsko špička a Asie vládne? Kdo a jak to proboha měří?

Adéla: Skvělá otázka, Filipe! Všechno to začalo už kolem roku 1960. Tehdy si experti položili takovou trochu kacířskou otázku. Je vůbec možné vzdělávání na mezinárodní úrovni nějak objektivně porovnávat?

Filip: A asi si řekli, že je, jinak bychom se o tom dneska nebavili.

Adéla: Přesně tak. Provedli pilotní studie ve dvanácti zemích a zjistili, že to jde. Tak vznikl první velký mezinárodní výzkum, FIMS.

Filip: Dobře, takže měli první vlaštovku. Co se dělo potom?

Adéla: Pak se to rozjelo ve velkém. Začaly se zkoumat i další, mnohem komplexnější oblasti. Třeba přírodní vědy, porozumění čtenému textu, literatura nebo cizí jazyky. Dokonce i občanská výchova.

Filip: Takže to už nebylo jen o tom, kdo umí lépe násobilku.

Adéla: To rozhodně ne. A v osmdesátých a devadesátých letech pak přišly další, už mnohem specializovanější výzkumy, jako třeba SIMS a SISS.

Filip: Páni, je za tím celá věda. Takže abychom to celé shrnuli: české školství má své mouchy, ale díky těmto výzkumům víme, kde hledat inspiraci. Klíčem je práce s informacemi a rovné šance pro všechny žáky.

Adéla: Přesně tak. Není to o slepém kopírování, ale o chytrém učení se od těch nejlepších.

Filip: Děkujeme, že jste poslouchali Studyfi Podcast. Uslyšíme se zase příště!

Adéla: Mějte se hezky a na shledanou!