Podcast na Metoda tržního porovnání v oceňování podniků

Kapitoly

Jak zjistit cenu firmy?

Princip metody

Nejčastější násobitele

Proč je to užitečné?

Kroky ocenění

Hra s násobiteli

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Natálie: Většina studentů si myslí, že ocenit firmu je nějaká vyšší věda plná složitých vzorců. Ale co kdyby to bylo spíš jako kupování ojetého auta?

Filip: To je skvělé přirovnání! A je v něm víc pravdy, než si myslíš. Často se totiž prostě podíváš, za kolik se prodala podobná auta v okolí. A přesně na tomhle principu funguje oceňování firem.

Natálie: Tak to mě zajímá! Vítejte u Studyfi Podcast, kde si složité věci vysvětlujeme jednoduše.

Filip: Přesně tak. V Americe tomu říkají Market Approach, tedy tržní přístup. Vycházíme prostě ze skutečně zaplacených cen za podobné firmy.

Natálie: Dobře, takže se díváme na „sousední“ firmy. Jak to ale převedeme na konkrétní čísla? Jak z ceny jedné firmy odvodím cenu té naší?

Filip: Skvělá otázka. Dělá se to pomocí takzvaných násobitelů neboli multiplikátorů. Je to jednoduchá rovnice: vezmeš nějaký ukazatel naší firmy, třeba zisk, a vynásobíš ho číslem, které odvodíš z těch srovnatelných firem.

Natálie: Takže... zisk mé firmy krát nějaký kouzelný násobitel rovná se hodnota mé firmy?

Filip: Přesně tak! Žádná černá magie. Ten násobitel může být buď „equity“, tedy jen pro vlastníky, nebo „entity“, který zahrnuje i hodnotu pro věřitele, tedy celkovou hodnotu podniku.

Natálie: Fajn, a jaké jsou ty nejznámější násobitele? Co se v praxi používá nejvíc?

Filip: Určitě P/E, tedy Price/Earnings. To je poměr ceny akcie k zisku na akcii. Je velmi populární a srozumitelný. Ale má háček – co se ztrátovými podniky? Dělit záporným číslem se nikomu nechce.

Natálie: To chápu. Takže pro ně P/E nefunguje. Co dál?

Filip: Pak máme třeba MV/BV, tedy poměr tržní a účetní hodnoty. To je super pro firmy s velkým majetkem, jako jsou třeba banky. Zjistíš tím, jestli trh firmu nepodceňuje oproti hodnotě jejího majetku.

Natálie: A co když mám firmu zaměřenou na služby, která moc majetku nemá?

Filip: Pro tu se zase skvěle hodí EV/EBITDA. To je poměr hodnoty celé firmy k jejímu zisku před úroky, daněmi a odpisy. Velká výhoda je, že tento ukazatel potlačí rozdíly v zadlužení nebo odpisové politice, takže se firmy lépe porovnávají.

Natálie: Rozumím. Takže když to shrnu: nemusím vymýšlet hodnotu z ničeho. Prostě najdu srovnatelné firmy nebo transakce, vypočítám si z nich vhodný násobitel a ten pak aplikuji na svoji firmu.

Filip: Přesně jsi to vystihla. Hlavní výhoda metody tržního porovnání je, že vychází z reality trhu – z toho, co jsou lidé ochotni reálně zaplatit. Není to jen teorie zavřená v tabulkách.

Natálie: To dává smysl. Je to vlastně takové ocenění „podle davu“. A ten dav se mýlí málokdy, že?

Filip: No, o tom bychom se mohli bavit příště. Ale pro rychlý a tržně orientovaný odhad je to naprosto klíčová metoda.

Natálie: Dobře, Filipe, to zní skvěle. Ale jak přesně tenhle „tržně orientovaný odhad“ probíhá? Nemůžu si jen tak najít tři podobné firmy a zprůměrovat jejich cenu, že ne?

Filip: To by bylo až moc jednoduché, i když od pravdy nejsi daleko. Ten proces má ale jasné kroky. Všechno začíná domácím úkolem.

Natálie: Domácím úkolem? Myslela jsem, že jsme ve Studify podcastu, ne ve škole!

Filip: Je to tak. Musíš udělat strategickou a finanční analýzu firmy, kterou oceňuješ. Prostě si o ní zjistit co nejvíc, než začneš porovnávat.

Natálie: Chápu. Nejdřív poznat svého pacienta, než začnu hledat jeho dvojče.

Filip: Přesně tak! A to hledání dvojčat, neboli „peer group“, je ten klíčový druhý krok. Hledáš podniky, které jsou si co nejvíc podobné.

Natálie: Podle čeho? Podle loga a barvy webových stránek?

Filip: Spíš podle oboru, velikosti, trhů, na kterých působí, a hlavně podle jejich růstu, rizika a výnosnosti. Čím podobnější, tím přesnější bude výsledek.

Natálie: Okej, takže mám svou partu firemních dvojčat. Co dál? Teď přichází ta magie s násobiteli?

Filip: Přesně. Násobitel je poměr mezi tržní cenou firmy a nějakým jejím finančním ukazatelem. Třeba cena vůči zisku, známé P/E.

Natálie: A kde ten násobitel vezmu? Vytáhnu si ho z klobouku?

Filip: Skoro. Ne, vypočítáš si ho pro každou tu srovnatelnou firmu. A pak nastává ta nejdůležitější otázka – jaký násobitel použít pro naši firmu?

Natálie: No... průměr?

Filip: To je jedna možnost, takové rychlé a orientační řešení. Ale chytřejší je se podívat, kam naše firma v té skupině patří. Je nejlepší? Průměrná? Nebo spíš pokulhává?

Natálie: Takže pokud je moje firma hvězda skupiny, zaslouží si i ten nejvyšší násobitel?

Filip: Přesně jsi to vystihla. Nejlepší firmě dáš nejvyšší násobitel, průměrné průměrný. Pak už jen vezmeš finanční ukazatel své firmy, třeba zisk, a vynásobíš ho tímhle odvozeným násobitelem. A máš dílčí odhad ceny.

Natálie: A když mám takových dílčích odhadů víc, tak je prostě zprůměruju?

Filip: Můžeš, nebo je necháš jako cenové rozpětí. Důležité je vyhodit extrémní hodnoty, které by to celé zkreslily. A taky si dát pozor na prémie za kontrolu nebo slevy za nižší obchodovatelnost. To už jsou ale detaily.

Natálie: Páni. Takže abychom to shrnuli – metoda tržního porovnání je o tom najít si podobné firmy, odvodit od nich relevantní násobitele a s jejich pomocí „přecenit“ tu naši. Je to tak?

Filip: Naprosto přesně. Její síla je v tom, že je založená na reálných tržních datech. Nevaří z vody, ale z toho, co se skutečně děje.

Natálie: Skvělé. Filipe, moc ti děkuju za dnešní exkurzi do oceňování. Bylo to zase super přínosné.

Filip: Rádo se stalo, Natálie. Těším se na příště.

Natálie: My také! Díky všem za poslech Studyfi Podcastu a u dalšího dílu se na vás budeme těšit. Ahoj!