Test na Městský život v českých zemích v baroku

Otázka 1: Podařilo se městům v barokní éře po třicetileté válce dosáhnout předbělohorského stavu?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Města se po třicetileté válce opravovala se snahou dosáhnout předbělohorského stavu, což se podařilo na začátku 18. století.

Otázka 2: Které tvrzení správně popisuje okrajové vrstvy městské společnosti barokní éry a s nimi spojené instituce podle studijních materiálů?

A. Okrajové vrstvy zahrnovaly městskou chudinu, žebráky a almužníky; o umístění do špitálu rozhodovala městská rada.

B. Špitály byly určeny pro mladé a zdravé, kteří neměli domov, přičemž městská rada zajišťovala jejich zaměstnání.

C. Almužníci byli ti, kteří chodili žebrat od domu k domu, zatímco žebráci dostávali stanovenou almužnu od šlechty.

D. Mezi okrajové vrstvy patřili především podruzi a drobní řemeslníci, kteří si pronajímali pokoje v měšťanských domech a měli omezená práva.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že okrajové vrstvy tvořili městská chudina, žebráci a almužníci. Rovněž je zmíněno, že o umístění do špitálu, určeného pro postarší lidi a přestárlé měšťany, kteří se nemohli sami živit nebo neměli příbuzné, rozhodovala městská rada. Ostatní možnosti obsahují nepřesné informace nebo zaměňují okrajové vrstvy s nižšími vrstvami a jejich charakteristiky.

Otázka 3: Byly studny ve městech považovány za bezpečný zdroj pitné vody, z něhož nevznikaly nemoci?

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Studny byly považovány za špatný zdroj vody, ze kterého mohly vzniknout nemoci. Proto se rozvíjel systém kašen, které přiváděly pramenitou vodu z okolí města.

Otázka 4: V raně novověkých městech v 17. a 18. století byla většina ulic dlážděna a města disponovala funkční kanalizací.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Podle studijních materiálů většina ulic v raně novověkých městech nebyla dlážděna a města nedisponovala kanalizací. Hygienické podmínky "pořád za nic nestály".

Otázka 5: Která tvrzení správně popisují charakteristiku a vliv řemeslných cechů v českých městech během 17. a 18. století podle studijních materiálů?

A. Cechy se stávaly méně početnými a ztrácely svůj vliv na řemesla.

B. Docházelo k jejich specializaci a častému sdružování více řemesel do jednoho cechu.

C. Mimo cechy neexistovala žádná řemesla, neboť cechy měly absolutní monopol na veškerou řemeslnou výrobu.

D. Udržovaly vnitřní hierarchickou strukturu zahrnující mistra a tovaryše.

Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že cechů přibývalo, vznikaly nové cechy s více řemesly a byly více specializované, často se sdružovaly do takzvaných rejcechů (např. 5-6 řemesel). Také zmiňují hierarchii cechů 'cechmistr – tovaryš', což potvrzuje udržování vnitřní struktury. Naopak se v materiálech explicitně uvádí, že existovala i řemesla mimo cechy a cechy dominovaly, nikoliv že ztrácely vliv.