Městský život v baroku: Průvodce českými městy pro studenty
Klepni pro otočení · Swipni pro navigaci
26 kartiček
Otázka: Kdo byli městští písaři a co dělali ve městské správě?
Odpověď: Vedení městských knih, sepisování městských kronik; rozvoj kronikářství (zejména v 18. století).
Otázka: Jaká byla role radních služebníků?
Odpověď: Sloužili městské radě jako její pomocní úředníci.
Otázka: Co dělal městský rychtář?
Odpověď: Plnil funkci podobnou policistovi, dohlížel na pořádek ve městě.
Otázka: Kdo byl císařský (královský) rychtář a jaká byla jeho úloha?
Odpověď: V každém královském městě dohlížel za císaře na dění ve městě.
Otázka: Kdo byli ponocní, braní, hrobníci a kat a kdo je platil?
Odpověď: Městští noční hlídači (ponocní), strážci bran, hrobníci a kat byli placeni městskou radou.
Otázka: Jak byla města ve středověku řízena (složení rady)?
Odpověď: Městskými radami – konšelský sbor obvykle 12 radních, kteří se střídali v měsíčních funkcích purkmistra; nejzasloužilejší purkmistr byl primas.
Otázka: Jakou roli hráli obecní starší a obecní výbor?
Odpověď: Obecní starší (4 nebo 6) měli méně kompetencí; z nich mohl někdo postoupit výš. Obecní výbor zastupoval vedení obce.
Otázka: Jak se lišila správa královských měst od ostatních?
Odpověď: Královská města měla císařského rychtáře a pomocný sbor obecních starších.
Otázka: Jak se změnila městská správa koncem 18. století?
Odpověď: Vznik regulovaných magistrátů, snížil se počet lidí v čele města, nastoupila éra zkoušených úředníků (vzdělaní lidé); profesionalizace městské správy.
Otázka: Kdo stál v čele města po reformách koncem 18. století?
Odpověď: Purkmistr, podporovaný dvěma zkoušenými radními.