Mastičkář

Podcast

Hra Mastičkář0:00 / 3:31

0:001:00 zbývá

1x

Mastičkář je nejstarší dochovaný doklad české dramatické tvorby z roku 1340 od neznámého autora. Tato středověká fraška satiricky zobrazuje prodejce mastí a jeho sluhy, kritizuje šarlatánství a nepoctivost. Hlavní myšlenkou je zesměšnění klamavých obchodních praktik a poukázání na snadnou ovlivnitelnost lidí.

Rychlý přehled

Literární druh	Drama
Žánr	Fraška, interludium, satirická hra, zesvětštělá hra
Literární směr	Středověká literatura
Časoprostor	Středověké město (tržiště), 14. století
Kompozice	Episodická, lineární, dochováno ve dvou neúplných rukopisech
Forma (dějství, výstupy)	Próza, text psán ve formě přímé řeči a dialogů, bez veršové struktury
Hlavní postavy	Mastičkář (Severin), Rubin, Pustrpalk, Marie, Žena mastičkářova, Žid
Téma	Zesměšnění šarlatánství a nepoctivosti, realistický obraz středověkého lidového života
Motivy	Šarlatánství, lidový humor, vulgarismy, parodie, kritika, sociální obraz

Úvod

Mastičkář je nejstarší dochovaný doklad české dramatické tvorby. Jedná se o středověkou zesvětštělou hru, která realisticky a satiricky zobrazuje prodejce mastí a jeho sluhy, přičemž kritizuje šarlatánství a nepoctivost. Dílo vyniká bujným lidovým humorem a parodickými prvky.

Tento rozbor se zaměřuje na jeho literární charakteristiku, dobový kontext, jazyk a postavy, které dohromady tvoří významný prvek české středověké kultury.

Literární druh a žánr

• Literární druh: Drama, jelikož je dílo určeno k jevištnímu provedení a je tvořeno dialogy postav.
• Forma: Próza, text je psán ve formě přímé řeči a dialogů, bez zřejmé veršové struktury.
• Žánr: Primárně fraška nebo interludium, což je krátká komická hra vkládaná mezi vážnější části. Lze jej také označit za satirickou hru nebo alegorickou hru, neboť zesměšňuje soudobé jevy a obsahuje symbolické prvky (např. vzkříšení Izáka jako parodie).
• Specifický podžánr: Původně vychází z liturgického dramatu, ale představuje zesvětštělou hru, která se vzdálila kostelnímu prostředí a zaměřila se na lidový život a zábavu.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

• Hlavní téma: Zesměšnění šarlatánství, nepoctivosti a naivity lidí ve středověké společnosti, prezentované prostřednictvím prodavače mastí a jeho pomocníků. Dílo je realistickým obrazem středověkého lidového života.
• Hlavní myšlenka / poselství: Kritika klamavých obchodních praktik a poukázání na snadnou ovlivnitelnost lidí sliby zázračných léků. Zároveň zdůrazňuje bujný lidový humor a parodii vážných témat.
• Záměr autora: Vytvořit zábavnou a kritickou hru pro lidové publikum. Autor (pravděpodobně univerzitní student) reagoval na praxi "drýačnictví" (prodej neúčinných, byť zázračných léků) a zesměšňoval ji. Obsahuje také narážky na pokles mravů a paroduje náboženské motivy (vzkříšení).
• Klíčové motivy:
• Šarlatánství: Prodej neúčinných "zázračných" mastí a léků.
• Lidový humor a vulgarismy: Veselá, nevázaná a často hrubá mluva, která bavila obecenstvo.
• Parodie: Zesměšnění náboženského motivu vzkříšení (Izák) a celkově společenských jevů.
• Kritika: Nepoctivosti a morálního úpadku.
• Sociální obraz: Realistické zobrazení středověkého lidového života.

Kompozice

• Dílo se zachovalo ve dvou neúplných rukopisech: Muzejní Mastičkář (šest pergamenových listů) a Drkolenský Mastičkář (190 veršů na dvou papírových dvoulistech).
• Kompozice je episodická, tvořená sledem výjevů a dialogů, které se točí kolem prodeje mastí a interakcí mezi postavami.
• Chronologie vyprávění: Děj je lineární, chronologický, sledující události tak, jak se odehrávají na tržišti. Obě dochované verze se v detailech liší, ale zachovávají hlavní dějovou linku.
• Zvláštní kompoziční prvky: Zahrnuje prvky zpěvu (latinského i "hebrejského") a recitace, které doplňují dialogy a akce postav.

Časoprostor

• KDE se děj odehrává: Ve středověkém městě, pravděpodobně na tržišti nebo jiném veřejném prostranství, kde se Mastičkář snaží prodat své výrobky. Muzejní zlomek zmiňuje prodej mastí "mezi lid" a příchod paní.
• KDY se děj odehrává: Doba vzniku je středověk, pravděpodobně 14. století, což odpovídá době, kdy se děj odehrává a na co reaguje (pokles mravů za Karla IV.). Doba trvání děje je krátká, představující jeden výjev na tržišti.
• Význam prostředí: Tržiště slouží jako jeviště pro realistický obraz soudobého lidového života, kde se střetávají různé společenské vrstvy a kde dochází k interakcím plným humoru a kritiky.

Jazyk a vypravěč

• Typ vypravěče: Dílo je drama, proto nemá vypravěče v tradičním slova smyslu. Děj je prezentován skrze dialogy postav a jejich jednání.
• Jazykový styl: Hovorový lidový jazyk s výraznými vulgarismy, což bylo pro zesvětštělé hry typické a přispívalo k jejich zábavnosti a realističnosti. Je "prostoupen bujným a nevázaným humorem."
• Výrazné jazykové prostředky:
• Ironie: Rubin ironicky vychvaluje mistra.
• Vulgarismy: Přispívají k lidovému a humornému vyznění.
• Přímá řeč: Hlavní forma vyjádření postav.
• Zpěv a recitace: Marie přicházejí zpívající latinsky a recitující česky, Žid zpívá "hebrejsky".
• Cizí jazyky: Latinské a "hebrejské" pasáže.
• Specifika jazyka díla: Jazyk odráží středověkou češtinu a je přímým dokladem tehdejší mluvy a humoru, včetně narážek na společenské jevy (např. pohlavní nevázanost).

Hlavní postavy

Muzejní Mastičkář:

• Mastičkář (Severin): Hlavní postava, prodavač mastí. Typ šarlatána, který slibuje zázračné účinky svých výrobků. Je naivní a snadno ovlivnitelný svými sluhy.
• Rubin: Mastičkářův pomocník, velmi drzý, prohnaný a výřečný. Je zdrojem většiny humoru a ironie. Jeho role spočívá ve vychvalování mistra a jeho mastí, ačkoliv často neslušně nebo ironicky.
• Pustrpalk: Rubinův sluha, často se dostává s Rubinem do sporů.
• 1., 2., 3. Marie: Zákaznice, které hledají vonné masti. Přicházejí zpívající latinsky a recitující česky, což paroduje biblické postavy.
• Abraham a Izák: Postavy z biblického příběhu, Izák je parodicky vzkříšen Mastičkářem.
• Žena mastičkářova: Hádavá, stará se o finanční stránku prodeje mastí a je v konfliktu s Mastičkářem ohledně ceny.

Drkolenský Mastičkář:

• Mastičkář: Stejně jako v muzejní verzi, prodavač mastí.
• Rubin: Mastičkářův pomocník, hrubý a sprostý, vede spory s Pustrpalkem.
• Pustrpalk: Rubinův sluha, dostává se s Rubinem do sporu o rodovou přednost.
• Žid: Přichází k lékaři, aby mu oživil dítě, což je ústřední moment pro parodii vzkříšení. Zpívá "hebrejsky".
• Andělé: Patrně v pozadí či ve spojitosti s parodií náboženských motivů.

Shrnutí děje

Děj se odehrává v prostředí tržiště, kde prodejce mastí, Mastičkář (Severin), nabízí své zázračné léky.

Muzejní Mastičkář:

Mastičkář si najme pomocníka Rubina, který má sluhu Pustrpalka. Rubin se vyznačuje nekorektním chováním, ironicky vychvaluje mistra, vběhne mezi lid a odpovídá mu neslušně. Po usmíření vykládá krám a provází ukázky mastí neslušnými poznámkami. Následuje příchod tří Marií, které zpívají latinsky a recitují česky, aby si koupily masti. Vrcholem je Mastičkářovo parodické vzkříšení Izáka, syna Abrahámova, pomocí kvasnic. Děj se uzavírá hádkou mezi Mastičkářem a jeho ženou o cenu mastí, a také sporem mezi Rubinem a Pustrpalkem o jejich rod.

Drkolenský Mastičkář:

Verze z Drkolenského zlomku začíná Rubinovou žádostí o najmutí panoše. Pustrpalk se nabídne a Rubin s ním smlouvá o práci. Následuje scéna s Rubinem, který odejde stranou a Mistr na něj volá. Poté přichází Žid, zpívá "hebrejsky" a žádá lékaře o oživení svého dítěte. Lékař slibuje pomoc a volá své pomocníky. Rubin opět odpovídá sprostě a spolu s Pustrpalkem se dostává do sporu o rodovou přednost. Po usmíření tlučou masti a Rubin je opile vychvaluje. Zlomek končí Pustrpalkovým pokáráním.

Oba zlomky zachycují podobné scény, zaměřující se na klamání zákazníků, hrubý humor a parodii náboženských motivů.