Podcast na Klíčové manažerské nástroje a metodiky

Kapitoly

Nejčastější chyba

Čtyři typy benchmarkingu

Úvod do BSC

Čtyři perspektivy

Co je řízení změny?

Japonské inspirace

Data na prvním místě

Shrnutí a rozloučení

Přepis

Eliška: Co je ta jedna věc v benchmarkingu, která poplete osmdesát procent studentů u zkoušky? Jsou to jeho typy. Většina je zamění, nebo si pamatuje jen dva. My vám ale za pár minut ukážeme systém, se kterým už nikdy neuděláte chybu.

Lukáš: Posloucháte Studyfi Podcast.

Eliška: Lukáši, tak v čem je ten největší chyták?

Lukáš: V tom, že studenti často znají jen interní a konkurenční. Ale ono je to trochu košatější. Ten základní pohled je správný: porovnáváme se buď sami se sebou, což je interní benchmarking, nebo s někým jiným, a to je externí.

Eliška: Dobře, to dává smysl. Takže srovnávám třeba naši pobočku v Praze s tou v Brně. To je interní. Co dál?

Lukáš: A teď přijde ta magie! Externí benchmarking není jen jeden typ. To je ten klíč! Máme totiž hned tři další: konkurenční, funkční a generický.

Eliška: Počkat, tři? Takže dohromady jsou vlastně čtyři? Interní, a pak tyhle tři? Většina učebnic to takhle přehledně neukáže.

Lukáš: Přesně! Konkurenční je jasný – srovnáváme se s přímým konkurentem. Funkční znamená, že se srovnáváme s nejlepším v dané funkci, třeba v logistice, i když je z jiného oboru.

Eliška: A ten generický? To zní jako... obecný.

Lukáš: V podstatě ano. Tam se srovnáváme s kýmkoli, kdo má prostě špičkový proces, který chceme napodobit, bez ohledu na odvětví. Takže to je ten systém! Zapamatovat si, že jsou celkem čtyři typy, a máte vyhráno.

Eliška: Dobře, takže máme systém na porovnávání. Ale co dál? Určitě existuje i nějaký systém pro samotné řízení a měření výkonu, ne?

Lukáš: Přesně tak! A na to je geniální metoda, kterou si zapamatujete podle zkratky BSC – Balanced Scorecard. Tedy systém vyvážených ukazatelů.

Eliška: Vyvážených? Takže to není jen o penězích a zisku?

Lukáš: Vůbec ne! A to je na tom to skvělé. BSC propojuje strategii s každodenními činnostmi a dívá se na firmu ze čtyř různých úhlů, čtyř perspektiv.

Eliška: Dobře, tak povídej, jaké to jsou?

Lukáš: První je samozřejmě ta finanční – tedy zisk, tržby, cash flow. Klasika. Ale hned druhá je zákaznická. Jak jsme na tom na trhu, jak jsou zákazníci spokojení a věrní.

Eliška: Takže spokojený zákazník je stejně důležitý jako plná kasa? To zní jako ideální svět.

Lukáš: V podstatě ano. Třetí perspektiva se dívá dovnitř, na interní procesy. Třeba jak jsme rychlí, jakou máme kvalitu. A poslední je učení se a růst. Ta se ptá, jestli se zlepšujeme, inovujeme a jestli naši lidi rostou s firmou.

Eliška: Super, to dává dokonalý smysl. A jak přesně firma s těmito informacemi pracuje v praxi?

Lukáš: Skvělá otázka, Eliško. Všechna ta data často vedou k jedné věci – ke změně. A to nás přivádí k dalšímu velkému tématu, kterým je řízení změny.

Eliška: Řízení změny... to zní trochu jako krocení divoké šelmy. Co si pod tím máme přesně představit?

Lukáš: To je dobré přirovnání! V podstatě je to cílená lidská aktivita. Jejím úkolem je připravit a hlavně prosadit nějakou změnu ve firmě.

Eliška: Takže nejenom vymyslet, co se má změnit, ale taky zařídit, aby se to fakt stalo?

Lukáš: Přesně tak. Změnu samotnou můžeme vnímat jako přechod z jedné úrovně uspořádanosti do jiné. Třeba z nižší na vyšší.

Eliška: A nebo i na nižší, pokud se něco nepovede?

Lukáš: Bohužel i to se může stát. Klíčové je, že tenhle přechod může být buď samovolný, jako když se něco prostě stane... nebo řízený.

Eliška: A ten řízený je právě to, o čem se bavíme.

Lukáš: Bingo. Cílená, řízená změna je výsledkem naší snahy. A tomu se právě říká management. Není to náhoda, je to plán.

Eliška: Rozumím. Takže místo toho, abychom čekali, co se stane, vezmeme otěže do vlastních rukou. To zní mnohem líp.

Lukáš: Přesně tak. A právě o tom, jak ty otěže správně držet, si povíme víc hned teď.

Eliška: Super. Tak jaké jsou ty nejznámější metody, jak tu kvalitu řídit a zlepšovat? Nějaké konkrétní nástroje?

Lukáš: Skvělá otázka. Začněme v Japonsku. Slyšela jsi někdy o Kaizen? To je metoda od Toyoty a znamená to „neustálé zlepšování“. Nejde o revoluci, ale o malé, postupné kroky.

Eliška: Takže žádný velký třesk, spíš taková tichá evoluce kvality.

Lukáš: Přesně tak! A s tím úzce souvisí i Lean, neboli „štíhlá výroba“. Hlavním cílem je tady identifikovat a odstranit jakékoliv plýtvání – ať už jde o čas, materiál nebo energii.

Eliška: To dává smysl. A co když chci jít víc po číslech a statistikách?

Lukáš: Pak je tu metoda Six Sigma. To je vysoce disciplinovaný proces, který se opírá čistě o naměřená data. Cílem je dostat počet chyb skoro na nulu.

Eliška: Takže takový vědecký přístup k managementu.

Lukáš: Dá se to tak říct. Je to o rozhodování na základě faktů, ne pocitů.

Eliška: Klíčové tedy je, že existuje celá sada nástrojů. A úspěch spočívá ve výběru toho správného pro danou situaci.

Lukáš: Bingo. A to je podstata moderního managementu. Doufám, že jsme vám ukázali, že to není žádná nuda, ale naopak dynamický obor. Díky, že jste dnes poslouchali.

Eliška: My děkujeme tobě, Lukáši. A vám přejeme spoustu úspěchů. Na slyšenou u dalšího dílu Studyfi Podcastu!