Klasifikace důkazů v trestním řízení: Průvodce pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Přímé důkazy přímo potvrzují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost nebo předmět důkazu. Naopak, nepřímé důkazy dokazují jinou skutečnost, z níž je možné usuzovat na dokazovanou skutečnost.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Usvědčující důkazy jsou takové, které slouží v neprospěch obviněného.
A. Důkazy, u nichž lze vadu dodatečně odstranit.
B. Důkazy získané nezákonným donucením.
C. Důkazy, které se stanou použitelnými, pokud svědek dodatečně získá zproštění mlčenlivosti.
D. Důkazy, které přímo potvrzují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost.
Vysvětlení: Absolutně neúčinné důkazy jsou podle studijních materiálů takové, které jsou získány nezákonným donucením, například výslechem a doznáním obviněného za použití fyzického násilí. Vadu takových důkazů nelze dodatečně odstranit a jsou absolutně nepoužitelné. Možnosti 0 a 2 popisují relativně neúčinné důkazy, u kterých lze vadu odstranit. Možnost 3 popisuje přímé důkazy, což je jiná kategorie dělení důkazů.
A. Svědek, který skutek viděl přímo na vlastní oči.
B. Důkaz, který přímo potvrzuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost.
C. Svědek, který skutek neviděl, ale získal o něm informace od jiné osoby.
D. Důkaz, jehož vadu lze dodatečně odstranit, čímž se stane použitelným.
Vysvětlení: Podle studijních materiálů jsou odvozené (zprostředkované) důkazy definovány jako situace, kdy „svědek skutek neviděl, ale slyšel o něm od jiného“. Tomu odpovídá možnost, že svědek získal informace od jiné osoby, nikoli přímým pozorováním.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Podle studijních materiálů jsou odvozené (zprostředkované) důkazy definovány jako svědek, který skutek neviděl, ale slyšel o něm od jiného.