Shrnutí na Klasické grafické techniky

## Úvod Tiskové techniky v grafice jsou způsoby, jak přenést obraz z tiskové formy na papír nebo jiný podklad. Tento materiál shrnuje vybrané tiskové metody založené na leptání, akvatintě, heliogravuře, litografii, sítotisku (průtisk/serigrafie) a rozdíly mezi tiskem z plochy a z hloubky. Materiál je určen pro samostudium a obsahuje postupy, příklady a praktické tipy. ## Základní pojmy > Lept: Technika, kdy kyselina odstraní kov v odhalených místech tiskové desky a vytvoří rýhy, které drží barvu. > Akvatinta: Technika pro vytváření tonalit z množiny drobných důlků na kovové desce, výsledkem jsou šedé či tmavé plochy bez čar. > Heliogravura: Přenos fotografie na kovovou desku pomocí světlocitlivé želatiny a následné naleptání pro zachycení jemných detailů. > Litografie: Tisk z kamene, založený na odpuzování vody a přitahování mastné kresby. > Průtisk / sítotisk (serigrafie): Protlačování barvy skrz šablonu z husté síťoviny; vhodné pro plakáty a velké plochy. ## Tisk z hloubky – lept a jeho varianty ### Princip leptu 1. Kovová deska se pokryje ochrannou vrstvou (kryt, např. asfalt v terpentýnu). 2. Jehla odkryje kov tam, kde má kyselina pracovat. 3. Deska se ponoří do kyseliny, která naleptá odkryté části. 4. Do vzniklých rýh se vtře barva a motiv se vytiskne lisem. - Hloubka a intenzita čar závisí na délce působení kyseliny. ### Lept čárový (do pevného krytu) - Používá se pevný kryt (asfalt), nechá se uschnout. - Kreslí se tupější jehlou, aby se nepoškodil kov. - Při leptání kyselina vyžírá odkryté linie; délka leptání určuje hloubku. ### Lept do měkkého krytu - Kryt nikdy netuhne; na povrch lze položit papír nebo jiný zrnitý materiál. - Při tlaku se kryt v místech dotyku přichytí k materiálu a odtrhne se, čímž odkryje kov v nepravidelných liniích. - Výsledkem jsou měkké, texturované kresby; technika byla ceněna zejména ve 20. století. - Lze kombinovat s akvatintou a často slouží jako základní kresba při barevném leptu. Did you know that lept do měkkého krytu umožňuje vytvořit struktury připomínající tisk z přírodních materiálů, protože odkrytí kovu probíhá nerovnoměrně podle zrnitosti použitého materiálu? ## Akvatinta (tónování pomocí zrníček) ### Princip 1. Na kovovou desku se nasype hodně drobných zrníček pryskyřice. 2. Deska se zahřeje, aby se zrníčka přilepila. 3. Deska se vloží do kyseliny: kyselina naleptá mezery mezi zrníčky, nikoli samotná zrníčka. 4. Vznikne množství malých důlků, které při tisku vytvoří plošné tóny (šedé/černé oblasti), nikoli čáry. Praktický příklad: chcete stínovanou postavu na měděné desce — aplikujete akvatintu, čímž získáte hladké přechody bez počáraných čar. ## Heliogravura (fotografický lept) - Název odvozen od slunce; dříve se při expozici používalo slunce, dnes UV lampy. - Zachycuje extrémně jemné detaily fotografií. Postup: 1. Fotografie se přenese na měděnou desku pomocí světlocitlivé želatiny. 2. Deska se naleptá; světlá místa jsou mělká, tmavá hlubší. 3. Do prohlubní se vtře tiskařská barva. 4. Tiskne se ručním lisem pod vysokým tlakem. Aplikace: reprodukce fotografií nebo velmi jemných grafických plánů, kde je potřeba zachovat detail a tonalitu. Věděli jste, že heliogravura umožňuje přenést fotografickou gradaci tónů přímo do hloubky v kovu, takže tisk uchovává velmi věrné přechody mezi světlem a stínem? ## Tisk z plochy – litografie ### Princip tisku z plochy - Plocha tiskové formy je rovná; používá se chemická úprava: části, kam chceme barvu, jsou mastné (olejové), zbytek je vodou odolný. - Při tisku se barva přenáší pouze na mastné části. ### Litografie (rytina do kamene) - Lithografický kámen přijímá mastnotu kresby a po poleptání si toto vlastnost udrží. - Po navlhčení kamene barva ulpí pouze na kresbě, zbytek vlhkého kamene barvu odpuzuje. Známá jména spojená s litografií: Alois Senefelder (vynálezce litografie), Francisco de Goya, Jean Auguste Dominique Ingres, Eugène Delacroix, Édouard Manet, Edgar Degas, Auguste Renoir, Alfon