Kinetická teorie plynů
Klíčová slova: Kinetická teorie plynů, Látkové množství
Klíčové pojmy: Stavová rovnice ideálního plynu: $pV = nRT$, Vnitřní energie jednoatomového plynu: $U = n\frac{3}{2}RT$, Střední kinetická energie jedné molekuly: $\bar{E}_{kin} = \frac{3}{2}kT$, Tlak z kinetiky: $p = \frac{1}{3}\frac{Nm}{V}\bar{v^2}$, Izotermický: $W = nRT\ln\dfrac{V_f}{V_i}$, Vzájemný vztah tepelných kapacit: $C_p = C_V + R$, Maxwellovo rozdělení: $P(v)=4\pi\left(\dfrac{m}{2\pi kT}\right)^{3/2} v^2 e^{-\frac{mv^2}{2kT}}$, Adiabata: $pV^{\gamma}=\text{konst.}$, Ekvipartiční princip: každý stupeň volnosti přispívá $\tfrac{1}{2}kT$, Van der Waalsova rovnice pro reálné plyny: $\left(p + a \dfrac{n^2}{V^2}\right)\left(V - nb\right) = nRT$
## Úvod
Kinetická teorie plynů vysvětluje makroskopické veličiny (teplotu, tlak, vnitřní energii) pomocí mikroskopického pohybu atomů a molekul. Cílem tohoto materiálu je podat srozumitelný přehled základních pojmů, rovnic a dějů u ideálního plynu a ukázat praktické aplikace.
> **Definice:** Kinetická teorie plynů je model, který popisuje plyn jako soustavu rychle se pohybujících částic, jejichž srážky určují tlak a jejich kinetická energie určuje teplotu.
## Základní pojmy
- **Stavové veličiny:** tlak $p$, objem $V$, teplota $T$.
- **Stavová rovnice ideálního plynu:** $$pV = nRT$$
- **Ideální plyn — předpoklady:** částice mají zanedbatelné rozměry, žádné mezimolekulární síly mimo srážky, srážky jsou dokonale pružné.
> **Definice:** Ideální plyn je zjednodušený model reálného plynu, který dovoluje uvažovat vnitřní energii pouze jako kinetickou energii částic.
### Poznámka o reálných plynech
- Reálné plyny korigujeme Van der Waalsovou rovnicí: $$\left(p + a \frac{n^2}{V^2}\right)\left(V - nb\right) = nRT$$
- Konstanty $a,b$ jsou empirické a závisí na druhu plynu.
## Stavové děje (jednoduché děje)
### Izotermický děj (T = konst.)
- Stavová rovnice dává: $$pV = \text{konst.}$$
- práce při izotermické změně: $$W = nRT\ln\frac{V_f}{V_i}$$
### Izobarický děj (p = konst.)
- Objem je přímo úměrný teplotě: $$\frac{V}{T}=\text{konst.}$$
- přijaté teplo: $$Q = nC_p\Delta T$$
### Izochorický děj (V = konst.)
- Tlak je přímo úměrný teplotě: $$\frac{p}{T}=\text{konst.}$$
- práce plynu: $W=0$, tedy $Q=\Delta U$
### Adiabatický děj (Q = 0)
- Pro ideální plyn platí vztah adiabaty (závisí na počtu stupňů volnosti), např. pro jednoatomový plyn: $$pV^{\gamma}=\text{konst.}$$ kde $\gamma = \frac{C_p}{C_V}$.
## Vnitřní energie a tepelná kapacita
- U ideálního plynu je vnitřní energie dána součtem kinetických energií částic.
- Střední kinetická energie jedné molekuly: $$\bar{E}_{\text{kin}} = \frac{3}{2}kT$$
- Celková vnitřní energie množství $n$ molů jednoatomového ideálního plynu: $$U = n\frac{3}{2}R T$$
> **Definice:** Molární tepelná kapacita při stálém objemu je $$C_V = \left(\frac{1}{n}\frac{\partial U}{\partial T}\right)_V$$ pro jednoatomový ideální plyn platí $$C_V = \frac{3}{2}R$$
- Vztah mezi $C_p$ a $C_V$ pro ideální plyn: $$C_p = C_V + R$$
### Ekvipartiční teorém a stupně volnosti
- Každý nezávislý stupeň volnosti přispívá $
$\frac{1}{2}kT$ ke střední energii jedné molekuly.
- Výsledné hodnoty pro střední energii: jednoatomový $\frac{3}{2}kT$, dvouatomový rotačně $\frac{5}{2}kT$ (při nižších T bez vibračních příspěvků), mnohoatomové až $\frac{f}{2}kT$ kde $f$ je počet stupňů volnosti.
Did you know that za dostatečně nízkých teplot mohou některé rotační či vibrační stupně volnosti „zamrznout" a tím snížit měřené molární tepelné kapacity?
## Tlak z hlediska kinetické teorie
- Tlak je důsledek nárazů molekul na stěny nádoby.
- Pro střední kvadratickou rychlost $\bar{v^2}$ a hmotnost jedné molekuly $m$ platí: $$p = \frac{1}{3}\frac{Nm}{V}\bar{v^2}$$ kde $N$ je počet molekul.
- Spojením s ideální rovnicí plynu plyne vztah mezi teplotou a střední kvadratickou rychlostí:
$$\frac{1}{2}m\bar{v^2} = \frac{3}{2}kT$$
tedy $$\bar{v^2} = \frac{3kT}{m}$$
### Druhy průměrných rychlostí
- Nejpravděpodobnější rychlost $v_{mp}$, střední rychlost $\bar{v}$ a střední kvadratická rychlost $v_{rms} = \sqrt{\bar{v^2}}$ se liší a jsou odvozeny z Maxwellova rozdělení rychlostí.
> **Definice:** Maxwellovo rozdělení rychlostí dává pravděpodobnostní hustotu rychlostí molekul: $$P(v) = 4\pi\left(\frac{m}{2\pi kT}\right)^{3/2} v^2 e^{-\frac{mv^2}{2kT}}$$
Fun fact: Rychlosti molekul v plynu při pokojové teplotě jsou řádově stovky metrů za sekundu, přesto že makroskopický pohyb plynu často vypadá jako klid.
## Praktické příklady
1. Výpočet práce při izotermické expanzi: pokud se ideální plyn při teplotě $T$ expanduje z $V_i$ do $V_f$, práce je $$W = nRT\ln\frac{V_f}{V_i}$$
2. Vnitřní energie pro $n$ molů jednoatomového plynu: $$U = n\frac{3}{2}RT$$