Josef Škvorecký - Zbabělci

Podcast

Josef Škvorecký: Od Zbabělců po '68 Publishers0:00 / 23:38

0:001:00 zbývá

1x

Josef Škvorecký ve svém generačním románu Zbabělci z roku 1958 zachycuje poslední dny druhé světové války v maloměstě očima dvacetiletého Dannyho Smiřického. Dílo demýtizuje hrdinství, kritizuje pokrytectví a oportunismus měšťanské elity, zatímco pro hlavního hrdinu jsou důležitější jazz a dívky.

Rychlý přehled

Literární druh	epika (próza)
Žánr	generační román s prvky satiry a grotesky, částečně autobiografický
Literární směr	realismus
Časoprostor	maloměsto Kostelec (předobraz Náchod), květen 1945 (4. – 11. května), konec 2. sv. války
Kompozice	chronologická (8 kapitol, 8 dnů), ich-forma, rámcová, kauzální, prolínání popisů a dialogů
Vypravěč	ich-forma, dvacetiletý Danny Smiřický, autorovo alter-ego, subjektivní pohled
Hlavní postavy	Danny Smiřický, Irena, Benno Mánes, Harýk, Přemek, plukovník Čemelík a další z městské smetánky
Téma	prožívání konce 2. světové války a květnového povstání očima mladé generace
Motivy	jazz, láska, válka, kolaborantství, generační konflikt, absurdita, groteska

Úvod

Zbabělci Josefa Škvoreckého je generační román, který skrze subjektivní pohled dvacetiletého Dannyho Smiřického zachycuje poslední dny druhé světové války v maloměstě Kostelec. Dílo demýtizuje tradiční pojetí hrdinství a s cynickým nadhledem kritizuje pokrytectví měšťanské „elity“, zatímco pro Dannyho je důležitější jazz a dívky. Román byl napsán v letech 1948–1949, ale kvůli svému kontroverznímu popisu květnového povstání byl vydán až v roce 1958 a záhy stažen z prodeje.

Čtenáře čeká rozbor literárního druhu a žánru, analýza hlavních témat, kompozice, jazyka a postav, doplněný o shrnutí děje a odpovědi na časté otázky. Celé dílo je prostoupeno autorovými autobiografickými prvky a nespisovným jazykem, což mu dodává autenticitu.

Literární druh a žánr

Zbabělci jsou literárně epika ve formě prózy. Žánrově se jedná o román, konkrétně o generační román, protože se v něm střetávají a vzájemně se nechápou dvě generace – mladíci a jejich otcové. Dílo je také částečně autobiografické, jelikož hlavní hrdina Danny Smiřický sdílí mnoho rysů s autorem a prostředí Kostelce je předobrazem Škvoreckého rodného Náchoda. Obsahuje silné prvky satiry a grotesky, které slouží k parodizaci a kritice dobových událostí a chování postav, zejména v kontextu květnového povstání.

Hlavní téma, myšlenky a záměr autora

Hlavní téma díla je prožívání posledních dnů druhé světové války a květnového povstání v českém maloměstě očima mladé generace.

Hlavní myšlenka a poselství je kritika přetvářky, oportunismu a zbabělosti maloměstské honorace, která se snaží v kritické době hrát na hrdiny. Zároveň ukazuje autentické prožívání mladých lidí, pro něž jsou hodnotami jazz, láska a přátelství, nikoli politické ideologie.

Záměr autora spočíval v demýtizaci heroismu, který byl po válce často idealizován. Škvorecký chtěl realisticky, a to i s prvky ironie a grotesky, zobrazit, jak skutečně probíhaly události konce války a jak na ně reagovali různí lidé. Kritizoval falešné vlastenectví a snahu očistit se od válečných hříchů prostřednictvím „revoluce“.

Klíčové motivy:

• Jazz a swing: Symbol svobody, nonkonformního životního postoje a úniku od reality války. Vymezuje se jím mladá generace od starší.
• Láska a erotičnost: Dannyho posedlost dívkami, zejména Irenou, a jeho milostná dobrodružství představují klíčovou součást jeho vnitřního světa, která konkuruje událostem revoluce.
• Válka a protifašistický odboj: Zobrazení květnového povstání bez patosu, s důrazem na absurditu a zmatky.
• Kolaborantství a přetvářka: Motiv „převlékání kabátů“, kdy se bývalí kolaboranti stávají „vlastenci“ a velí revoluci.
• Generační konflikt: Rozpor mezi pragmatismem a pokrytectvím starší generace a cynismem, touhou po svobodě a autenticitě mladých.
• Absurdita a groteska: Válka a revoluce jsou často líčeny s nadsázkou, což podtrhuje jejich nesmyslnost a chaos.

Kompozice

Dílo je členěno chronologicky do osmi kapitol, přičemž každá kapitola odpovídá jednomu dni v rozmezí od pátku 4. května do pátku 11. května 1945. Tato důsledná chronologie je občas narušena krátkými retrospektivními pasážemi, které doplňují kontext Dannyho vzpomínek.

Kompozice románu je kauzální, motivy a témata na sebe logicky navazují. Příběh je vyprávěn v ich-formě jako jakýsi deník Dannyho Smiřického. Román se vyznačuje prolínáním popisných pasáží, úvahového charakteru a dramatických situací, jichž je Danny osobně účasten. Škvorecký do textu vkládá dialogy s krátkými replikami, které oživují děj a zvyšují jeho autentičnost. Dílo má rámcovou kompozici, když začíná zkouškou jazzové kapely a končí jazzovým koncertem na náměstí. Vyprávění přechází místy až v grotesku, například při popisu chování samozvaných velitelů města.

Časoprostor

Děj románu Zbabělci se odehrává v průběhu osmi květnových dnů roku 1945, konkrétně od 4. do 11. května, v období závěru druhé světové války a květnového povstání.

Prostor je situován do fiktivního maloměsta Kostelec, jehož předobrazem je autorovo rodné město Náchod. Důležitými místy jsou zkušebna jazzové kapely (hostinec Port Arthur), ulice města, kostelecké gymnázium (německá posádka) a pivovar (centrum revoluce).

Prostředí maloměsta je klíčové pro děj a atmosféru, jelikož umožňuje detailní vykreslení mezilidských vztahů a satirické zobrazení „revoluce“, kterou řídí místní smetánka. Květen 1945 symbolizuje dobu naděje na svobodu, ale zároveň i chaosu, nejistoty a rychlých změn, což ovlivňuje chování všech postav. Maloměsto podtrhuje kontrast mezi „velkými“ historickými událostmi a přízemními zájmy a charaktery obyvatel.

Jazyk a vypravěč

Zbabělci jsou vyprávěni ich-formou, přičemž vypravěčem je hlavní postava, dvacetiletý Danny Smiřický. Danny funguje jako autorovo alter-ego a jeho subjektivní pohled, vnitřní monology a prožívání dominují celému textu.

Jazykový styl je charakteristický svým hovorovým a nespisovným jazykem, který je využíván jak v přímé řeči postav, tak často i v pásmu vypravěče. Autor se nevyhýbá vulgarismům a používá jednoduchá slovní spojení a nesložitá souvětí, což činí text čtenářsky přístupným a autentickým. Nespisovná čeština se s češtinou spisovnou střídá podle situace – Danny mluví spisovněji s rodiči než s přáteli.

Výrazné jazykové prostředky:

• Přímá řeč a polylog: Dominantní, zejména v dialozích jazzové kapely, které často mají minimální informativní funkci a působí autenticky.
• Anglicismy a němčina: Text je prokládán anglickými výrazy (např. „Oukej“, „Redy“) a hudební terminologií (disonance, fortissimo, glissando), což odráží obdiv mládeže k angloamerické kultuře a jazzu. Objevují se i německá sdělení, často foneticky psaná v podání Čechů, což odráží dobovou realitu a přidává humorný prvek.
• Ironie: Častá, zejména v Dannyho úvahách a popisech chování „hrdinů“ revoluce (např. „Začínám mít úctu k dělnýmu lidu.“).
• Metafory a personifikace: Např. „ticho se rozhostilo“.
• Přezdívky: Používání přezdívek jako Harýk, Benno, Danny.

Hlavní postavy

• Danny Smiřický: Hlavní hrdina a vypravěč, dvacetiletý tenorsaxofonista, autorovo alter-ego. Je cynický, domýšlivý, bezstarostný, miluje jazz a dívky. Navenek se snaží působit vzdělaně a předvádět se, ale uvnitř je citlivý, tolerantní a soucitný. Revoluci vnímá spíše jako příležitost udělat dojem na Irenu nebo si vyzkoušet střelbu. Přesto se v kritických chvílích prokáže jako statečný a aktivně se zapojuje do bojů.
• Irena: Krásná dívka, objekt Dannyho nenaplněné touhy. Pohrává si s chlapci, ale je věrná svému příteli Zdeňkovi. Je psychologicky málo prokreslená, Danny ji vnímá spíše skrze své představy.
• Benno Mánes: Dannyho přítel, trumpetista v jazzové kapele. Obtloustlý, sympatický, upřímný, snadno se nechá pokořit svou přítelkyní Helenou. Jeho hlavním zájmem je jídlo a vyhýbá se námaze a nebezpečí, ztělesňuje pohodlnost a zbabělost.
• Harýk, Jindra, Fonda, Lexa, Rosťa: Dannyho přátelé z jazzové kapely a party. Jsou podobně jako Danny ovlivněni jazzem a touhou po svobodném životě. Jindra je pilný, Harýk a Benno jsou dobří kamarádi.
• Přemek: Dannyho přítel, vůdce jedné z odbojových skupin. Po útěku ze sklepa se s Dannym aktivně zapojí do boje proti německým tankům.
• Městská smetánka / „Otcové“: Zahrnuje postavy jako plukovník Čemelík (velitel města), doktor Bohadlo, pan lékárník, pan továrník Krocana. Tito představitelé revoluce jsou karikováni jako maloměšťáci, kteří se snaží očistit od válečných hříchů (kolaborace) a groteskně hrají na vojáky. Jejich akce jsou často nesmyslné a zaměřené na vlastní prospěch.

Shrnutí děje

Děj románu Zbabělci se odehrává v českém maloměstě Kostelec během osmi květnových dnů roku 1945, na samém konci druhé světové války.

Román začíná, když dvacetiletý tenorsaxofonista Danny Smiřický zkouší se svou amatérskou jazzovou kapelou. S kamarády, jako jsou trumpetista Benno Mánes a kytarista Harýk, prožívá bouřlivou dobu a zároveň poznává první lásky, především k Ireně, která je však zamilovaná do horolezce Zdeňka.

Ve městě se formuje „revoluce“ vedená městskou smetánkou (plukovník Čemelík, doktor Bohadlo), která se ale spíše snaží nic nedělat, očistit si jméno z dob kolaborace a zavřít odpůrce. Zbraně jsou zabaveny a dobrovolníci jsou podrobováni nesmyslným hlídkováním. Danny a jeho přátelé jsou skeptičtí, ale Danny se přesto zapojuje – částečně z nudy, částečně, aby zapůsobil na Irenu. Jeho „hrdinské“ pokusy ho přivedou k zatčení Němci, z něhož je propuštěn díky přímluvě doktora Šabaty.

Městský štáb se nakonec dohodne s Němci na jejich nerušeném odchodu. Atmosféra se mění, když se roznese zpráva o blížících se Rusech, ale místo nich nečekaně vjedou německé tanky. Vypuknou brutální boje, do kterých se zapojí i mladí lidé, dělníci a Danny s přáteli. Během přestřelky zahyne Dannyho spolužák Hrob. Danny s přítelem Přemkem, který uprchl ze sklepa, zlikvidují kulometem jeden z německých tanků.

Kniha končí s příchodem Rudé armády, která přebírá kontrolu a město je „osvobozeno“. Danny si sice vyslouží obdiv a políbení od Ireny, ale nakonec pochopí, že Irena stále čeká na svého Zdeňka. V závěru kapela koncertuje na náměstí a Danny vzpomíná na všechny, které miloval, a přemýšlí o budoucích setkáních v Praze, kam se chce po válce dostat.