Jaterní cirhóza a portální hypertenze - přehled
Klíčová slova: Cirrhóza jater a portální hypertenze, Jaterní cirhóza a portální hypertenze
Klíčové pojmy: Cirrhóza: nekróza + fibróza + nodulární regenerace mění architekturu jater, Portální hypertenze: tlak v portě > $10\ \mathrm{mmHg}$ nebo gradient > $5\ \mathrm{mmHg}$, Patogeneze: toxin/ischemie → ztráta ATP → ROS → aktivace Kupffer/Ito buněk → fibróza, Ascites vzniká z ↑ hydrostatického tlaku, ↓ onkotického tlaku a sekundárního hyperaldosteronismu, Varixy: riziko masivního krvácení, nejnebezpečnější jsou jícnové varixy, TIPS: efektivní pro snížení portálního tlaku, ale riziko porto‑systémové encefalopatie, Splenomegalie způsobuje cytopenie (anémie, trombocytopenie, leukopenie), Léčba: odstranění příčiny, endoskopie varixů, diuretika a paracentéza u ascitu, Screening na hepatocelulární karcinom u cirhózy – pravidelné UZ kontroly, Diagnostika: kombinace kliniky, laboratorních testů, zobrazovacích metod
## Úvod
Jaterní cirhóza a portální hypertenze jsou závažné hepatologické stavy, které mění strukturu a funkci jater a cévního řečiště v portálním systému. Tento materiál rozdělí problematiku na srozumitelné části, vysvětlí patogenezi, klinické projevy, komplikace a základní principy léčebných a preventivních opatření.
> Definice: Jaterní cirhóza je chronické progresivní onemocnění charakterizované nekrózou, fibrózou a nodulární regenerací, která vede ke změně architektury jaterních lalůčků.
> Definice: Portální hypertenze je trvalé zvýšení tlaku v portálním systému nad přibližně $10\ \mathrm{mmHg}$ nebo tlakový gradient mezi v. portae a v. cava inferior nad $5\ \mathrm{mmHg}$.
## Patogeneze jaterní cirhózy – krok za krokem
### 1) Počáteční poškození hepatocytů
- Rizikové faktory: toxiny (např. acetaldehyd), infekce (viry), poruchy metabolismu (např. poruchy metabolismu mědi), ischemie (např. venostáza při pravostranném srdečním selhání).
- Buňky ztrácejí ATP a roste produkce volných kyslíkových radikálů; klesá antioxidační kapacita (glutathion peroxidáza, superoxid-dismutáza).
### 2) Zánět a aktivace rezidentních buněk
- Poškozené hepatocyty uvolňují cytokiny.
- Aktivace Kupfferových buněk, Ito (stellate) buněk a fibroblastů.
- Ito buňky přeměněné na myofibroblasty produkují kolagen → fibróza.
### 3) Tuková infiltrace a zánět
- Steatóza = hromadění tuku v hepatocytech.
- Steatohepatitida = steatóza se známkami zánětu, která může přejít v chronické poškození.
### 4) Fibróza, nekróza a regenerace
- Dlouhodobé poškození vede k tvorbě vaziva (fibrózy).
- Kombinace nekrózy, fibrózy a regenerace mění architekturu lalůčků a vede ke vzniku cirhózy.
## Klasifikace etiologie (stručně)
- Alkoholová, virová (HBV, HCV), metabolické (např. nonalcoholic steatohepatitis), cholestatické, autoimunitní, kardiální (venostatická) a idiopatická (10–15 %).
## Portální hypertenze – mechanismy a varianty
- Hlavní mechanizmus: zvýšení odporu průtoku portálním systémem v důsledku fibrózy a jizvení jater → snížení průtoku krve játry a sekundární zvýšení průtoku ve splanchniku.
Tabulka: Varianty portální hypertenze
| Typ | Příčiny (příklady) | Lokalizace poruchy |
|---|---|---|
| Prehepatální | Tromóza v. portae, trombóza v. lienalis, trauma, tumory, hyperkoagulabilní stavy | Před játry |
| Intrahepatální | Periportální fibróza, komprese intrahepatických větví, cirhóza | V jaterní parenchymě |
| Posthepatální | Trombóza v. hepatica, komprese tumory, pravostranné srdeční selhání (venostáza) | Po průchodu játry |
## Klinické projevy cirhózy a komplikace portální hypertenze
- Příznaky se často objeví až po ztrátě většiny funkčních hepatocytů; některé formy mohou být dlouhodobě asymptomatické.
Hlavní komplikace:
- Ascites
- Zvýšení hydrostatického tlaku (kriticky nad $18\ \mathrm{mmHg}$), zvýšená filtrace tekutiny do peritonea.
- Snížení onkotického tlaku v důsledku hypoalbuminémie.
- Sekundární hyperaldosteronismus (aktivace RAAS) vede k retenci sodíku a vody.
- Kompletní evakuace ascitu se nedoporučuje kvůli rychlému re-akumulování tekutiny, ztrátě bílkovin a riziku bakteriální peritonitidy.
- Edémy
- Vznikají převážně kvůli hypoalbuminémii.
- Splenomegalie
- Sekundární k portální hypertenzi, vede k cytopeniím: anémie, trombocytopenie, leukopenie.
- Varixy (porto‑systémové zkraty)
- Jícnové varixy: nejnebezpečnější, riziko masivního krvácení.
- Hemoroidy, superficální abdominální žíly (caput medusae).
- Tyto zkraty snižují filtrace a detoxikaci toxických látek játry a přispívají k jaterní encefalopatii.
- Snížená imunita
- Ztráta části fagocytární kapacity retikuloendotelového systému jater.
- Malabsorpce
- Důsledek venostázy ve střevě.
- Krvácivé poruchy
- Kombinace trombocytopenie a snížené syntézy koagulačních faktorů játry.
- Ikterus
- Objevuje se při pokročilém jaterním poškození jako indikátor jaterního selhání.
- Zvýšené riziko hepatocelulárního karcinomu
- Pacienti s cirhózou by mít pravidelné ultrazvu