Podcast na Inkluzivní didaktika pro studenty se sluchovým postižením a NKS

Kapitoly

Úvod a vady sluchu

Podpora žáků s postižením sluchu

Narušená komunikační schopnost

Strategie a podpora pro NKS

Přepis

Eliška: Byli jste někdy na koncertě, kde byl v rohu pódia tlumočník do znakového jazyka? Nebo jste si u filmu zapnuli titulky, abyste všemu rozuměli? Přesně o tom, jak zpřístupnit vzdělávání úplně všem, si budeme dnes povídat. Posloucháte Studyfi Podcast.

Jakub: Přesně tak, Eliško. Dnes se zaměříme na inkluzivní didaktiku pro žáky se sluchovým a řečovým postižením. U sluchu to není jen o tom, jestli někdo slyší, nebo ne. Existují různé typy vad – převodní, percepční, nebo dokonce centrální, které souvisí se zpracováním zvuku v mozku.

Eliška: A ty vady mohou být vrozené, nebo vzniknout později?

Jakub: Ano, a to je klíčový rozdíl. Pokud vada vznikne před rozvojem řeči, říkáme jí prelingvální. Pokud až po něm, je postlingvální. To naprosto mění přístup ke vzdělávání.

Eliška: Dobře, a jak konkrétně takovým žákům ve škole pomáháme? Předpokládám, že sluchadla jsou základ.

Jakub: Sluchadla, nebo i kochleární implantáty. Ale to je jen technika. Ve výuce je klíčová komunikace. Může to být znakový jazyk s tlumočníkem, nebo třeba odezírání. Ale pozor, odezírání není žádná superschopnost!

Eliška: To věřím. Co je pro něj tedy potřeba?

Jakub: Mluvící musí dobře artikulovat, být dostatečně blízko a obličej mu musí být vidět. Takže žádné mluvení zády ke třídě. Důležitá je taky názornost, srozumitelnost a omezení hluku v místnosti. Někdy pomůže i asistent pedagoga.

Eliška: Super, to dává smysl. A co ta druhá skupina, žáci s postižením řeči?

Jakub: Tam mluvíme o narušené komunikační schopnosti, neboli NKS. To je široký pojem – od opožděného vývoje řeči, přes koktavost, až po dyslálii, což je takové to běžné „šišlání“.

Eliška: Takže sem patří i věci, které známe z okolí. Třeba když se někdo zakoktá nebo má problém s výslovností R a Ř?

Jakub: Přesně. Může jít i o mutismus, kdy dítě v určitých situacích vůbec nemluví, i když by mohlo. Problémy se pak pochopitelně projeví ve čtení, psaní a celkově v učení.

Eliška: A jak tedy vypadá podpora tady? Je to podobné jako u sluchových vad?

Jakub: V něčem ano. Základem je opět srozumitelnost a názornost. Ale tady se víc zaměřujeme na konkrétní jazykové roviny, které jsou narušené – třeba slovní zásoba nebo gramatika. Často je potřeba upravit obsah učiva nebo tempo práce.

Eliška: Takže individuální přístup je alfa a omega. A kdo pomáhá ve škole?

Jakub: Určitě asistent pedagoga a klíčový je školní logoped. Ten používá speciální pomůcky a pracovní listy. Cílem je odbourat bariéry a umožnit žákovi naplno využít jeho potenciál. A o tom celá inkluze je.