Informační technologie v pohostinství: Průvodce pro studenty
Délka: 6 minut
Zpátky v čase
Co je to IKT?
Poznej svého hosta
Jak se rezervace dostane do hotelu
Web hotelu jako výkladní skříň
Mozek hotelu
Propojení se světem
První systémy
Evropa a závěr
Barbora: Představte si hotelového manažera, třeba pana Nováka, v roce 1995. Všechny rezervace má v obrovské, tlusté knize. Telefon neustále zvoní. A každý večer ručně počítá, kolik pokojů je volných na zítra. Zní to jako noční můra, že?
Vojtěch: A teď si představte, že někdo zavolá, že chce změnit rezervaci z minulého měsíce. Hodně štěstí při hledání, pane Nováku! Přesně proto dnes mluvíme o něčem, co jeho práci změnilo od základů.
Barbora: Posloucháte Studyfi Podcast. Dnes se s expertem Vojtěchem podíváme na hotelový software a informační technologie v hotelnictví.
Vojtěch: Přesně tak. Ta zkratka, kterou u maturity musíte znát, je IKT. Nebo anglicky ICT – Information and Communication Technologies.
Barbora: Co si pod tím máme konkrétně představit? Není to jen „mít v hotelu počítač“?
Vojtěch: To zdaleka ne. IKT je souhrn všeho – hardwaru, softwaru, sítí, internetu... Prostě veškerá digitální výbava, která pomáhá hotel řídit a rozvíjet. Dnes už si bez toho hotel ani nedokážeme představit. Vždyť většina rezervací probíhá online.
Barbora: Takže ty papírové knihy pana Nováka nahradily komplexní hotelové systémy.
Vojtěch: Přesně tak. Dnes jeden systém zvládne rezervace, účetnictví, restauraci, sklady... všechno na jednom místě. Ale je tu ještě jeden klíčový systém – CRM.
Barbora: CRM... to zní hodně korporátně.
Vojtěch: Možná, ale princip je jednoduchý. Zkratka znamená Customer Relationship Management, tedy řízení vztahů se zákazníky. Tenhle systém sbírá data o hostech.
Barbora: Jako nějaký velký bratr, co sleduje, jestli si dávám k snídani míchaná vajíčka?
Vojtěch: Skoro! Ale ne tak strašidelně. Systém si pamatuje, že jste tu už byla, že jste využila wellness, že preferujete pokoj s výhledem do zahrady... A příště vám může nabídnout balíček přesně na míru. Cílem je, abyste se cítila jako VIP host.
Barbora: Dobře, to dává smysl. A co ty různé rezervační portály, přes které si dnes všichni rezervujeme dovolenou?
Vojtěch: To jsou takzvané elektronické distribuční systémy. Dělíme je na dvě hlavní skupiny. Starší jsou GDS – globální distribuční systémy.
Barbora: GDS? To jsem asi nikdy neslyšela.
Vojtěch: Původně vznikly už v 50. letech pro aerolinky k rezervaci letenek. Systémy jako Amadeus nebo Sabre. Dnes už jsou trochu zastaralé, ale stále je používají třeba velké firmy nebo cestovní kanceláře.
Barbora: A ta druhá, modernější skupina?
Vojtěch: To jsou IDS – internetové distribuční systémy. A ty zná každý. Booking.com, Expedia... Fungují jako obrovský online katalog, kde si kdokoliv může najít a zarezervovat hotel.
Barbora: Takže hotel se prostě zaregistruje na Booking a má vystaráno?
Vojtěch: Může, ale platí jim tučnou provizi z každé rezervace. Proto je pro hotel nejlepší, když si host udělá rezervaci přímo na jeho webových stránkách. Je to pro ně bez provize.
Barbora: Chápu. Musí ale mít dobrý web. Co na takovém webu nesmí chybět?
Vojtěch: Základem jsou kontakty, mapa, ceník, fotky a hlavně... funkční rezervační formulář, kde si rovnou ověříte dostupnost a hned rezervujete. Samozřejmostí je pak alespoň jeden světový jazyk.
Barbora: Takže ten online formulář musí být napojený na nějaký větší systém, aby se rezervace nepletly, že? Nejde to dělat tužkou a papírem.
Vojtěch: Přesně tak. Dnes už by to asi nešlo. Říká se tomu Property Management Systém, zkráceně PMS. Je to v podstatě mozek celého hotelu.
Barbora: Mozek hotelu? To zní důležitě. Co všechno řídí?
Vojtěch: Úplně všechno. Od front office, kde se spravují rezervace a účty hostů, přes pokladní systém v restauraci až po skladové hospodářství.
Barbora: Takže ví, kolik mám na účtu za minibar a zároveň kolik rohlíků chybí k snídani?
Vojtěch: Přesně tak. A nejen to. Tenhle systém se umí propojit i s externími věcmi. Třeba se zámkovým systémem na čipové karty nebo s telefony na pokojích, aby se správně naúčtovaly hovory.
Barbora: Aha, takže ta kartička od pokoje ví, kam můžu a kam ne. To je chytré. A kde se takové systémy vlastně vzaly? To zní jako docela moderní věc.
Vojtěch: První vlaštovky se objevily už v letectví. Úplně první velký rezervační systém vznikl spoluprací American Airlines a IBM. Ale o tom si povíme víc příště.
Barbora: Takže první byl v letectví, to dává smysl. Letenky jsou složité. Jak se to přesně jmenovalo?
Vojtěch: Tenhle praotec všech systémů se jmenoval Sabre. Založili ho už v šedesátých letech, ale pozor... do cestovních kanceláří se dostal až v roce 1976.
Barbora: Počkat, šestnáct let? To je docela dlouhá doba na update.
Vojtěch: To je. Ale byla to revoluce. Najednou agent viděl všechny lety na jedné obrazovce. Později přibyly další americké systémy jako Apollo nebo System One.
Barbora: Aha, a co Evropa? Ta měla určitě něco vlastního, ne?
Vojtěch: Jasně. Evropa odpověděla hlavně systémy Amadeus a Galileo. A právě Galileo se jako první dostalo k nám do Česka, kolem roku 2000.
Barbora: Páni. Takže od jednoduchých rezervací po globální sítě, které propojují celý svět. To byl neuvěřitelný vývoj.
Vojtěch: Přesně tak. Je fascinující, jak technologie změnila cestování. Děkuji za skvělý rozhovor, Barboro.
Barbora: Já taky děkuju, Vojtěchu. A děkujeme i vám, posluchačům Studyfi Podcastu. Mějte se krásně a zase příště na slyšenou!