Historie vzdělávání v českých zemích: Rozbor a klíčové momenty
Délka: 1 minut
Od církve ke státu
Škola jako přípravka na vojnu
Filip: Tady je věc, ve které chybuje skoro osmdesát procent studentů u maturity. Myslí si, že školství vždycky řídil stát. A to je velká mýlka.
Natálie: Přesně tak. A tenhle přechod od církve ke státu je klíčový. Dnes vám ukážeme, jak si to zapamatovat jednou provždy. Posloucháte Studyfi Podcast.
Filip: Takže, Natálie, kde to všechno začalo? V klášterech?
Natálie: Ano, první školy byly klášterní. Velký skok byla Karlova univerzita. Ale po staletí vzdělání řídila církev, hlavně jezuité z pražského Klementina.
Filip: A kdo to změnil? Předpokládám, že Jan Amos Komenský?
Natálie: Ten systém skvěle rozčlenil, od mateřské školy až po univerzitu. Ale tu hlavní změnu odstartoval někdo úplně jiný.
Filip: Kdo tedy sebral církvi vítr z plachet?
Natálie: Marie Terezie. A teď pozor, důvod vás možná překvapí. Prohrála totiž dvě války a došlo jí, že potřebuje vzdělanější a disciplinovanější obyvatelstvo.
Filip: Takže zavedla povinnou školní docházku, aby měla lepší armádu?
Natálie: V podstatě ano! Změna přišla roku 1744, kdy vydala Všeobecný školní řád. A systém, jak ho známe – sezení v lavicích, poslušnost – měl lidi připravit na vojenské fungování.
Filip: Páni, to dává smysl. Takže klíčový bod je přechod moci od církve na stát za Marie Terezie.
Natálie: Přesně tak. To je to nejdůležitější, co si z dneška odnést.