Historie a sociální postavení osob s postižením: Komplexní rozbor
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Kapitola „Úvod do speciální pedagogiky“ pouze uvádí „Holocaust zdravotně postižených“ jako název podkapitoly v obsahu, avšak neposkytuje žádné podrobné historické události ani informace o jeho průběhu.
A. Je považován za „lakmusový papírek“ odhalující skutečné zaměření, vnitřní život, priority a hodnotový systém společenství.
B. Slouží primárně k identifikaci jednotlivců s postižením, kteří potřebují speciální péči a podporu.
C. Pouze reflektuje ekonomickou prosperitu a úroveň sociálního zabezpečení dané společnosti.
D. Definuje právní rámec a legislativní opatření týkající se začlenění osob s postižením.
Vysvětlení: Studijní materiály uvádějí, že „vztah společnosti ke zdravotně postiženým byl vždy 'lakmusovým papírkem' ukazujícím skutečné zaměření a vnitřní život daného společenství. Zejména pak ukazoval na základní směrování dané společnosti, její priority, hodnotový systém atd.“
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály výslovně uvádí, že mezi represivním a zotročovacím stadiem ve vývoji vztahu společnosti k osobám s postižením jistě není velký rozdíl.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Text výslovně uvádí, že "demografická hrozba", kterou je stárnutí populace, je jednou z reálných tendencí, která může postavení osob s postižením zhoršovat.
A. Zajištění, že termíny pro postižení budou vždy používány jako synonymum pro pohrdání a nadávky v obecném slangu.
B. Souvisí s podstatou lidského bytí, zahrnující právo na plnohodnotný život, sociální začlenění a ochranu cti a lidské důstojnosti.
C. Je to požadováno pro dodržení historicky přesných medicínských klasifikací jako idiocie, imbecilita a debilita.
D. Aby se vlastní termín označující postižení vždy jevil jako druhořadý za samotným člověkem, občanem či osobou.
Vysvětlení: Studijní materiály explicitně uvádí, že důraz na správnou terminologii souvisí s podstatou lidského bytí, právem na plnohodnotný život, sociální začlenění a ochranu cti a lidské důstojnosti. Dále je zdůrazněno, že termín označující postižení by měl být vždy druhořadý za samotným člověkem. Odmítání urážlivých termínů není jen otázkou politické korektnosti. Nesprávné termíny se staly synonymy pro pohrdání, a historické klasifikace jako idiocie již nejsou přijímány.