Historické prameny a metodologie: Kompletní průvodce pro studenty
20 otázek
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Podle Emila Bernheima jsou historické prameny materiálem, odkud historie čerpá své poznání.
A. Archiv český
B. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století: Řada A – Vita Publica
C. Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice
D. Prameny k českým dějinám 16. – 18. století: Řada B – Vita Privata
Vysvětlení: Ediční řady zmiňované v souvislosti se zpřístupňováním šlechtické korespondence jsou Archiv český a Prameny k českým dějinám 16. – 18. století, která se dělí na Řadu A – Vita Publica a Řadu B – Vita Privata. Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice je soupis dokumentů, nikoliv ediční řada šlechtické korespondence.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Od roku 1869 vedly matriku pro osoby bez vyznání okresní (obecní) úřady.
A. Ano
B. Ne
Vysvětlení: Studijní materiály uvádí, že pojmy imatrikulace a exmatrikulace v jejich dnešním významu 'snad' vznikly v souvislosti s univerzitními matrikami, což naznačuje možnost, nikoli prokazatelnou skutečnost.
A. Zavedení jednotného vedení matrik, které nahradilo dřívější roztříštěnou podobu.
B. Povinost pro katolické faráře vést matriky.
C. Uložení povinnosti vést matriky protestantským farním úřadům.
D. Zavedení povinnosti vést matriky pro rabíny židovských obcí.
Vysvětlení: Reformy Josefa II. z let 1781 a 1784 zavedly jednotné vedení matrik, čímž nahradily předchozí roztříštěnou podobu. Dále ukládaly povinnost vést matriky protestantským farním úřadům a rabínům židovských obcí. Povinnost pro katolické faráře byla zavedena již Tridentským koncilem roku 1563.