Podcast na Fyzikální vyšetření krku, uší a mandlí

Kapitoly

Oči jako okno do těla

Co prozradí rohovka

Nos, rty a dech

Barvy sliznice

Tajemství jazyka

Dásně a chrup

Patro a mandle

Vyšetření ucha

Vyšetření krku

Shrnutí a závěr

Přepis

Martin: Většina studentů si myslí, že vyšetření očí je jen o tom, jestli potřebujete brýle. Ale ve skutečnosti vám oči můžou prozradit i to, jestli nemáte třeba cévní mozkovou příhodu.

Tereza: Přesně tak, Martine. Oči jsou fascinující okno nejen do duše, ale i do centrální nervové soustavy. Posloucháte Studyfi Podcast.

Martin: Tak dobře, Terezo, začněme zornicemi. Co všechno na nich můžeme poznat?

Tereza: Strašně moc. Fyziologicky reagují na světlo zúžením. Ale třeba v bezvědomí, při otravě nebo u akutního glaukomu jsou zornice rozšířené a nereagují. Tomu se říká mydriáza.

Martin: A co když je každá zornice jinak široká? To vypadá docela děsivě.

Tereza: To je anizokorie a máš pravdu, je to vážný příznak. Často ji vidíme právě u cévních mozkových příhod. Je to jasný signál, že se něco děje v mozku.

Martin: A slyšel jsem o nějaké zvláštní reakci u syfilidy…

Tereza: Myslíš Argyll-Robertsonovu reakci. To je klasika pro neurolues. Zornice se stáhnou při pohledu na blízko, ale na světlo nereagují vůbec. Je to takový paradox.

Martin: Dobře, to byly zornice. Přesuňme se na rohovku. Ta by měla být prostě průhledná, ne?

Tereza: Ideálně ano. Ale i tady číhá spousta patologií. Můžou se na ní objevit zákaly nebo vředy, třeba po zranění nebo u pásového oparu.

Martin: A co ten šedý proužek na okraji, který vídáme u starších lidí?

Tereza: To je arcus senilis. V podstatě se tam ukládá tuk. Je to známka hyperlipoproteinémie, tedy vysoké hladiny tuků v krvi. Takový cholesterolový prstýnek.

Martin: Cholesterolový prstýnek, to si budu pamatovat! A existují i jiné barevné změny?

Tereza: Ano, a velmi důležitý je Kayser-Fleischerův prstenec. To je zlatohnědý prstenec, který vzniká u Wilsonovy choroby, což je porucha metabolismu mědi. Opět, oko nám ukazuje systémové onemocnění.

Martin: Pojďme dál. Nos. Kromě toho, že u akromegalie může být obrovský, co ještě?

Tereza: Přesně. U růžovky může vzniknout takzvaná rhinophyma, kdy nos zbytní a má až květákový vzhled. Nebo může být sedlovitý u vrozené syfilidy.

Martin: A krvácení z nosu? To zná asi každý.

Tereza: Ano, epistaxe. Nejčastěji krvácí místo na nosní přepážce zvané locus Kiesselbachi. To je oblíbená zkoušková otázka! Může to být banalita, ale i příznak vysokého tlaku.

Martin: A co rty? Co nám prozradí ony?

Tereza: Modré, cyanotické rty značí problém se saturací kyslíkem – typicky u srdečních nebo plicních onemocnění. Suché rty zase dehydrataci a popraskané koutky, anguli infectiosi, často ukazují na nedostatek vitamínu B2.

Martin: A na závěr... dech. Může zápach z úst, foetor ex ore, napovědět nějakou diagnózu?

Tereza: Rozhodně. Kromě zánětů v ústech existují i charakteristické zápachy. Třeba acetonový dech u diabetické ketoacidózy. Takže ano, i čich je důležitý diagnostický nástroj. Nemusíš ale hned očichávat všechny v tramvaji.

Martin: To si odpustím. Skvělé, díky Terezo. To bylo vyšetření očí a ORL oblasti.

Martin: Takže po pachu z úst, jako je ten myšinový nebo amoniakální, který jsi zmiňovala, se logicky přesouváme přímo do centra dění... do pusy.

Tereza: Přesně tak. Je to další krok. A věř mi, dutina ústní je jako otevřená kniha, ze které se dá vyčíst spousta věcí o celkovém zdraví.

Martin: Dobře, takže se díváme... co přesně hledáme? Předpokládám, že sliznice má být prostě růžová a vlhká, ne?

Tereza: To je ideální stav. Růžová, lesklá, vlhká, bez jakýchkoliv změn. Ale právě ty změny jsou klíčové. Například bledá sliznice může signalizovat anémii.

Martin: To dává smysl, málo krve, málo barvy.

Tereza: Přesně. Naopak, když je hodně zarudlá, může to být stomatitida, tedy zánět. A teď něco, co bys možná nečekal... grafitové skvrny.

Martin: Grafitové? Jako od tužky?

Tereza: Vypadá to tak. Jsou to šedohnědé skvrny na vnitřní straně tváří a jsou typické pro Addisonovu chorobu. Je to docela specifický příznak.

Martin: Páni. Takže jen pohledem do pusy můžeš mít podezření na takové onemocnění.

Tereza: A to se ještě ani nedostali k jazyku! Tam je to teprve detektivka.

Martin: Dobře, tak co nám jazyk může prozradit? Kromě toho, co jsme měli k obědu.

Tereza: To taky, ale hlavně stav hydratace. Suchý, povleklý jazyk je jasný signál dehydratace. Je to jeden z prvních a nejdůležitějších ukazatelů, které sledujeme.

Martin: Takže babičkovská rada „ukaž jazyk“ má něco do sebe.

Tereza: Rozhodně! A pak jsou tu takové speciality jako „malinový jazyk“. Jasně červený, se zvýrazněnými papilami. Ten je typický pro spálu.

Martin: Malinový jazyk, grafitové skvrny... To zní jako hodně pestrá paleta.

Tereza: Přesně tak. Nebo třeba vyhlazený, zarudlý jazyk, takzvaná Hunterova glossitida, ukazuje na nedostatek vitamínu B12.

Martin: A co dásně a zuby? Kromě kazu, samozřejmě.

Tereza: I dásně hodně napoví. Když krvácejí, nemusí to být jen špatná technika čištění. Může to být příznak nedostatku vitamínu C, tedy kurdějí.

Martin: Kurděje? To zní jako něco z námořnických příběhů.

Tereza: Přesně! Ale stále se s tím setkáváme. A pak je tu ještě jedna zajímavost... šedavý lem na dásních. Ten může vzniknout při chronické otravě těžkými kovy, třeba olovem.

Martin: To je neuvěřitelné. Takže i naše zuby a dásně jsou takový malý zdravotní deníček.

Tereza: Absolutně. Zanedbaný, kariézní chrup může být zdrojem infekce pro celé tělo. A samozřejmě, u pacientů v bezvědomí je kriticky důležité vyndat zubní protézu. To je základ.

Martin: Dobře, a když se podíváme ještě dál, na měkké patro a mandle?

Tereza: Tam sledujeme hlavně symetrii a barvu. Nažloutlé patro může být jeden z prvních projevů žloutenky. Zarudnutí a povlaky na mandlích zase ukazují na angínu.

Martin: A co když jsou mandle každá jinak velká?

Tereza: Asymetrie je vždycky varovný signál. Může to být třeba absces za mandlí, nebo v horším případě i nádor. Ale to už jsou samozřejmě vážnější stavy.

Martin: Rozumím. Takže jsme zkontrolovali celou pusu, od rtů až po mandle. Je toho opravdu hodně.

Tereza: A to jsme jen na začátku hlavy a krku. Odtud se můžeme plynule přesunout o kousek vedle a podívat se třeba na uši.

Martin: Dobře, to bylo vyčerpávající. Pojďme se vrhnout na poslední část – uši a krk. Co je důležité u vyšetření ucha, Terezo?

Tereza: Začínáme pohledem, Martine. A hned tu máme zajímavost. Věděl jsi, že ušní boltce jsou u každého člověka unikátní? Jako otisk prstu.

Martin: To slyším poprvé! A co dál? Na co se lékař zaměří?

Tereza: Sledujeme, jestli ze zvukovodu něco nevytéká. To by ukazovalo na zánět. Pak provedeme jednoduché testy – zatlačíme na tragus a poklepeme za uchem. Bolest je jasný signál zánětu středního ucha.

Martin: Rozumím. A co třeba takové ty nažloutlé bulky na boltci?

Tereza: To jsou dnové tofy. V podstatě usazeniny solí kyseliny močové. Je to takový malý varovný signál.

Martin: A co krk? Tam je to asi složitější, ne?

Tereza: Právě že ne. Zase začínáme pohledem. Je krk hubený, silný? A pak pozorujeme jednu klíčovou věc – pulzaci krčních tepen, tedy karotid.

Martin: Počkat, ta jde normálně vidět?

Tereza: U hubených lidí ano. A pokud je opravdu silně viditelná, může to naznačovat vysoký krevní tlak nebo třeba problém se štítnou žlázou. Je to jednoduchý, ale velmi cenný ukazatel.

Martin: Fascinující. Tolik informací jen z prostého pohledu. Tím jsme, myslím, probrali všechna základní vyšetření. Moc ti děkuju, Terezo.

Tereza: Bylo mi potěšením, Martine. Klíčové je si pamatovat, že pozorování je mocný nástroj. Děkujeme všem za poslech a těšíme se příště!