# Cyrano z Bergeracu: Studie Cyrano z Bergeracu je jedno z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších děl francouzské i světové dramatiky, jehož autorem je Edmond Rostand. Toto veršované drama mělo premiéru v roce 1897 a okamžitě si získalo obrovský úspěch. Rostand se inspiroval skutečnou historickou postavou Saviniena de Cyrano de Bergerac (1619–1655), francouzského spisovatele, filosofa a šermíře, známého svou výstřední povahou a velkým nosem. Přestože dílo není historicky přesné, využívá postavu Cyrana jako archetyp hrdiny ztělesňujícího ideály cti, odvahy, básnického talentu a nešťastné lásky. Hra se odehrává v 17. století, v době rozkvětu barokní kultury, ale i intrik a válečných konfliktů. Cyrano z Bergeracu je oslavou romantismu v době, kdy už v literatuře převládal realismus a naturalismus. Právě proto působilo dílo jako svěží a originální. Jeho nadčasovost spočívá v univerzálních tématech, jako je konflikt mezi vnitřní a vnější krásou, síla slova a tragédie neopětované lásky, které oslovují diváky napříč generacemi a kulturami. ## Literární druh a žánr Cyrano z Bergeracu je **veršované drama**, což znamená, že je celé napsáno ve verších. Konkrétně se jedná o **alexandríny**, což je typický verš francouzské klasicistní dramatiky. Dílo je rozděleno do pěti dějství a kombinuje prvky komedie, tragédie a romantického dramatu. > ### Tragikomedie > Dramatický žánr, který mísí prvky tragédie a komedie, často se šťastným nebo alespoň smírčím koncem, ale s přítomností vážných a bolestných událostí. Často je označováno jako tragikomedie nebo hrdinská komedie. Drama se vyznačuje bohatým a květnatým jazykem, plným metafor, vtipných slovních hříček a dojemných vyznání. Dialogy jsou dynamické a často obsahují šermířské souboje slov i kordů. ### Romantismus Žánrově se dílo řadí k **romantismu**, ačkoliv vzniklo na jeho sklonku. To se projevuje především v následujících rysech: * Důraz na individualitu hrdiny a jeho vnitřní svět. * Silné emoce a vášně. * Idealizovaná láska. * Konflikt jedince se společností. * Oslava svobody a vzpoury. ## Hlavní téma, myšlenky a záměr autora ### Neopětovaná láska a vnitřní vs. vnější krása Ústředním tématem díla je **neopětovaná láska** a **konflikt mezi vnitřní a vnější krásou**. Cyrano, brilantní básník, odvážný šermíř a muž s velkým srdcem, je přesvědčen, že jeho fyzický vzhled – obzvláště jeho obrovský nos – mu brání v lásce k Roxaně. Tato vnitřní nejistota ho nutí obětovat vlastní štěstí ve prospěch milované ženy a jejího vyvoleného. Rostand tak klade otázku, co je skutečně důležité v lásce a mezilidských vztazích: povrchní krása, nebo hloubka duše a charakteru. ### Čest a hrdost Dalším klíčovým motivem je **čest a hrdost**, které Cyrano drží nad vším ostatním, často na úkor vlastního prospěchu. Jeho nekompromisní postoj k životu, odmítání kompromisů a touha zůstat sám sebou, i když to znamená osamělost a utrpení, jsou pro něj typické. ### Síla slova a poezie Dílo také oslavuje **sílu slova a poezie**. Cyrano prostřednictvím svých dopisů a projevů dokáže vyjádřit takovou hloubku citů, jakou Kristián nikdy nedokáže, a právě tato slova si Roxana zamiluje. To ukazuje, jak mocný nástroj může být jazyk k vyjádření duše a k ovlivnění druhých. Záměrem autora bylo pravděpodobně vytvořit hrdinu, který by ztělesňoval ideály romantismu – odvahu, čest, talent a nezištnou lásku – a zároveň poukázat na tragédii lidské existence, kdy vnější nedostatky mohou zastínit vnitřní kvality a bránit štěstí. Did you know, že Rostand, ačkoliv byl ve své době velmi uznávaný, se po Cyranovi už nikdy nedostal k podobnému úspěchu? Jeho další díla zůstala ve stínu jeho nejslavnější hry. ## Kompozice Dílo je rozděleno do **pěti dějství**, z nichž každé se odehrává na jiném místě a v jiném čase. To umožňuje sledovat vývoj příběhu a postav v průběhu několika let. Děj je vyprávěn **chronologicky**, s výrazným časovým skokem mezi čtvrtým a pátým dějstvím (patnáct let). Struktura je typická pro klasické drama