Podcast na Edmond Rostand - Cyrano z Bergeracu
Edmond Rostand – Cyrano z Bergeracu | Rozbor
Podcast
Cyrano z Bergeracu: Hrdina s velkým nosem a ještě větším srdcem
Délka: 10 minut
Kapitoly
Co dělí trojku od jedničky?
Tragikomedie ve verších
Láska, čest a síla slova
Děj v kostce: Láska a lež
Válka a tragické odhalení
Místo a doba děje
Od divadla po klášter
Postavy jako vypravěči
Závěrečné shrnutí
Přepis
Tereza: Víte, co u maturity odděluje průměrnou odpověď o Cyranovi od té naprosto hvězdné? Není to jen o tom, že měl velký nos a psal zamilované dopisy.
Filip: Přesně tak. Na trojku stačí říct, že je to romantická hra. Ale pokud chcete jedničku, musíte komisi vysvětlit, proč se tenhle romantický hrdina zjevil v době, které už vládl realismus. To je ten aha moment, který vás odliší.
Tereza: A přesně na to se dnes podíváme. Posloucháte Studyfi Podcast. Filipe, začněme úplně od začátku. Kdo byl vlastně Edmond Rostand, ten autor?
Filip: Rostand byl francouzský dramatik, který v roce 1897 napsal Cyrana a přes noc se stal hvězdou. A to doslova. Po premiéře následoval dvacetiminutový potlesk. Bylo to zjevení.
Tereza: Proč takový úspěch? Co bylo na té hře tak zvláštního?
Filip: Právě to, že šla proti proudu. Všude kolem se psalo o sociálních problémech, o bídě... a najednou přijde Rostand s veršovaným dramatem o hrdinovi s obrovskou duší, odvahou a nešťastnou láskou. Bylo to jako čerstvý vítr.
Tereza: Takže to není jen čistá romantika, jak si mnozí myslí?
Filip: Vůbec ne. Je to hra plná protikladů. Je to drama, ale je tam spousta humoru. Je to hrdinská komedie, ale končí to tragicky. Proto se nejčastěji označuje jako tragikomedie.
Tereza: A je celá ve verších, že? To muselo být pro herce dost náročné.
Filip: Extrémně. Je to psané v takzvaných alexandrínech, což je dvanáctislabičný verš. Ale právě ten jazyk je na tom to nejkrásnější. Je květnatý, plný metafor a geniálních slovních hříček. Je to v podstatě šermířský souboj se slovy!
Tereza: Šermířský souboj se slovy, to se mi líbí. Takže jazyk hraje obrovskou roli.
Filip: Klíčovou. Síla slova je jedním z hlavních témat celé hry. Ukazuje, že slova dokážou být mocnější než vzhled a dokonce i než kord.
Tereza: Tím se dostáváme k hlavní myšlence. Ten věčný konflikt mezi vnitřní a vnější krásou.
Filip: Přesně. Cyrano je geniální básník, statečný šermíř, skvělý přítel... ale je přesvědčený, že kvůli svému nosu ho nikdo nemůže milovat. Je to jeho osobní tragédie. Ten nos je jen symbol jakéhokoliv komplexu, který nám brání být šťastní.
Tereza: A on se kvůli tomu vzdá vlastního štěstí. To je neuvěřitelné.
Filip: Obětuje ho pro Roxanu, kterou miluje. Ale je tu ještě jedno téma, které je pro něj skoro důležitější než láska. A to je čest. Cyrano se nikdy neponíží, nikdy nepřijme kompromis. Chce zůstat sám sebou, i kdyby to znamenalo, že bude trpět.
Tereza: Takže je to vlastně takový rebel své doby.
Filip: Naprostý. A právě proto ho milujeme. Připomíná nám, že je důležité stát si za svým, i když je to těžké.
Tereza: Pojďme si ten příběh rychle projít. Jak to celé začne?
Filip: Začínáme v divadle, kde Cyrano, gaskoňský kadet, naprosto zesměšní jednoho šlechtice, který si dělá legraci z jeho nosu. Hned vidíme, že je to mistr slova i kordu.
Tereza: A taky je tajně zamilovaný do své sestřenice Roxany, že?
Filip: Ano, ale netroufá si jí to říct. A teď přijde ta krutá ironie. Roxana si s ním domluví schůzku a svěří se mu, že miluje jiného – mladého a krásného kadeta Kristiána.
Tereza: Au. To musela být pro Cyrana rána.
Filip: Obrovská. Ale co udělá? Místo toho, aby se na ni vykašlal, slíbí jí, že Kristiána ochrání. A když zjistí, že Kristián je sice hezký, ale absolutně neumí mluvit, nabídne mu tu nejšílenější věc... Bude za něj psát milostné dopisy.
Tereza: Takže Kristián je tvář a Cyrano je mozek. A hlas. Nezapomeňme na slavnou balkónovou scénu!
Filip: Přesně! Kristián pod balkonem koktá, tak se Cyrano schová do tmy a mluví za něj. A s takovou vášní, že Roxana je naprosto okouzlená. Myslí si, že mluví s Kristiánem, ale zamilovává se do Cyranových slov. Do jeho duše.
Tereza: Jenže tahle romantická lež nemůže trvat věčně. Všechno zkomplikuje válka.
Filip: Ano, žárlivý hrabě de Guiche pošle Cyrana i Kristiána na frontu k Arrasu. Ale i odtamtud Cyrano každý den riskuje život, aby poslal Roxaně dopis „od Kristiána“.
Tereza: A Roxana, dojatá těmi dopisy, přijede za nimi na bojiště. To je ten zlomový moment, že?
Filip: Přesně tak. Řekne Kristiánovi, že už ho nemiluje pro jeho krásu, ale pro jeho duši. Že by ho milovala, i kdyby byl ošklivý. V tu chvíli Kristián pochopí, že Roxana ve skutečnosti miluje Cyrana.
Tereza: Chce jí říct pravdu?
Filip: Chce, ale... nestihne to. Je smrtelně zraněn v boji. Umírá Roxaně v náručí a Cyrano, aby jí nezlomil srdce ještě víc, tu lež udrží při životě.
Tereza: To je tak smutné. Co se děje dál?
Filip: Následuje skok o patnáct let. Roxana žije v klášteře a truchlí. Cyrano ji každý týden navštěvuje. Jednoho dne je ale cestou k ní smrtelně zraněn.
Tereza: Ale stejně za ní přijde, že?
Filip: Přijde. A jako poslední přání chce číst „Kristiánův“ poslední dopis. Čte ho zpaměti, protože je tma, a v jeho hlase Roxana konečně pozná muže zpod balkonu. V tu chvíli jí všechno dojde.
Tereza: Takže se to dozví... ale pozdě.
Filip: Přesně. Cyrano umírá v jejím náručí, ale je vlastně šťastný. Jeho láska byla konečně odhalena a opětována. A on si až do konce zachoval to jediné, co mu zbylo – svou čest. Svůj švih.
Tereza: A co časoprostor, Filipe? Jak autor pracuje s místem a dobou, aby podpořil příběh?
Filip: To je skvělá otázka. Celý děj je pevně zasazený ve Francii 17. století, konkrétně mezi lety 1640 a 1655. To je éra baroka, a to se odráží všude — v bohatém jazyce i v takové teatrálnosti postav.
Tereza: Takže žádná strohá scéna, ale velkolepé divadlo.
Filip: Přesně tak. A právě ta místa, kde se děj odehrává, jsou naprosto klíčová. Každé dějství má své unikátní prostředí.
Tereza: Tak nás tím proveď. Kde začínáme?
Filip: První dějství se odehrává v divadelním sále Burgundského hotelu. Hned jsme v centru dění. Hned potom jsme v Ragueneauově pekařství, což je takové centrum básníků a bohémů.
Tereza: Pekárna plná básníků? To zní... sladce a trochu neprakticky.
Filip: Přesně! A právě tam Roxana vyzná Cyranovi lásku ke Kristiánovi. Pak samozřejmě ikonická balkonová scéna u Roxanina domu.
Tereza: A potom se to zlomí, že?
Filip: Ano. Čtvrté dějství nás hodí přímo na válečné pole k Arrasu. A celý příběh končí o patnáct let později v klášteře, kde Cyrano umírá. Ta rozmanitost míst a času nám skvěle ukazuje vývoj postav.
Tereza: Tak a jsme ve finále. Pojďme se podívat na poslední velkou oblast, a tou je jazyk a vypravěč v Cyranovi.
Filip: Přesně tak. A ten jazyk je naprosto klíčový. Rostand píše ve verších, takže je to celé neuvěřitelně bohaté, květnaté a poetické.
Tereza: Takže žádná nuda, ale spíš umělecké dílo samo o sobě.
Filip: Rozhodně! Je to plné metafor, přirovnání a hlavně geniálních slovních hříček. Cyrano je v tomhle absolutní mistr. Jeho promluvy jsou tak ostré, že by se s nimi dalo i šermovat.
Tereza: To se mu vlastně docela hodí! Ale kdo nám ten příběh vypráví? Je tam nějaký vypravěč?
Filip: Skvělá otázka. Jelikož jde o drama, tak tu žádný explicitní vypravěč není. Příběh se odvíjí čistě skrze dialogy a monology postav a taky scénické poznámky.
Tereza: Takže postavy jsou samy svými vypravěči. Pojďme si tedy rozebrat ty hlavní, které ten děj táhnou.
Filip: Jasně. Jedničkou je samozřejmě Cyrano. Génius, básník, šermíř… ale taky chlap s obrovským komplexem kvůli svému nosu. Právě ten mu brání vyznat lásku Roxaně.
Tereza: A tím se roztáčí celý ten tragický kolotoč.
Filip: Přesně. Proti němu stojí krásná a inteligentní Roxana. Zpočátku je ale trochu povrchní a zamiluje se jen do fyzické krásy Kristiána.
Tereza: Který je v podstatě Cyranův protiklad, že?
Filip: Přesně tak. Kristián je pohledný, ale neumí se vyjadřovat. Je to ta vnější krása bez vnitřního obsahu. No a aby to nebylo jednoduché, máme tu ještě hraběte de Guiche, arogantního záporáka.
Tereza: Perfektní. Takže tím jsme probrali Cyrana od začátku do konce. Od hlavních témat a symbolů až po jazyk a postavy. Tohle je přesně ten balíček, se kterým u maturity zazáříte.
Filip: Přesně tak. Když si zapamatujete ten ústřední konflikt mezi vnitřní a vnější krásou, máte vyhráno. To je to, co dělá Cyrana nesmrtelným.
Tereza: Díky moc, Filipe, za všechny postřehy. A vám, milí posluchači, držíme palce. Věříme, že to zvládnete!
Filip: Určitě ano. Mějte se krásně a studiu zdar!
Tereza: Ahoj příště!