StudyFiWiki
WikiWebová aplikace
StudyFi

AI studijní materiály pro každého studenta. Shrnutí, kartičky, testy, podcasty a myšlenkové mapy.

Studijní materiály

  • Wiki
  • Webová aplikace
  • Registrace zdarma
  • O StudyFi

Právní informace

  • Obchodní podmínky
  • GDPR
  • Kontakt
Stáhnout na
App Store
Stáhnout na
Google Play
© 2026 StudyFi s.r.o.Vytvořeno s AI pro studenty
Wiki🎨 Dějiny uměníDějiny hudby 20. stoletíTest znalostí

Test na Dějiny hudby 20. století

Dějiny hudby 20. století: Shrnutí pro maturitu a rozbor

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
Otázka 1 z 50%

Janáček si začal zapisovat nápěvky mluvy, aby v nich hledal pravdivý hudební výraz životních situací.

Test: Hudba 20. století – dějiny a styly, Hudba 20. století – kultura a souvislosti, Hudební směry 20. století, Skladatelé 20. století - Schoenberg, Geografie hudby - evropské tradice, Hudba 20. století – skladatelé a repertoár, Skladatelé 20. století - Stravinskij, Skladatelé 20. století - Hindemith, Skladatelé 20. století - Bartók, Skladatelé 20. století - Prokofjev, Skladatelé 20. století - Šostakovič, Skladatelé avantgardy a mikrotonality, Klasicismus a modernismus v hudbě, Skladatelé 20. století - Britten, Geografie hudby - mimoevropské tradice, Česká hudba 20. století a skladatelé, České skladatelé - Janáček a souputníci, Dílo a styl Leoše Janáčka, Česká hudba mezi válkami a meziválečné směry, Dílo Bohuslava Martinů, Hudební literatura

20 otázek

Otázka 1: Janáček si začal zapisovat nápěvky mluvy, aby v nich hledal pravdivý hudební výraz životních situací.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Janáček si začal zapisovat nápěvky mluvy a hledal v nich pravdivý hudební výraz životních situací.

Otázka 2: Kdo je autorem libreta k první Janáčkově opeře Šárka?

A. Jaroslav Tichý

B. Julius Zeyer

C. Gabriela Preissová

D. Leoš Janáček

Vysvětlení: Libreto k Janáčkově opeře Šárka napsal Julius Zeyer. Jaroslav Tichý je autorem libreta k opeře Počátek románu, zatímco Janáček si pro Její pastorkyňu napsal vlastní libreto na drama Gabriely Preissové.

Otázka 3: Glagolská mše Leoše Janáčka byla primárně výrazem hluboké náboženské víry a její vazba na slovanské vlastenectví byla vedlejší.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Glagolská mše nebyla určena k liturgickému provozu, ale byla spíše projevem slovanského vlastenectví, nikoli víry, nýbrž mravnosti.

Otázka 4: Co z následujícího je charakteristické pro Janáčkovu Sinfoniettu ve smyslu oslavy národa a svobody?

A. Zahrnuje velkolepé obrazy oslavující národ, jeho svobodu, českou přírodu a lid.

B. Využívá slavnostní fanfáry žesťů a tympánů, původně určené pro všesokolský slet.

C. Její části nesou názvy jako Fanfáry, Hrad, Královnin klášter, Ulice a Radnice.

D. Její hlavní téma je inspirováno milostným vztahem ke Kamile Stösslové.

Vysvětlení: Sinfonietta od Janáčka je popsána jako dílo, ve kterém se odvíjí "velkolepých obrazů oslavy národa a jeho svobody, české přírody a lidu" a vychází "od slavnostních fanfár žesťů a tympánů (původně určených pro všesokolský slet)". Dále se uvádí, že její části jsou "Fanfáry – Hrad – Královnin klášter – Ulice – Radnice". Možnost o milostném vztahu ke Kamile Stösslové se týká Smyčcového kvartetu č. 2 Listy důvěrné.

Otázka 5: Pavel Bořkovec zkomponoval svůj Koncert pro klavír a orchestr č. 2 v meziválečném období.

A. Ano

B. Ne

Vysvětlení: Pavel Bořkovec zkomponoval Koncert pro klavír a orchestr č. 1 v roce 1931, zatímco Koncert pro klavír a orchestr č. 2 vytvořil až po válce, v letech 1949-50.

Další materiály

ShrnutíTest znalostíKartičkyPodcastMyšlenková mapa
← Zpět na téma